Úvodem chci ocenit, že Komise vyjednala omezení dovozu čínského textilu, ten zaplavil jak Evropu tak rozvojové země, bohužel přesně podle rok očekávaného scénáře. Loni, kdy Komise byla seznámena s prognózou a pár politiků včetně mne bili na poplach, tehdy Evropa mlčela a nevyslala žádný varovný signál ani Číně ani obchodním řetězcům, ani se nepřipravila včas na rychlé monitorování. Chybou bylo, že obchodníkům nenaznačila dříve než uzavřeli kontrakty, že Unie využije ochrannou doložku a omezí růst dovozu na přijatelnou míru, že nebudeme hloupě přihlížet likvidaci průmyslu, který dává práci milionům ženám v jižní a střední Evropě.

Bohužel limity přišly až po půl roce, po uzavření obrovských kontraktů na dovoz, a tak zboží zablokovalo evropské přístavy. Bylo jasné, že hromady zásob se podle čínského scénáře do Evropy budou muset vpustit. Dohoda vypadá jako cár papíru. Ptám se tedy, zda to bylo míněno vážně? Kritici tvrdí, že šlo jen o chlácholení Evropského parlamentu. Já to tak necítím, a proto žádám jménem českých textiláků a dalších o prodloužení účinnosti kvót o jeden rok, to je do konce roku 2008. Je to přepočítaná kompenzace za překročení dojednaných limitů z června.

Především však apeluji, aby tento mezičas sloužil ke změně evropské obchodní strategie. Je nezbytné využít veškeré ekonomické a politické páky a přimět komunistickou Čínu, aby recipročně otevřela své trhy, aby přijala mezinárodní pakt o občanských a politických právech a pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a splňovala tak brzy minimální standardy. Dále, aby se vzdala obcházení zákazu státních dotací, exportujícím podnikům, aby zamezila obchodnímu pirátství a také, aby převzala spoluodpovědnost za odpad v hospodářství a odstraňování ekologických škod.

Věřím, že se Unie stane konečně silným hráčem na globálním hřišti a náš komisař bude stratég a ne jen arbitr příležitostných sporů.