poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Usnesení Evropského parlamentu o Indonésii

6. 7. 2011, RC-B7-0394/2011
 
[ 3. července 2014 | Autor: Zuzana Roithová - spoluautor ]
 

Evropský parlament,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a o politice EU v této oblasti[1],

–    s ohledem na to, že Indonésie se v květnu 2011 stala členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC); vzhledem k tomu, že se od členů UNHRC požaduje, aby uplatňovali nejvyšší standardy podpory a ochrany lidských práv,

–    s ohledem na indonéské předsednictví sdružení ASEAN v roce 2011, na chartu sdružení ASEAN, která vstoupila v platnost dne 15. prosince 2008, a na zřízení mezivládní komise sdružení ASEAN pro lidská práva, k němuž došlo dne 23. října 2009,

–    s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, kterou Indonésie ratifikovala v roce 2006,

–    s ohledem na kapitolu 29 indonéské ústavy, která zaručuje svobodu náboženského vyznání,

–    s ohledem na články 156 a 156(a) indonéského trestního zákoníku, které zakazují rouhání, kacířství a hanobení náboženství,

–    s ohledem na prezidentský dekret č. 1/PNPS/1965 o opatřeních proti rouhání a zneužívání náboženství k nekalým cílům,

–    s ohledem na prohlášení EU ze dne 8. února 2011 o nedávných útocích a vraždách ahmadíjů v provincii Banten,

 

–    s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií a na první kolo dialogu o lidských právech, které se v této souvislosti konalo v červnu 2010 v Jakartě,

–    s ohledem na článek 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Indonésie je největší převážně muslimskou zemí a že její tradice pluralismu, kulturní harmonie, náboženské svobody a sociální spravedlnosti je zakotvena v národní ideologii a jejích zásadách, tzv. „Pancasile“,

B.  vzhledem k výraznému nárůstu útoků namířených proti náboženským menšinám, zejména proti ahmadíjům, kteří se považují za muslimy, ale i proti křesťanům, buddhistům a progresivním organizacím občanské společnosti,

C.  vzhledem k tomu, že poté, co byl v roce 2008 vydán zákaz šíření muslimského učení ahmadíjů, vyzval opakovaně indonéský ministr pro náboženské záležitosti k vydání úplného zákazu činnosti muslimské komunity Ahmadíja, který již uplatňují tři provincie, Západní Jáva, Jižní Sulawesi a Západní Sumatra; vzhledem k tomu, že v Cikeusiku, který se nachází v provincii Banten, zaútočil dne 6. února 2011 dav čítající nejméně 1500 lidí na 20 příslušníků muslimského hnutí Ahmadíja, z nichž tři zabil a několik dalších těžce zranil, a že indonéský prezident tento útok odsoudil a vyzval k prošetření celé události,

D.  vzhledem k tomu, že po tomto útoku, dne 8. února 2011, zapálily v Temanggungu, který se nachází v centrální oblasti Jávy, stovky lidí tři kostely a napadly kněze poté, co byl křesťan obviněný z urážky Islámu odsouzen k pětiletému vězení, zatímco útočníci očekávali, že mu bude uložen trest smrti, a vzhledem k tomu, že indonéská církev zaznamenala za posledních šest let 430 útoků na křesťanské kostely;

E.   vzhledem k tomu, že v souladu s články 156 a 156(a) indonéského trestního zákoníku již bylo zatčeno nebo zadrženo 150 osob, a vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že extrémisté využívají místních předpisů proti rouhání, kacířství a hanobení náboženství s cílem výrazně omezit náboženskou svobodu a vyvolat napětí a násilí mezi komunitami,

F.   vzhledem k tomu, že dne 19. dubna 2010 rozhodl indonéský ústavní soud, že zákony namířené proti rouhání a kacířství nebudou zrušeny, jak žádali čtyři významní islámští učenci a alespoň sedm organizací indonéské občasné společnosti a organizací činných v oblasti lidských práv, jimž vyjádřilo v této věci podporu nejméně 40 dalších organizací,

G.  vzhledem k důvěryhodným zprávám vypracovaným národním výborem pro lidská práva o porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil v Indonésii, včetně mučení a jiných forem špatného zacházení a zbytečného a nadměrného používání násilí zejména v provinciích Papua a Moluky; vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za tyto činy jsou k odpovědnosti před nezávislý soud postaveny jen zřídka,

1.   vítá prohlášení, které dne 24. května 2011 vydali společně prezident, předseda parlamentu, předseda rady regionálních zástupců, předseda poradního lidového shromáždění, nejvyšší soudci nejvyššího soudu a ústavního soudu a další vysoce postavení úředníci, kteří v něm žádají, aby „Pancasila“ byla zachována, a vyzývají k ochraně pluralismu;

2.   vyzdvihuje pokrok, kterého Indonésie dosáhla v oblasti zavádění principů demokracie a právního státu během posledních let, a považuje za velmi důležité, aby se zachovaly a prohloubily harmonické vztahy mezi Evropskou unií a Indonésií v mnoha oblastech, které dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií zahrnuje;

3.   nadšeně vítá závazky, které Indonésie přijala před svým jmenováním členem UNHRC dne 20. května 2011, mezi nimiž je i závazek ratifikovat všechny významné nástroje ochrany lidských práv, zejména Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením;

4.   vyjadřuje vážné znepokojení nad případy násilí páchaného na náboženských menšinách, zejména na přívržencích muslimského hnutí Ahmadíja, křesťanech, baháistech a buddhistech; je znepokojen tím, že omezování svobody náboženského vyznání představuje porušení lidských práv garantovaných indonéskou ústavou, mezi něž patří i zákaz diskriminace a svoboda projevu, přesvědčení a pokojného shromažďování;

5.   vyzývá indonéskou vládu, jmenovitě ministra pro náboženské záležitosti, a indonéské soudy, aby zaručili, že principy právního státu budou uplatňovány a zůstanou zachovány a že pachatelé nábožensky motivovaných násilných činů a osoby šířící náboženskou nenávist, budou postaveni před soud;

6.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad místními předpisy namířenými proti rouhání, kacířství a hanobení náboženství, které mohou být snadno zneužity, a nad společným ministerským dekretem z roku 2008 zakazujícím šíření muslimského učení ahmadíjů, a vybízí indonéské orgány, aby tyto zákony a tento dekret zrušily či přezkoumaly;

7.   vyjadřuje obdiv indonéské občanské společnosti, včetně muslimských, křesťanských a sekulárních expertních skupin, organizací činných v oblasti lidských práv a protiextrémistických organizací, za jejich práci na podporu pluralismu, svobody náboženského vyznání, harmonie mezi náboženstvími a lidských práv;

8.   naléhavě vyzývá indonéskou vládu, aby se řídila doporučeními vysoké komisařky OSN pro lidská práva a zejména aby na návštěvu své země pozvala zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;

9.   vyjadřuje svou spokojenost nad tím, že smrtící útoky na komunitu ahmadíjů, které se odehrály na Západní Jávě v únoru 2011, byly prošetřeny, a že v důsledku těchto šetření byli odvoláni vedoucí představitelé regionálních a provinčních policejních složek, proti devíti policistům byla vznesena žaloba kvůli zanedbání povinností a proti dalším 14 osobám bylo kvůli spáchaným zločinům zahájeno trestní řízení; žádá, aby soudní řízení se všemi těmito osobami byla monitorována v zájmu zajištění spravedlnosti pro všechny zúčastněné strany;

10. vyzývá indonéské orgány, aby prošetřily zprávy o údajném porušování lidských práv ze strany členů bezpečnostních služeb a aby ty osoby, které budou shledány vinnými, včetně osob odpovědných za velení, náležitě potrestaly;

11. požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění vězňů zadržovaných pro své přesvědčení, kteří byli zatčeni a obviněni pouze na základě své účasti na pokojných politických demonstracích, což je v rozporu s duchem zvláštního zákona o autonomii z roku 2001, který obyvatelům Papuy, souostroví Moluk a příslušníkům ostatních etnických a náboženských menšin přiznává právo na vyjadřování své kulturní identity;

12. vyzývá delegaci EU a diplomatické mise členských států, aby i nadále bedlivě monitorovaly stav dodržování lidských práv, a to zejména v citlivých oblastech, jako je Papua, Moluky a Aceh;

13. zdůrazňuje, jak je důležité, aby se do politického dialogu vedeného v rámci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií začlenila dimenze lidských práv, a zejména aspekt svobody náboženského vyznání a úcty k menšinám;

14. vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly indonéskou občanskou společnost a organizace působící v oblasti lidských práv, které aktivně podporují demokracii, snášenlivost a pokojné spolužití různých etnických a náboženských skupin;

15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení indonéské vládě a parlamentu, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, vládám a parlamentům členských států, mezivládnímu výboru sdružení ASEAN pro lidská práva a Radě OSN pro lidská práva.



[1] Přijaté texty, P7_TA-PROV(2010)0489.


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled