Usnesení Evropského parlamentu o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv

Evropský parlament,

–    s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, především na svá usnesení o lidských právech, a zejména na usnesení ze dne 7. září 2010 a ze dne 20. ledna 2011,

–    s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 16/9, na základě níž byl vytvořen mandát zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv v Íránu,

–    s ohledem na 123 doporučení z února 2010 vydaná v návaznosti na všeobecná hodnocení pravidelně prováděná Radou pro lidská práva,

–    s ohledem na to, že dne 17. června 2011 jmenoval předseda Rady OSN pro lidská práva Ahmeda Šahída zvláštním zpravodajem OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránu, a na prozatímní zprávu ze dne 23. září 2011, kterou zvláštní zpravodaj předložil na 66. zasedání Valného shromáždění OSN k situaci v oblasti lidských práv v Íránu,

–    s ohledem na zprávu o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice ze dne 15. září 2011, kterou předložil generální tajemník OSN na 66. zasedání Valného shromáždění OSN,

–    s ohledem na zprávu Dokumentačního střediska pro lidská práva v Íránu ze dne 10. června 2011 o využívání znásilňování coby jednoho ze způsobů mučení ze strany vedení íránských věznic,

–    s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. a 26. září 2011 týkající se zadržení právničky v oblasti lidských práv Nasrín Sotúdeové a zatčení šesti nezávislých filmařů a na prohlášení ze dne 18. října 2011 o trestu, který byl uložen režiséru Džafáru Panáhímu a herečce Marzíe Vafámehrové,

–    s ohledem na zpřísnění restriktivních opatření, která EU přijala dne 10. října 2011 v reakci na případy závažného porušování lidských práv v Íránu,

–    s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007 a č. 63/168 ze dne 18. prosince 2008 o moratoriu na výkon trestu smrti,

–    s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

–    s ohledem na ústavu Íránské islámské republiky, a zejména na její články 23 až 27 a 32 až 35, které zaručují svobodu projevu, shromažďování a sdružování a právo na vyznání náboženství a otázku základních práv obviněných a zadržených osob,

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná situace v oblasti lidských práv v Íránu je charakterizována systematickým porušováním základních práv, k němuž neustále dochází; vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv (zejména obhájci ženských práv, práv dětí a menšin), novináři, autoři internetových blogů, umělci, studentští vůdci, právníci, odboráři a ekologičtí aktivisté i nadále žijí pod značným tlakem a neustálou hrozbou zatčení;

B.  vzhledem k tomu, že se nejnaléhavější otázky týkají nahromaděných nedostatků ve vztahu k uplatňování spravedlnosti, k praxi, která se v podstatě rovná mučení nebo krutému či ponižujícímu zacházení se zadrženými osobami, včetně znásilňování, k nerovnému zacházení se ženami, k pronásledování náboženských a národnostních menšin a k nedostatku občanských a politických práv, zejména k pronásledování a zastrašování zastánců lidských práv, právníků a osob působících v rámci občanské společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že Írán se díky množství poprav provedených v zemi v první polovině roku 2011 dostal celosvětově na přední místo v používání trestu smrti v poměru k počtu obyvatel, což je v rozporu s celosvětovou tendencí směřující ke zrušení trestu smrti;

D.  vzhledem k tomu, že podle řady zpráv dochází v Íránu k popravám většího množství mladistvých než v jakékoli jiné zemi, a to i přesto, že Írán je signatářem Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech a oficiálně platí zákaz poprav osob mladších 18 let;

E.   vzhledem k tomu, že iránské orgány dosud nedostály svým povinnostem vyplývajícím z členství v OSN a odmítají se zvláštním zpravodajem spolupracovat; vzhledem k tomu, že se v prozatímní zprávě hovoří o „systematickém porušování práv“ a „zvýšeném“ výskytu případů špatného zacházení, je v ní vyjádřeno znepokojení nad vzrůstajícím využíváním trestu smrti za méně závažné trestné činy, a to bez řádného soudního řízení, a uvedeno, že ve východoíránském městě Mašhad bylo dosud vykonáno minimálně 200 oficiálních poprav a 146 tajných poprav; vzhledem k tomu, že v roce 2010 bylo v Íránu tajně popraveno více než 300 osob;

F.   vzhledem k tomu, že mimo Írán a v EU dochází k zatýkání, vyslýchání a pronásledování osob, které jsou v příbuzenském vztahu s vězněnými nebo souzenými Íránci; vzhledem k tomu, že ze země uprchly tisíce Íránců, kteří našli útočiště v sousedních zemích;

G.  vzhledem k tomu, že opozičním vůdcům Míru Hussejnu Músávímu a Mehdímu Karrúbímu bylo nezákonně nařízeno domácí vězení, kde byli svévolně zadržováni od 14. února 2011; vzhledem k tomu, že tito vůdci byli spolu se svými politicky aktivními manželkami odvezeni na určitou dobu na neznámé místo, kde jim byl znemožněn veškerý styk s přáteli a rodinou, přičemž po celou tuto dobu jim hrozilo značné riziko mučení;

H.  vzhledem k tomu, že v únoru a březnu 2011 byly zatčeny stovky lidí a alespoň tři osoby zemřely v souvislosti s tím, že se do ulic vydalo tisíce demonstrantů, aby podpořili hnutí na podporu demokracie v sousedních arabských zemích a protestovali proti zatčení opozičních vůdců Míra Hussejna Músávího a Mehdího Karrúbího;

I.    vzhledem k tomu, že v dubnu 2011 bezpečnostní síly zabily v jihozápadní provincii Chúzistán několik desítek protestujících, většinou etnických Arabů, a další desítky osob zatkly, a vzhledem k tomu, že v provincii Západní Ázerbájdžán byly při protestech ekologických aktivistů proti vysychání Urmijského jezera zatčeny a zraněny desítky osob;

J.   vzhledem k tomu, že tlak vyvíjený na náboženské menšiny, především na baháisty, konvertity a disidenty z řad šíitských učenců, neustále roste; vzhledem k tomu, že přestože baháisté představují největší nemuslimskou náboženskou menšinu, jsou předmětem značné diskriminace, včetně toho, že je jim bráněno v přístupu ke vzdělání, a vzhledem k tomu, že právě probíhá soudní řízení proti jejich sedmi zatčeným vůdcům a že ve vězení zůstává přes 100 členů této komunity; vzhledem k tomu, že podle určitých zpráv bylo v první polovině roku 2011 zatčeno nejméně 207 křesťanů; vzhledem k tomu, že sunnitští muslimové jsou v praxi i podle práva neustále diskriminováni a že nemohou plně uplatnit své právo na vyznávání vlastního náboženství; vzhledem k tomu, že i nadále probíhá státem podporovaná pomlouvačná kampaň proti šíitskému súfizmu Naimattuláha, která zobrazuje veškeré formy mysticizmu jako satanské a pronásleduje vyznavače súfizmu, přičemž nejkřiklavějším příkladem této kampaně je ozbrojený útok v Kaváru ze září 2011, při němž byla zabita jedna osoba a několik dalších bylo vážně zraněno;

K.  vzhledem k tomu, že došlo k zatýkání osob, které přestoupily od islámu na jinou víru, a vzhledem k tomu, že podle článku 225 návrhu trestního zákoníku má být trest smrti v případě usvědčených mužských odpadlíků od víry povinný; vzhledem k tomu, že protestantskému pastorovi Júsufovi Nadarchánímu stále hrozí za odpadlictví poprava;

L.   vzhledem k tomu, že Íránská revoluční garda, tajné služby a basídžské milice hrají při tvrdých násilných represích v Íránu aktivní úlohu;

M.  vzhledem k tomu, že členové lesbické, homosexuální, bisexuální a transgenderové komunity čelí pronásledování, perzekuci, krutým trestům a dokonce trestu smrti; vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou diskriminovány na základě své sexuální orientace, a to i pokud jde o jejich přístup k zaměstnání, bydlení, ke vzdělání a zdravotní péči a o sociální vyloučení;

N.  vzhledem k tomu, že tresty odnětí svobody, které byly uvaleny na význačné studentské aktivisty Baháre Hedájatovou, Mahdíje Golrúovou a Madžída Tavakolího, byly ve všech případech prodlouženy o šest měsíců poté, co byli obviněni z „propagandy proti režimu“; vzhledem k tomu, že dne 15. září 2011 byla politická aktivistka a postgraduální studentka Somáje Tohidlúová zbita 50 ranami bičem poté, co si odpykala jednoletý trest odnětí svobody ve věznici Evín; vzhledem k tomu, že Somáje Tohidlúová si již odpykala 70denní trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že jak trest odnětí svobody, tak i trest 50 ran bičem byly uloženy za provozování blogu a další činnost na internetu; vzhledem k tomu, že 9. října 2011 byl studentský aktivista Pejmán Áref před opuštěním vězení zbit za urážku íránského prezidenta 74 ranami bičem;

O.  vzhledem k tomu, že význačný íránský režisér Džafár Panáhí byl odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody, který byl v odvolacím řízení potvrzen; vzhledem k tomu, že význačná herečka Marzíe Vafámehrová byla poté, co spolupracovala na filmu, který zobrazuje obtížné podmínky, za nichž umělci v Íránu tvoří, k ročnímu trestu odnětí svobody a 90 ranám bičem; vzhledem k tomu, že dne 17. září 2011 íránské orgány zadržely šest nezávislých tvůrců dokumentárních filmů – Mohsena Šahrnázdára, Hadího Áfarídeho, Katajún Šahábíovou, Nasera Safariána, Šahnaba Bazdara a Modžtabího Míra Tahmáseba – a obvinili je z toho, že pracují pro BBC Persian Service a že se pro tuto zpravodajskou stanici zapojili do špionáže;

P.   vzhledem k tomu, že od roku 2009 byly za provozování svého povolání zatčeny tisíce právníků, včetně Nasrín Sotúdeové, Muhammada Seifa Zádeního, Hútana Kiána a Abdulfattáha Sultáního; vzhledem k tomu, že nositelka Nobelovy ceny Šírín Ebádíová se v podstatě dostala do vyhnanství poté, co orgány uzavřely její Centrum zastánců lidských práv, a vzhledem k tomu, že právníci, kteří se ujmou obhajoby politických vězňů a vězňů svědomí, čelí stále většímu osobnímu riziku;

Q.  vzhledem k tomu, že íránské orgány oznámily, že pracují na internetu, který by fungoval současně s otevřeným celosvětovým internetem, jenž by měl posléze nahradit, tak aby odpovídal islámským zásadám, a popsaly ho jako síť, která je „halál“, tj. právně nezávadná; vzhledem k tomu, že „internet halál“ by v podstatě dal íránským orgánům možnost 100% kontroly nad veškerým internetovým provozem a obsahem, která by závažným způsobem porušovala svobodu projevu a omezovala přístup k informací a ke komunikačním sítím;

R.  vzhledem k tomu, že existuje řada zpráv o tom, že společnosti EU (či společnosti se sídlem v EU) poskytují íránským orgánům technickou pomoc a technologie vytvořené na míru, které se používají k (internetovému) sledování zastánců lidských práv a aktivistů činných v této oblasti a které napomáhají při porušování lidských práv;

1.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustále se zhoršující situací v oblasti lidských práv v Íránu, rostoucím počtem politických vězňů, stále vysokým počtem poprav, včetně poprav nezletilých osob, rozšířeným mučením, nespravedlivými soudními řízeními, přemrštěnými částkami požadovanými jako kauce a nad rozsáhlými omezeními svobody informací, projevu, shromažďování, vyznání, vzdělávání a pohybu;

2.   vzdává hold odvaze všech Íránců, kteří bojují za obranu základních svobod, lidských práv a demokratických principů a kteří si přejí žít ve společnosti bez pronásledování a zastrašování;

3.   jednoznačně odsuzuje používání trestu smrti v Íránu a žádá íránské orgány, aby v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN č. 62/149 a 63/138 uvalily moratorium na výkon trestu smrti v očekávání jeho zrušení;

4.   vyzývá k tomu, aby byl íránský trestní zákoník novelizován tak, aby soudním a správním orgánům zakázal ukládat tělesné tresty; připomíná, že používání tělesných trestů, které se v podstatě rovná mučení, je v rozporu s článkem 7 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech; důrazně odsuzuje zbičování studentských aktivistů Somáje Tohidlúové a Pejmána Árefa;

5.   je připraven podpořit další sankce vůči osobám, které jsou zodpovědné za porušování lidských práv; vyzývá členské státy EU, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, aby vznesly otázku zahájení vyšetřování toho, zda představují zločiny, jichž se dopouštějí íránské orgány, zločiny proti lidskosti;

6.   vyzývá íránské orgány, aby propustily všechny politické vězně, včetně politických vůdců Míra Hussejna Músávího a Mehdího Karrúbího, právníků zabývajících se otázkou dodržování lidských práv Nasrín Sotúdeové a Abdulfattáha Sultáního, studentských aktivistů Baháre Hedájatové, Abdulláha Momeního, Mahdíje Golrúové a Madžída Tavakolího, novináře Abdulrezy Tádžika, pastora Júsufa Nadarcháního, filmařů Džafára Panáhího a Muhammada Rasúlova a všech dalších osob uvedených ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránu Ahmeda Šahída;

7.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že soudní řízení nejsou spravedlivá ani transparentní a že osoby, které se jich účastní, nemají příslušné odborné vzdělání, a vyzývá íránské orgány, aby zaručily spravedlivá a veřejná soudní řízení;

8.   naléhavě vyzývá íránskou vládu, aby okamžitě povolila zvláštnímu zpravodaji OSN Ahmedu Šahídovi vstup do Íránu, aby se mohl zabývat krizí v oblasti lidských práv, která v této zemi probíhá; podotýká, že naprostá neochota vlády spolupracovat v rámci mandátu zvláštního zpravodaje a její pokračující odmítání umožnit mu vstup do země, poukazují na to, že tato vláda nemá v úmyslu přijmout smysluplná opatření zaměřená na nápravu situace v oblasti lidských práv;

9.   vyzývá íránské orgány, aby prokázaly, že jsou plně odhodlány spolupracovat s mezinárodním společenstvím na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Íránu, a požaduje po ní, aby splnila své povinnosti jak podle mezinárodního práva, tak i podle mezinárodních úmluv, které podepsala; zdůrazňuje význam svobodných a spravedlivých voleb;

10. vyzývá íránské orgány, aby okamžitě propustily členy íránských uměleckých kruhů, kteří jsou zadržováni, a aby ukončily pronásledování tohoto společenství, které probíhá na základě zadržování a jiných forem perzekuce; podotýká, že takové zacházení je v rozporu s mezinárodními zásadami v oblasti lidských práv, které Írán z vlastní vůle podepsal; poukazuje na to, že v článku 19 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, kterou Írán podepsal, je zakotveno právo na svobodu projevu prostřednictvím umění a psaného textu;

11. vyzývá Írán, aby přijal opatření, která by zajistila, že bude plně dodržováno právo na svobodu náboženství či náboženského vyznání, mj. tím, že bude zajištěna plná shoda právních předpisů a postupů s článkem 18 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, a poukazuje na to, že je naprosto nutné, aby bylo bezpodmínečně a plně zaručeno právo každého změnit svou víru, pokud se k tomu rozhodne;

12. vyzývá Írán, aby okamžitě přijal opatření, která by zaručila, že členové společenství baháistů budou chráněni proti diskriminaci v každé oblasti, že budou okamžitě prošetřeny případy porušování jejich práv, že osoby, které byly shledány vinnými, budou soudně stíhány a že se členům tohoto společenství dostane účinné možnosti odvolání;

13. vyjadřuje své znepokojení nad používáním (evropských) technologií umožňujících cenzuru, filtrování a dohled k provádění kontroly a cenzury informací a komunikačních toků a k sledování občanů, zejména zastánců lidských práv; vyzývá evropské společnosti, aby dostály své podnikové sociální odpovědnosti tím, že Íránu nebudou poskytovat zboží, technologie ani služby, které by mohly ohrozit občanská a politická práva íránských občanů;

14. zdůrazňuje, že svobodný přístup k informacím a komunikačním prostředkům a necenzurovaný přístup k internetu (internetová svoboda) jsou všeobecnými právy, nepostradatelnými pro demokracii a svobodu projevu, která zajišťují transparentnost a odpovědnost, jak dne 6. května 2011 uvedla Rada OSN pro lidská práva;

15. vyzývá íránské orgány, aby zrušily či novelizovaly veškeré právní předpisy, které obsahují ustanovení umožňující diskriminaci vůči lidem na základě sexuální orientace či genderové identity a jejich pronásledování a trestání nebo které by mohly k diskriminaci, pronásledování či trestání vést, a aby zajistily okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob, jež jsou zadržovány pouze na základě sexuální aktivity provozované po vzájemné dohodě a své sexuální orientace;

16. vyzývá členské státy, aby íránským občanům, kteří uprchli ze své země, poskytly bezpečné útočiště, např. prostřednictvím iniciativy „Shelter City“;

17. vyzývá íránské orgány, aby se smířily s pokojným protestem a začaly řešit množství problémů, s nimiž se íránský lid potýká; vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad bezprostřední ekologickou katastrofou v oblasti Urmijského jezera a vyzývá íránskou vládu k rozhodným krokům, pomocí nichž by se snažila stabilizovat ekologickou situaci v daném regionu, na němž závisejí miliony Íránců;

18. vyzývá zástupce EU a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby doporučili íránským orgánům znovu se zapojit do rozhovorů o dodržování lidských práv;

19. naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se zaměřila na občany EU pobývající v íránských věznicích a aby učinila vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že tam budou mít přijatelné podmínky a že budou propuštěni;

20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, Úřadu nejvyššího vůdce, předsedovi íránského Nejvyššího soudu a vládě a parlamentu Íránu.