Stránky prezidentské kampaně:

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2004/68/SVV

ze dne 22. prosince 2003

o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29,

čl. 31 odst. 1 písm. e) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Akční plán Rady a Komise o nejlepších způsobech provádění

ustanovení Amsterodamské smlouvy o vytvoření

prostoru svobody, bezpečnosti a práva (3), závěry Evropské

rady ze zasedání v Tampere a usnesení Evropského

parlamentu ze dne 11. dubna 2000 obsahují nebo požadují

legislativní opatření proti pohlavnímu vykořisťování

dětí a dětské pornografii včetně společných definic, znaků

skutkových podstat a sankcí.

(2) Po společné akci Rady 97/154/SVV ze dne 24. února 1997

o boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování

dětí (4) a rozhodnutí Rady 2000/375/SVV ze dne

29. května 2000 o boji proti dětské pornografii na

internetu (5) musí následovat další legislativní opatření

řešící rozdílnost právních přístupů jednotlivých členských

států a směřující k rozvoji účinné soudní a policejní spolupráce

zaměřené proti pohlavnímu vykořisťování dětí

a dětské pornografii.

(3) Evropský parlament v usnesení ze dne 30. března 2000 ke

sdělení Komise o provádění opatření pro boj s dětskou sexuální

turistikou opakuje, že dětská sexuální turistika je protiprávním

jednáním úzce spojeným s pohlavním vykořisťováním

dětí a dětskou pornografií, a vyzývá Komisi, aby

předložila Radě návrh rámcového rozhodnutí o minimálních

pravidlech týkajících se znaků skutkových podstat

těchto trestných činů.

(4) Pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie jsou spojeny

se závažným porušováním lidských práv a základního

práva dítěte na harmonickou výchovu a vývoj.

(5) Dětská pornografie, která je zvlášť závažnou formou

pohlavního vykořisťování dětí, je díky využívání nových

technologií a internetu stále rozšířenější.

(6) Významnou práci, kterou vykonávají mezinárodní organizace,

zejména OSN, musí doplnit práce Evropské unie.

(7) Je nezbytné, aby vůči závažným protiprávním jednáním,

jakými jsou pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,

byl přijat společný přístup, ve kterém podstatné

znaky trestního práva společné všem členským státům

včetně účinných, přiměřených a odrazujících sankcí tvoří

společně s nejširší možnou soudní spoluprací nedílný

celek.

(8) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality se

toto rámcové rozhodnutí omezuje na míru nezbytně nutnou

k dosažení těchto cílů na evropské úrovni a nepřekračuje

rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

(9) Je třeba zavést dostatečně přísné sankce proti pachatelům,

které umožní zahrnout pohlavní vykořisťování dětí a dětskou

pornografii do působnosti již přijatých aktů v oblasti

boje proti organizované trestné činnosti, jako jsou společná

akce Rady 98/699/SVV ze dne 3. prosince 1998

o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění

a propadnutí nástrojů trestné činnost a výnosů z ní (6)

a společná akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince

1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném

spolčení je v členských státech Evropské unie trestným

činem (7).

(10) Zvláštní povaha boje proti pohlavnímu vykořisťování dětí

musí vést členské státy k tomu, aby vnitrostátními právními

předpisy stanovily účinné, přiměřené a odrazující

sankce. Tyto sankce by měly být přizpůsobeny také činnostem

vykonávaným právnickými osobami.

(1) Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 327.

(2) Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.(

2) Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.(3) Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

(4) Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.(

4) Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.(5) Úř. věst. L 138, 9.6.2000, s. 1.(6) Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 1. Společná akce naposledy pozměněná

rámcovým rozhodnutím 2001/500/SVV (Úř. věst. L 182, 5.7.2001,

s. 1).

(7) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

7) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

10 CS Úřední věstník Evropské unie 19/sv. 7

(11) Oběti, které jsou dětmi, by měly být pro účely vyšetřování

a stíhání trestných činů upravených tímto rámcovým rozhodnutím

vyslýchány přiměřeně svému věku a vyspělosti.

(12) Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny pravomoci

Společenství.

(13) Toto rámcové rozhodnutí by mělo přispět k boji proti

pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii tím, že

doplňuje nástroje přijaté Radou, jako jsou společná akce

96/700/SVV ze dne 29. listopadu 1996, kterou se zavádí

program podpor a výměn pro osoby, které jsou příslušné

k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování

dětí (1), společná akce 96/748/SVV ze dne 16. prosince

1996 o rozšíření působnosti Protidrogové jednotky

Europolu (2), společná akce 98/428/SVV ze dne29. června 1998 o vytvoření Evropské soudní sítě (3), společná

akce 96/277/SVV ze dne 22. dubna 1996 o rámci

pro výměnu styčných soudců nebo státních zástupců ke

zdokonalování soudní spolupráce mezi členskými státy

Evropské unie (4), a společná akce 98/427/SVV ze dne

29. června 1998 o správných postupech při poskytování

vzájemné právní pomoci v trestních věcech (5), jakož i aktů

přijatých Evropskou radou a Radou, jako jsou rozhodnutí

Evropského parlamentu a Rady č. 276/1999/ES ze dne

25. ledna 1999, kterým se přijímá víceletý akční plán Společenství

na podporu bezpečného používání internetu prostřednictvím

boje s nedovolenými a škodlivými materiály

v globálních sítích (6), a rozhodnutí Evropského parlamentu

a Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým

se přijímá akční program Společenství (program

Daphne) (2000 až 2003) o preventivních opatřeních pro

boj proti násilí vůči dětem, mládeži a ženám (7),

7),

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

a) „dítětem“ kažáosoba mladší18 let;

b) „ěskou pornografií“ pornografickýmateriá, kterýzobrazuje:

i) skutečédíě kterése aktivněnebo pasivněúčstníjednoznačěsexuánío jednáí a to včtnědráživéo vystavováípřrozenínebo ohanbídíěe, nebo

ii) skutečou osobu se vzhledem díěe, kteráse aktivněnebo

pasivněúčstníjednáíuvedenéo v boděi), nebo

iii) realistickéznáorněíneexistujíío díěe, kterése

aktivněnebo pasivněúčstníjednáíuvedenéo v boděi);

c) „očíačvý systéem“ zaříenínebo skupina propojenýh

nebo souvisejííh zaříení z nichžjedno nebo víe prováína záladěprogramu automatickézpracováíúajů

d) „ránickou osobou“ subjekt, kterýmátakovépostavenípodle

použtelnéo práa, s výimkou stáůnebo jinýh veřjnýh

subjektůvykonáajííh stánímoc a veřjnýh mezináodníh

organizací

Článek 2

Trestné činy týkající se pohlavního vykořisťování dětí

Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto

úmyslných jednání:

a) donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických

dílech nebo kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiné

vykořisťování dítěte k takovým účelům;

b) najímání dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických

dílech;

c) provádění sexuálních praktik s dítětem, pokud

i) je k nim použito nátlaku, síly nebo pohrůžek;

ii) je dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách placeno

nebo mu jsou poskytovány jiné odměny nebo výhody

nebo

iii) dochází ke zneužití uznávaného postavení důvěry, nadřízenosti

nebo vlivu nad dítětem.

Článek 3

Trestné činy týkající se dětské pornografie

1. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto

úmyslných jednání, jsou-li prováděna neoprávněně, bez ohledu

na to, zda jsou prováděna prostřednictvím počítačového systému

či nikoli:

a) výroba dětské pornografie;

b) prodej, rozšiřování nebo další předávání dětské pornografie;

c) nabízení nebo zpřístupňování dětské pornografie;

d) pořizování nebo držení dětské pornografie.

(1) Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 7.

(2) Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.(

2) Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.(3) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.

(4) Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.(

4) Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.(5) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 1.

(6) Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.

(7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

6) Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.

(7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

19/sv. 7 CS Úřední věstník Evropské unie 11

2. Členský stát může vyloučit trestněprávní odpovědnost za jednání

týkající se dětské pornografie:

a) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu ii), pokud skutečné osobě se

vzhledem dítěte bylo v době zobrazení ve skutečnosti 18 let

nebo více;

b) uvedené v čl. 1 písm. b) bodech i) a ii), pokud v případě výroby

a držby jsou vyobrazení dětí, které dosáhly pohlavní dospělosti,

vyráběna a držena s jejich souhlasem a výhradně pro

jejich vlastní soukromé užívání. I za předpokladu, že byl souhlas

prokázán, nebude na něj brán zřetel, pokud za účelem

jeho dosažení byl zneužit například vyšší věk, dospělost,

situace, postavení nebo zkušenosti pachatele nebo závislost

oběti na pachateli;

c) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu iii), pokud je prokázáno, že

pornografický materiál je vyroben a držen výrobcem výhradně

pro jeho vlastní soukromé užívání, a to za podmínky, že k jeho

výrobě nebyl použit žádný pornografický materiál uvedený

v čl. 1 písm. b) bodě i) a ii), a za předpokladu, že zde nehrozí

další rozšiřování materiálu.

Článek 4

Návod, pomoc, účastenství a pokus

1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti

návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních

jednání uvedených v článcích 2 a 3.

2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů

o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a)

a b).

Článek 5

Sankce a přitěžující okolnosti

1. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření

nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích

2, 3 a 4 podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí

alespoň mezi jedním a třemi roky.

2. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření

nezbytná k zajištění toho, aby tato protiprávní jednání podléhala

trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi pěti a deseti

roky:

a) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v „donucování

dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech“

a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. c) bodu i);

b) trestnéčny uvedenév č. 2 pím. a) spočíajíív „ořstěíprostřdnictví díěe nebo jiné vykořsťváídíěe k takový

účlů“ a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. b), v obou

příadech, pokud jde o prostituci a pokud je splněa nejméějedna z náledujííh okolností

—oběťje díěnedosahujíípodle vnitrostáníh práníh

přdpisůvěu pohlavnídospěosti,

—pachatel úyslněnebo z nedbalosti ohrozil žvot díěe,

—trestnéčny byly spáháy za použtíhrubéo náilínebo

způobily díěi vážou úmu,

—trestnéčny byly spáháy v ráci zločnnéo spolčníve smyslu společéakce 98/733/SVV bez ohledu na výš

trestu uvedenou v téo společéakci;

c) trestnéčny uvedenév č. 2 pím. a) spočíajíív „ořstěíprostřdnictví díěe nebo jiné vykořsťváídíěe

k takovýto účlů“ a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. b),

v obou příadech pokud jde o pornografickádía, v č. 2

pím. c) bod ii) a iii), č. 3 odst. 1 pím. a), b) a c), pokud je oběťdíěnedosahujíípodle vnitrostáníh práníh přdpisůvěu

pohlavnídospěosti a pokud je splněa nejméějedna z okolnostíuvedenýh ve druhé třtía čvrtéodráže pím. b)

tohoto odstavce.

3. Kažýčenskýstá přjme opatřnínezbytnák zajišěítoho,

aby fyzickéosobě kterábyla odsouzena za něterýz trestnýh

čnůuvedenýv čácíh 2, 3 nebo 4, mohlo bý příadnědočsněnebo trvale zabráěo ve výonu pracovníčnnosti vztahujííse

k dozoru nad děmi.

4. Kažýčenskýstá můž za jednáísouvisejíís děskou

pornografiíuvedenáv č. 1 pím. b) bodu iii) stanovit dalšísankce

včtnějinýh nežtrestněráníh sankcínebo opatřní

Článek 6

Odpovědnost právnických osob

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že

právnické osoby lze činit odpovědnými za protiprávní jednání

uvedená v článcích 2, 3 a 4, která v jejich prospěch spáchá jakákoli

osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné

právnické osoby, která v této právnické osobě působí ve vedoucím

postavení na základě

a) oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b) pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby

nebo

12 CS Úřední věstník Evropské unie 19/sv. 7

c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2. Kromě případů stanovených v odstavci 1 přijme každý členský

stát opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických

osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze

strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání protiprávních

jednání uvedených v článcích 2, 3 a 4 ve prospěch právnické

osoby osobou jí podřízenou.

3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 nevylučuje

trestní stíhání fyzických osob pro spáchání trestných činů

uvedených v článcích 2, 3 a 4, návodu k nim nebo účastenství na

nich.

Článek 7

Sankce ukládané právnickým osobám

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou

osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout

účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují

pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce,

například

a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

c) uložení soudního dohledu;

d) zrušení rozhodnutím soudu nebo

e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke

spáchání protiprávního jednání.

2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění

možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6

odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo

opatřeními.

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou

osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout

účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují

pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce,

například

a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

c) uložení soudního dohledu;

d) zrušení rozhodnutím soudu nebo

e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke

spáchání protiprávního jednání.

2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění

možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6

odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo

opatřeními.

Článek 8

Příslušnost a trestní stíhání

1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své

příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2,

3 a 4 a spáchaným

a) zcela nebo zčásti na jeho území;

b) některým z jeho státních příslušníků nebo

c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.

2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může

dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla

o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat

pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.

3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů

nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení

své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu

k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly

spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.

4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady

a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede

zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí

použije.

5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své

příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle

článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do

kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se

počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.

6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby

v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné

trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené

v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.

1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své

příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2,

3 a 4 a spáchaným

a) zcela nebo zčásti na jeho území;

b) některým z jeho státních příslušníků nebo

c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.

2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může

dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla

o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat

pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.

3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů

nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení

své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu

k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly

spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.

4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady

a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede

zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí

použije.

5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své

příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle

článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do

kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se

počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.

6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby

v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné

trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené

v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.

Článek 9

Ochrana obětí a pomoc obětem

1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů,

na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na

výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu,

a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1

písm. a).

2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat

za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14

odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne

15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (

1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů,

na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na

výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu,

a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1

písm. a).

2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat

za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14

odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne

15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (1).

3. Každý členský stát přijme veškerá možná opatření k zajištění

vhodné pomoci pro rodinu oběti. Každý členský stát zejména

v případech, kdy je to vhodné a možné, uplatní ve vztahu k této

rodině článek 4 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV.

Článek 10

Místní působnost

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

(1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.

1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.

19/sv. 7 CS Úřední věstník Evropské unie 13

Článek 11

Zrušení společné akce 97/154/SVV

Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.

Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.

Článek 12

Provedení

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu

s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.

2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu

Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním

právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí.

Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené

Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry

dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu

s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.

2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu

Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním

právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí.

Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené

Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry

dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění

v

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění

v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. prosince 2003.

Za Radu

předseda

A. MATTEOLI