Evropská centrální banka podle výroční zprávy, kterou dnes schválil ve Štrasburku Evropský parlament, výborně zvládla neklid na světových finančních trzích, poskytla likviditu ve výši 95 miliard eur a zajistila stabilizaci krátkodobých úrokových sazeb. „Potvrdilo se tak, že společná měnová politika EU je pro evropské hospodářství i pro jednotlivé občany v době nestability užitečná,“ tvrdí europoslankyně, která dnes na plenárním zasedání otevřela diskuzi k ožehavému tématu nezávislosti centrální banky: „Podle článku 105 smlouvy má ECB také podporovat obecné politiky EU. Letos musí ECB čelit jak nerovnoměrnému růstu inflace na jedné straně, tak i zpomalování růstu na druhé. To je nejen výzva, ale i zatěžkávací test nezávislosti ECB i Evropského systému centrálních bank (ESCB). Lisabonská smlouva má dát ECB právní subjektivitu s vymezeným nezávislým statusem. Na druhou stranu pokračující integrace finančních systémů vyžaduje intenzivnější spolupráci s centrálními bankami členských států. Někteří varují, že nezávislost ECB je ohrožena mimo jiné i proto, že neformální schůzky ministrů financí eurozóny získají Lisabonskou smlouvou oficiální statut. Považuji za nadmíru důležité odlišovat odbornou i politickou polemiku, která patří do demokracie, od skutečného zasahování do měnové politiky ECB.“
Podle EP by se mohla asymetrie hospodářského vývoje v eurozóně prohloubit s tím, jak se rozšiřuje počet jejích členů a rostou rozdíly ve velikosti a vyspělosti jejich ekonomik. Je proto třeba, aby členské státy respektovaly kritéria Paktu o stabilitě a růstu a řádně plnily maastrichtská kritéria.