poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Usnesení Evropského parlamentu o Iráku: tíživá situace menšin, včetně iráckých Turkmenů

13. 3. 2013, RC-B7-0147/2013
 
[ 13. března 2013 | Autor: Zuzana Roithová - spoluautor ]
 

Evropský parlament,

–    s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku, především svá usnesení ze dne 6. dubna 2006 o komunitě Asyřanů[1] a ze dne 25. listopadu 2010 o útocích proti křesťanským komunitám[2],

–    s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem[3],

–    s ohledem na společný strategický dokument Komise o Iráku (2011–2013),

–    s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 25. ledna 2013 týkající se nedávné vlny teroristických útoků v Iráku,

–    s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 24. ledna, které se týkalo vražedného útoku, k němuž došlo na pohřbu ve městě Tuz Khurmatu,

–    s ohledem na mezinárodní dohodu s Irákem, kterou v roce 2007 uzavřeli generální tajemník OSN Pan Ki-mun a iráckýp remiér Núrí Málikí a jež obsahuje oficiální závazek „chránit chudé a zranitelné skupiny před bídou a hladověním“,

–    s ohledem na zprávu o lidských právech týkající se lidských práv v Iráku v období ledna až června 2012, kterou dne 19. prosince 2012 společně předložily mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku (UNAMI) a Komise,

–    s ohledem na doprovodné tiskové prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) Navi Pillayové, která uvedla, že „počet poprav, které byly do té doby v roce 2012 vykonány, a to, že byly provedeny hromadně, představuje velké nebezpečí, tuto situaci nelze ospravedlnit, přičemž v jejím důsledku vzniká velké riziko oslabení částečného a nejistého pokroku, kterého bylo dosaženo při budování právního státu v Iráku,“

–    s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 25. ledna 2013, v němž důrazně odsoudil „nedávnou vlnou teroristických útoků, které zasáhly celý Irák a způsobily smrt stovek osob a zanechaly mnoho zraněných“,

–    s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–    s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských apolitických právech z roku 1966, jehož je Irák smluvní stranou,

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Irák stále čelí závažným politickým, bezpečnostním a socio-ekonomickým problémům, a vzhledem k tomu, že politická scéna v této zemi je extrémně roztříštěná a zasažená násilím, což vážně poškozuje opodstatněnou touhu iráckých občanů po míru, prosperitě a skutečném přechodu k demokracii;

B.  vzhledem k tomu, že irácká ústava zajišťuje rovnost před zákonem pro všechny občany a konkrétně pak v článku 125 stanoví „správní, politická, kulturní a vzdělávací práva různých národností, jako jsou Turkmeni, Chaldejci, Asyřané a veškeré další národnosti“, a vzhledem k tomu, že článek 31 Ústavy oblasti Kurdistán, která vstoupila v platnost v roce 2009, zajišťuje „národní, kulturní a správní autonomii Turkmenům, Arabům a chaldejským Syřanům a Asyřanům, Arménům a dalším občanům Kurdistánu, pokud představují většinu populace“;

C.  vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2012 schválil irácký parlament Vysokou komisi pro lidská práva, která, přestože není dosud plně funkční, představuje první nezávislou komisi pro lidská práva v historii této země;

D.  vzhledem k tomu, že se v rámci politického dialogu s iráckými protějšky Parlament zaměřuje na situaci v oblasti lidských práv v Iráku, která v důsledku neuspokojivé situace zranitelných skupin včetně menšin stále vzbuzuje hluboké obavy;

E.   vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a Irákem a především její doložka o lidských právech zdůrazňuje, že by se politický dialog EU-Irák měl zaměřovat na lidská práva a posilování demokratických institucí;

F.   vzhledem k tomu, že Irák je po dlouhou dobu domovem různých etnických a náboženských menšin, včetně Turkmenů, křesťanů, Kurdů, Šabaků, Mandeanů, Arménců, Jezidů, baháistů, černošských Iráčanů, Asyřanů, Židů, Palestinců a dalších;

G.  vzhledem k tomu, že menšiny v Iráku jsou terčem asimilačních opatření a mají nedostatečné zastoupení v irácké vládě a souvisejících orgánech a institucích;v zhledem k tomu, že v důsledku těchto skutečností se v posledních letechp opulace jednotlivých menšin v Iráku drasticky zmenšily, neboť mnoho osob prchlo ze země, přičemž další lidé byli přinuceni se přestěhovat v rámci Iráku;

H.  vzhledem k tomu, že Turkmeni údajně představují třetí největší etnickou skupinu v Iráku; vzhledem k dlouhotrvajícímu sporu mezi Turkmeny a Kurdy ohledně Kirkuku, což je region bohatý na ropu a další přírodní zdroje, v důsledku něhož jsou Turkmeni vystaveni útokům a únosům ze strany kurdských sil a arabských extremistických skupin; vzhledem k tomu, že sunitští a šíitští Turkmeni jsou terčem sektářsky motivovaných útoků;

I.    vzhledem k tomu, že přetrvávající spor mezi ústřední vládou Iráku a regionální vládou Kurdistánu se nedávno vyostřil, což má negativní dopad na bezpečnostní situaci v regionu a ohrožuje pokojné soužití různých etnických skupin, především Kurdů, Arabů a Turkmenů;

J.   vzhledem k tomu, že kromě územního napětí je severní Irák také terčem patrně sektářských útoků, kdy je šíitská populace často napadána sunnitskými skupinami; vzhledem k tomu, že dne 31. prosince bylo během šíitského svátku Arba’een zabito 39 poutníků; vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2013 při útoku na šíitskou mešitu ve městě Tuz Khurmatuv  provincii Niveneh v severním Iráku, což je území, které je předmětem sporu mezi vládou Iráku a regionální vládou Kurdistánu a kde žije významná populace Turkmenů, zahynulo nejméně 42 osob a 117 osob bylo zraněno;

K.  vzhledem k tomu, že navzdory značnému zlepšení bezpečnostní situace je míra násilí, kterému čelí obyvatelé Iráku, i nadále nepřijatelně vysoká, neboť jsou denně hlášeny bombové útoky a střelba; vzhledem k tomu, že přetrvávající napětí a násilí vyvolávají u většiny Iráčanů nejistotu ohledně jejich budoucnosti a obecně znemožňují prosazování hospodářské a sociální integrace iráckých obyvatel;

1.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad narůstajícím počtem násilností, kterému jsou vystaveni civilní obyvatelé Iráku, především násilných činů mezi Sunnity a Šíity, ale také nad útoky proti mimořádně zranitelným skupinám, jako jsou náboženské, etnické a kulturní menšiny, a vyzývá irácké orgány, aby zlepšily bezpečnost a veřejný pořádek a bojovaly proti terorismu a sektářskému násilí v celé zemi;

2.   důrazně odsuzuje útok, k němuž došlo dne 23. ledna 2013 v Tuz Khurmatu při turkmenském pohřbu státního úředníka, který byl zavražděn předchozí den, a při němž bylo zabito nejméně 42 osob a dalších 117 osob zraněno, útok ze dne 3. února 2013, při němž sebevražedný atentátník odpálil nálož před policejní stanicí v Kirkuku a zabil 30 osob a zranil dalších 70, a útok ze dne 16. prosince 2012, kdy byli uneseni, mučeni a zaživa upáleni dva turkmenští učitelé;

3.   jednoznačně odsuzuje veškeré teroristické útoky a vyjadřuje soustrast všem rodinám a přátelům zesnulých a zraněných osob;

4.   vyjadřuje hluboké obavy nad tím, že by nová vlna nestability a sektářského násilí v Iráku mohla ohrozit nadcházející volby, které se mají v jednotlivých provinciíchu skutečnit dne 20. dubna 2013 a jejichž zrušení by ohrozilo možnost vzniku demokratičtějších vládních struktur umožňujících větší míru začlenění;

5.   vyjadřuje politování nad tím, že přestože ústava uvádí práva Turkmenů a dalších menšin, jsou tyto menšiny i nadále vystaveny etnickému a sektářskému násilí a čelí diskriminaci;

6.   vyzývá jak vládu Iráku, tak regionální vládu Kurdistánu, aby odsoudily útoky a aby plně a bezodkladně vyšetřily nedávné teroristické útoky v tomto regionu, včetně nedávného nejtragičtějšího bombového útoku v Tuz Khurmatu, a aby postavily osoby zodpovědné za tyto činy před soud;

7.   vyzývá vládu Iráku a regionální vládu Kurdistánu, aby okamžitě přijaly opatření, která by uklidnila vyostřený územní spor v oblasti pláně Niveneh, aby uznaly multikulturní, multietnický a multináboženský charakter této provincie a umožnily svým občanům, aby si mohli svobodně zvolit svou identitu, včetně jazyka, náboženství a kultury;

8.   vyzývá politické síly zastoupené v iráckém zákonodárném sboru, aby zahájily skutečný inkluzivní národní dialog s cílem zajistit účinnou demokratickou správu Iráku a dodržování individuálních i kolektivních práv všech občanů Iráku; naléhavě vyzývá iráckou vládu, aby provedla celostátní sčítání lidu, které bylo odloženo na neurčito, aby tak zjistila velikost populace Turkmenů a dalších menšin;

9.   vyzývá iráckou vládu a všechny politické vůdce, aby přijali nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany všech občanů Iráků obecně a především pak příslušníků zranitelných etnických a náboženských menšin; vyzývá vládu, aby bezpečnostním silám nařídila, aby při udržování veřejného pořádku prokázaly zdrženlivost a dodržovaly zásady právního státu a mezinárodní normy;

10. v této souvislosti vítá skutečnost, že nedávno byl pod dohledem iráckého ministerstva spravedlnosti zahájen reorganizační a rehabilitační program pro vazební střediska a vězení, a doufá, že tento program přispěje k tomu, aby se v Iráku zastavilo rozsáhlé používání mučení a rozšířená beztrestnost, které důrazně odsuzují organizace působící v oblasti lidských práv;

11. vyjadřuje hluboké politování nad vysokým počtem poprav v Iráku, kdy je trest smrti často vynesen, aniž by proběhl řádný proces, a na základě přiznání získaných pod nátlakem; naléhavě vyzývá iráckou vládu, aby vyhlásila moratorium na veškeré popravy a aby trest smrti v blízké budoucnosti zrušila;

12. zdůrazňuje, že je třeba, aby byla přijata opatření koordinovaná iráckými orgány a mezinárodními organizacemi poskytujícími pomoc, která by pomohla zranitelným skupinám a vytvořila vhodné podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti a důstojných životních podmínek, zejména prostřednictvím iniciativ k podpoře dialogu a vzájemného respektu mezi všemi náboženskými a etnickými komunitami v Iráku;

13. zdůrazňuje význam toho, aby v rámci iniciativ mise EUJUST LEX bylo tam, kde to je možné, vhodným způsobem zdůrazněn význam práv Turkmenů a menšin obecně, a vysoce oceňuje úspěchy, kterých mise EUJUST LEX dosáhla, a její působení v Iráku;

14. trvá na tom, aby byla Rada pro spolupráci zřízená Dohodou o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem využívána jako kanál, jehož prostřednictvím budou irácké straně sdělovány obavy nad situací etnických a náboženských menšin v této zemi;

15. vyzývá mezinárodní společenství a EU, aby irácké vládě poskytla podporu při organizaci pokojných, svobodných a spravedlivých regionálních voleb, které se mají uskutečnit v dubnu;

16. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva,v ládám a parlamentům členských států, vládě a zákonodárnému sboru Irácké republiky, regionální vládě Kurdistánu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a Radě OSN pro lidská práva.



[1] Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 322.

[2] Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 115.

[3] Přijaté texty, P7_TA(2013)0022.


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled