„Praha je nejlépe připraveným adeptem, navíc členskou zemí, kde zatím žádná evropská agentura nesídlí. Má strategickou polohu v srdci Evropy a má pro nové sídlo i konkrétní umístění. Česko je státem s vysokou bezpečností i úrovní vědy a výzkumu,“ tvrdila europoslankyně už před čtyřmi lety, kdy v Evropském parlamentu uspořádala spolu s Czechinvestem a Českou kosmickou agenturou výstavu, kterou poprvé upozornila kolegy europoslance i zástupce evropských institucí, že Praha je ideálním kandidátem pro sídlo Galilea a že to myslíme vážně. „Tehdy v prosinci 2006 bylo naším největším konkurentem pro umístění úřadu Slovinsko, které sice na rozdíl od Prahy nemělo k dispozici volnou budovu, ale bylo členem Evropské kosmické agentury. Proto jsem se zasadila o podání přihlášky do ESA.  V pátek jsem o tom přesvědčila  tehdejší ministryni  školství  a ona opravdu hned v pondělí předložila vládě  návrh na podání přihlášky a získala příslib pro  zaplacení  nemalého členského poplatku," vzpomíná Roithová  a hodnotí : „Mile mne překvapila její vstřícnost a pochopení pro tohle důležité rozhodnutí, které také mělo mít vliv při prosazování české ambice - umístění Úřadu pro dohled nad Galileem v Praze.“

Poslanci Evropského parlamentu se dlouho nemohli shodnout s Radou a Komisí na systému financování systémů, teprve před dvěma lety dospěli ke kompromisu (projekt Galileo byl přitom odsouhlasen už v roce 2002), že první fáze realizace systému Galileo bude zcela financována z rozpočtu Unie, a sice ve výši 3,4 miliardy eur. Ještě předevčírem však  bylo financování ohroženo kvůli neshodě mezi Radou a Evropským parlamentem o unijním  rozpočtu. Parlament nakonec úspěšně uhájil tzv. flexibilní položku, která umožní zahájit projekt již v příštím roce. Do Galilea jsou zapojeny kromě členských států Evropské unie také USA, Čína, Izrael, Ukrajina, Indie, Maroko a Jižní Korea. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30.