Zlepšují |
20847 |
Zhoršují |
18796 |
Nepozoruji žádnou změnu |
12033 |
Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti pohlavními vykořisťování dětí a dětské pornografii 2004/68/SVV | |
[ 5. února 2009 | Autor: ] | |
RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2004/68/SVV
ze dne 22. prosince 2003
o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29,
čl. 31 odst. 1 písm. e) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),vzhledem k těmto důvodům:
(1) Akční plán Rady a Komise o nejlepších způsobech provádění
ustanovení Amsterodamské smlouvy o vytvoření
prostoru svobody, bezpečnosti a práva (3), závěry Evropskérady ze zasedání v Tampere a usnesení Evropského
parlamentu ze dne 11. dubna 2000 obsahují nebo požadují
legislativní opatření proti pohlavnímu vykořisťování
dětí a dětské pornografii včetně společných definic, znaků
skutkových podstat a sankcí.
(2) Po společné akci Rady 97/154/SVV ze dne 24. února 1997
o boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování
dětí (4) a rozhodnutí Rady 2000/375/SVV ze dne29. května 2000 o boji proti dětské pornografii na
internetu (5) musí následovat další legislativní opatřenířešící rozdílnost právních přístupů jednotlivých členských
států a směřující k rozvoji účinné soudní a policejní spolupráce
zaměřené proti pohlavnímu vykořisťování dětí
a dětské pornografii.
(3) Evropský parlament v usnesení ze dne 30. března 2000 ke
sdělení Komise o provádění opatření pro boj s dětskou sexuální
turistikou opakuje, že dětská sexuální turistika je protiprávním
jednáním úzce spojeným s pohlavním vykořisťováním
dětí a dětskou pornografií, a vyzývá Komisi, aby
předložila Radě návrh rámcového rozhodnutí o minimálních
pravidlech týkajících se znaků skutkových podstat
těchto trestných činů.
(4) Pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie jsou spojeny
se závažným porušováním lidských práv a základního
práva dítěte na harmonickou výchovu a vývoj.
(5) Dětská pornografie, která je zvlášť závažnou formou
pohlavního vykořisťování dětí, je díky využívání nových
technologií a internetu stále rozšířenější.
(6) Významnou práci, kterou vykonávají mezinárodní organizace,
zejména OSN, musí doplnit práce Evropské unie.
(7) Je nezbytné, aby vůči závažným protiprávním jednáním,
jakými jsou pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,
byl přijat společný přístup, ve kterém podstatné
znaky trestního práva společné všem členským státům
včetně účinných, přiměřených a odrazujících sankcí tvoří
společně s nejširší možnou soudní spoluprací nedílný
celek.
(8) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality se
toto rámcové rozhodnutí omezuje na míru nezbytně nutnou
k dosažení těchto cílů na evropské úrovni a nepřekračuje
rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.
(9) Je třeba zavést dostatečně přísné sankce proti pachatelům,
které umožní zahrnout pohlavní vykořisťování dětí a dětskou
pornografii do působnosti již přijatých aktů v oblasti
boje proti organizované trestné činnosti, jako jsou společná
akce Rady 98/699/SVV ze dne 3. prosince 1998
o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění
a propadnutí nástrojů trestné činnost a výnosů z ní (6)a společná akce Rady 98/733/SVV ze dne 21. prosince
1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném
spolčení je v členských státech Evropské unie trestným
činem (7).(10) Zvláštní povaha boje proti pohlavnímu vykořisťování dětí
musí vést členské státy k tomu, aby vnitrostátními právními
předpisy stanovily účinné, přiměřené a odrazující
sankce. Tyto sankce by měly být přizpůsobeny také činnostem
vykonávaným právnickými osobami.
(1) Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 327.(2) Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.(
2) Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.(3) Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.(4) Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.(
4) Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.(5) Úř. věst. L 138, 9.6.2000, s. 1.(6) Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 1. Společná akce naposledy pozměněnárámcovým rozhodnutím 2001/500/SVV (Úř. věst. L 182, 5.7.2001,
s. 1).
(7) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.
7) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.10 CS Úřední věstník Evropské unie 19/sv. 7
(11) Oběti, které jsou dětmi, by měly být pro účely vyšetřování
a stíhání trestných činů upravených tímto rámcovým rozhodnutím
vyslýchány přiměřeně svému věku a vyspělosti.
(12) Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny pravomoci
Společenství.
(13) Toto rámcové rozhodnutí by mělo přispět k boji proti
pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii tím, že
doplňuje nástroje přijaté Radou, jako jsou společná akce
96/700/SVV ze dne 29. listopadu 1996, kterou se zavádí
program podpor a výměn pro osoby, které jsou příslušné
k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování
dětí (1), společná akce 96/748/SVV ze dne 16. prosince1996 o rozšíření působnosti Protidrogové jednotky
Europolu (2), společná akce 98/428/SVV ze dne29. června 1998 o vytvoření Evropské soudní sítě (3), společnáakce 96/277/SVV ze dne 22. dubna 1996 o rámci
pro výměnu styčných soudců nebo státních zástupců ke
zdokonalování soudní spolupráce mezi členskými státy
Evropské unie (4), a společná akce 98/427/SVV ze dne29. června 1998 o správných postupech při poskytování
vzájemné právní pomoci v trestních věcech (5), jakož i aktůpřijatých Evropskou radou a Radou, jako jsou rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 276/1999/ES ze dne
25. ledna 1999, kterým se přijímá víceletý akční plán Společenství
na podporu bezpečného používání internetu prostřednictvím
boje s nedovolenými a škodlivými materiály
v globálních sítích (6), a rozhodnutí Evropského parlamentua Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým
se přijímá akční program Společenství (program
Daphne) (2000 až 2003) o preventivních opatřeních pro
boj proti násilí vůči dětem, mládeži a ženám (7),
7),PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:
a) „dítětem“ kažáosoba mladší18 let;
b) „ěskou pornografií“ pornografickýmateriá, kterýzobrazuje:
i) skutečédíě kterése aktivněnebo pasivněúčstníjednoznačěsexuánío jednáí a to včtnědráživéo vystavováípřrozenínebo ohanbídíěe, nebo
ii) skutečou osobu se vzhledem díěe, kteráse aktivněnebo
pasivněúčstníjednáíuvedenéo v boděi), nebo
iii) realistickéznáorněíneexistujíío díěe, kterése
aktivněnebo pasivněúčstníjednáíuvedenéo v boděi);
c) „očíačvý systéem“ zaříenínebo skupina propojenýh
nebo souvisejííh zaříení z nichžjedno nebo víe prováína záladěprogramu automatickézpracováíúajů
d) „ránickou osobou“ subjekt, kterýmátakovépostavenípodle
použtelnéo práa, s výimkou stáůnebo jinýh veřjnýh
subjektůvykonáajííh stánímoc a veřjnýh mezináodníh
organizací
Článek 2
Trestné činy týkající se pohlavního vykořisťování dětí
Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto
úmyslných jednání:
a) donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických
dílech nebo kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiné
vykořisťování dítěte k takovým účelům;
b) najímání dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických
dílech;
c) provádění sexuálních praktik s dítětem, pokud
i) je k nim použito nátlaku, síly nebo pohrůžek;
ii) je dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách placeno
nebo mu jsou poskytovány jiné odměny nebo výhody
nebo
iii) dochází ke zneužití uznávaného postavení důvěry, nadřízenosti
nebo vlivu nad dítětem.
Článek 3
Trestné činy týkající se dětské pornografie
1. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto
úmyslných jednání, jsou-li prováděna neoprávněně, bez ohledu
na to, zda jsou prováděna prostřednictvím počítačového systému
či nikoli:
a) výroba dětské pornografie;
b) prodej, rozšiřování nebo další předávání dětské pornografie;
c) nabízení nebo zpřístupňování dětské pornografie;
d) pořizování nebo držení dětské pornografie.
(1) Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 7.(2) Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.(
2) Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.(3) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.(4) Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.(
4) Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.(5) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 1.(6) Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.
(7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.
6) Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.(7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.
7) Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.19/sv. 7 CS Úřední věstník Evropské unie 11
2. Členský stát může vyloučit trestněprávní odpovědnost za jednání
týkající se dětské pornografie:
a) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu ii), pokud skutečné osobě se
vzhledem dítěte bylo v době zobrazení ve skutečnosti 18 let
nebo více;
b) uvedené v čl. 1 písm. b) bodech i) a ii), pokud v případě výroby
a držby jsou vyobrazení dětí, které dosáhly pohlavní dospělosti,
vyráběna a držena s jejich souhlasem a výhradně pro
jejich vlastní soukromé užívání. I za předpokladu, že byl souhlas
prokázán, nebude na něj brán zřetel, pokud za účelem
jeho dosažení byl zneužit například vyšší věk, dospělost,
situace, postavení nebo zkušenosti pachatele nebo závislost
oběti na pachateli;
c) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu iii), pokud je prokázáno, že
pornografický materiál je vyroben a držen výrobcem výhradně
pro jeho vlastní soukromé užívání, a to za podmínky, že k jeho
výrobě nebyl použit žádný pornografický materiál uvedený
v čl. 1 písm. b) bodě i) a ii), a za předpokladu, že zde nehrozí
další rozšiřování materiálu.
Článek 4
Návod, pomoc, účastenství a pokus
1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti
návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních
jednání uvedených v článcích 2 a 3.
2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů
o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a)
a b).
Článek 5
Sankce a přitěžující okolnosti
1. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření
nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích
2, 3 a 4 podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí
alespoň mezi jedním a třemi roky.
2. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření
nezbytná k zajištění toho, aby tato protiprávní jednání podléhala
trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi pěti a deseti
roky:
a) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v „donucování
dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech“
a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. c) bodu i);
b) trestnéčny uvedenév č. 2 pím. a) spočíajíív „ořstěíprostřdnictví díěe nebo jiné vykořsťváídíěe k takový
účlů“ a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. b), v obou
příadech, pokud jde o prostituci a pokud je splněa nejméějedna z náledujííh okolností
—oběťje díěnedosahujíípodle vnitrostáníh práníh
přdpisůvěu pohlavnídospěosti,
—pachatel úyslněnebo z nedbalosti ohrozil žvot díěe,
—trestnéčny byly spáháy za použtíhrubéo náilínebo
způobily díěi vážou úmu,
—trestnéčny byly spáháy v ráci zločnnéo spolčníve smyslu společéakce 98/733/SVV bez ohledu na výš
trestu uvedenou v téo společéakci;
c) trestnéčny uvedenév č. 2 pím. a) spočíajíív „ořstěíprostřdnictví díěe nebo jiné vykořsťváídíěe
k takovýto účlů“ a trestnéčny uvedenév č. 2 pím. b),
v obou příadech pokud jde o pornografickádía, v č. 2
pím. c) bod ii) a iii), č. 3 odst. 1 pím. a), b) a c), pokud je oběťdíěnedosahujíípodle vnitrostáníh práníh přdpisůvěu
pohlavnídospěosti a pokud je splněa nejméějedna z okolnostíuvedenýh ve druhé třtía čvrtéodráže pím. b)
tohoto odstavce.
3. Kažýčenskýstá přjme opatřnínezbytnák zajišěítoho,
aby fyzickéosobě kterábyla odsouzena za něterýz trestnýh
čnůuvedenýv čácíh 2, 3 nebo 4, mohlo bý příadnědočsněnebo trvale zabráěo ve výonu pracovníčnnosti vztahujííse
k dozoru nad děmi.
4. Kažýčenskýstá můž za jednáísouvisejíís děskou
pornografiíuvedenáv č. 1 pím. b) bodu iii) stanovit dalšísankce
včtnějinýh nežtrestněráníh sankcínebo opatřní
Článek 6
Odpovědnost právnických osob
1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že
právnické osoby lze činit odpovědnými za protiprávní jednání
uvedená v článcích 2, 3 a 4, která v jejich prospěch spáchá jakákoli
osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné
právnické osoby, která v této právnické osobě působí ve vedoucím
postavení na základě
a) oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;
b) pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby
nebo
12 CS Úřední věstník Evropské unie 19/sv. 7
c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.
2. Kromě případů stanovených v odstavci 1 přijme každý členský
stát opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických
osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze
strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání protiprávních
jednání uvedených v článcích 2, 3 a 4 ve prospěch právnické
osoby osobou jí podřízenou.
3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 nevylučuje
trestní stíhání fyzických osob pro spáchání trestných činů
uvedených v článcích 2, 3 a 4, návodu k nim nebo účastenství na
nich.
Článek 7
Sankce ukládané právnickým osobám
1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou
osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout
účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují
pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce,
například
a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;
b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;
c) uložení soudního dohledu;
d) zrušení rozhodnutím soudu nebo
e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke
spáchání protiprávního jednání.
2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění
možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6
odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo
opatřeními.
1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou
osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout
účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují
pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce,
například
a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;
b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;
c) uložení soudního dohledu;
d) zrušení rozhodnutím soudu nebo
e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke
spáchání protiprávního jednání.
2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění
možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6
odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo
opatřeními.
Článek 8
Příslušnost a trestní stíhání
1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své
příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2,
3 a 4 a spáchaným
a) zcela nebo zčásti na jeho území;
b) některým z jeho státních příslušníků nebo
c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.
2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může
dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla
o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat
pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.
3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů
nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení
své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu
k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly
spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.
4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady
a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede
zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí
použije.
5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své
příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle
článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do
kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se
počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.
6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby
v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné
trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené
v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.
1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své
příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2,
3 a 4 a spáchaným
a) zcela nebo zčásti na jeho území;
b) některým z jeho státních příslušníků nebo
c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.
2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může
dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla
o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat
pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.
3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů
nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení
své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu
k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly
spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.
4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady
a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede
zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí
použije.
5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své
příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle
článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do
kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se
počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.
6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby
v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné
trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené
v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.
Článek 9
Ochrana obětí a pomoc obětem
1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů,
na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na
výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu,
a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1
písm. a).
2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat
za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14
odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne
15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů,
na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na
výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu,
a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1
písm. a).
2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat
za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14
odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne
15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (1).3. Každý členský stát přijme veškerá možná opatření k zajištění
vhodné pomoci pro rodinu oběti. Každý členský stát zejména
v případech, kdy je to vhodné a možné, uplatní ve vztahu k této
rodině článek 4 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV.
Článek 10
Místní působnost
Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.
Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.
(1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.
1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.19/sv. 7 CS Úřední věstník Evropské unie 13
Článek 11
Zrušení společné akce 97/154/SVV
Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.
Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.
Článek 12
Provedení
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu
s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.
2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu
Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním
právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí.
Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené
Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry
dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu
s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.
2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu
Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním
právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí.
Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené
Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry
dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.
Článek 13
Vstup v platnost
Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění
vToto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění
v Úředním věstníku Evropské unie.V Bruselu dne 22. prosince 2003.
Za Radu
předseda
A. MATTEOLI