Stránky prezidentské kampaně:

 Paní komisařko, položili jsme Vám otázku, která se týká označení „místní produkt“. Ačkoliv existují závazné evropské předpisy chránící regionální produkty, ukazuje se, že chybí definice, co může být vydáváno za místní produkt, aby se na populárních farmářských trzích neprodávaly jako místní produkty věci dovezené ze vzdálenosti i několika stovek kilometrů. Ale nejen na farmářských trzích, které zpřístupňují regionální produkty malých farmářů, jsou spotřebitelé klamáni. Nelíbí se mi, že se prodává český med původem z Turecka nebo staročeský salám původem z Polska či odjinud.

Proto žádáme Evropskou komisi, aby v rámci své normotvorné agendy navrhla definici toho, co může být vydáváno a prodáváno jako místní nebo lokální produkt. Může se zdát, že jde o přístup „kanónem na vrabce“, ale není tomu tak. Problém je univerzální v celé Evropě a týká se často příhraničních oblastí, a proto je účelné řešit jej evropskou dohodou o definici takového označení.

Přístupy, jak definovat, co je a co není místní produkt, mohou být různé. A především farmáři by měli říct, zda si přejí například informovat o vzdálenosti, kterou zboží urazilo na cestě z pole k zákazníkovi, či o přesné adrese místa výroby nebo o jiných údajích. Ale možná budou mít i jiné návrhy povinných a současně kontrolovatelných údajů, které pomohou kupujícím, ale i kontrolním orgánům rychle rozpoznat, odkud zboží pochází. Ocení to nejen spotřebitelé, protože budou mít jistotu, že tyto výrobky jsou z dané lokality, ale získají na tom všichni, mimo jiné i tím, že se sníží počet dálkových kamionů, které křižují evropské silnice.