Zlepšují |
20716 |
Zhoršují |
18705 |
Nepozoruji žádnou změnu |
11934 |
Zuzana Roithová o celním kodexu a ochraně vnějších hranic | |
Zuzana Roithová, místopředsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, intervenovala na plénu Evropského parlamentu ke zprávám, které modernizují celní právo Evropské unie. | |
[ 20. února 2008 | Autor: Štrasburk, 19. února 2008 ] | |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celníchDŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. PŘEDMĚTDůsledkem usnadnění obchodu, představujícího hlavní prvek obchodní politiky rozšířené Evropské unie při dobývání nových trhů, je nárůst mezinárodní hospodářské a finanční zločinnosti, jež poškozuje finanční zájmy Evropských společenství, a prohibiční, omezovací a kontrolní opatření zavedená v rámci určitých politik Společenství.
Z podvodů a jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Společenství se oblíbenou činností podvodných organizací staly, vzhledem k částkám, které jsou ve hře, operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy. Dovozní cla, zemědělské poplatky a dovozní DPH, jež členské státy vybírají při plnění celních formalit, tvoří téměř jednu čtvrtinu příjmů rozpočtu Společenství. V této souvislosti se podvodné organizace často snaží se kontrole vyhnout nebo obejít placení cel a poplatků anebo také neprávem využívat snížení nebo zastavení jejich úhrady.
Co se týče výdajů, je předmětem všech možných snah podvodných organizací rovněž rozpočet Společenství určený k platbě vývozních náhrad pro zemědělské výrobky
a zpracované výrobky, které celní orgány kontrolují při plnění celních formalit a při výstupu z celního území Společenství.
Ve snaze dosáhnout co nejvyššího zisku tyto organizace také obcházejí antidumpingová opatření a prohibiční nebo omezovací opatření. I když obcházení těchto opatření nemá přímý vliv na rozpočet Společenství, může ve svých důsledcích způsobit škodu na hospodářství, zaměstnanosti a zdraví spotřebitelů, a tudíž nepřímo poškodit rozpočet Společenství (např. krize BSE).
Aby bylo možné lépe obsáhnout nesrovnalosti v této oblasti a doplnit „prevenční“ systém spojený s lepší organizací celních kontrol, přijalo Evropské společenství nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.
Toto nařízení tvoří právní základ vzájemného podávání žádostí o pomoc mezi těmito orgány v boji proti nesrovnalostem a podvodům na výše uvedených předpisech Společenství, majícím finanční dopad na rozpočet Společenství nebo dopad na obchodní politiku Společenství.
V rámci tohoto právního prostředku bylo rovněž možné vyvinout zvláštní databázi pod názvem celní informační systém (CIS). Tento systém, jehož provoz byl zahájen dne 24. března 2003, umožňuje dotčeným správním orgánům, aby upozorňovaly své evropské partnery na rizika protiprávních operací předáváním informací za účelem pozorování, zpravodajství, skrytého sledování nebo zvláštních kontrol.
2. HLAVNÍ USTANOVENÍI přes dobré výsledky dosažené v oblasti boje proti podvodům u celních
a zemědělských předpisů Společenství, existuje mnoho důvodů, které vyžadují změnu nařízení (ES) č. 515/97.
§ Potřeba operativnější spolupráce:
Vzhledem k posunu a rozšíření pozemních a námořních hranic po rozšíření Evropské unie a s tím spojenému dvojnásobnému zesílení a diverzifikaci podvodných činností, je důležité přizpůsobit stávající právní úpravu, aby podvodné organizace nemohly této situace dále zneužívat. S ohledem na nadnárodní a mnohotvárnou povahu hospodářské a finanční kriminality lze podvodům v těchto oblastech zamezit v nejvyšší možné míře jedině posílením spolupráce mezi členskými státy a jejich spolupráce
s Komisí a větším zdůrazněním operativního rozměru této spolupráce. Subjekty zapojené do boje proti podvodům, kterým je nutné poskytnout solidní a vhodný právní základ, dospěly k potřebě větší koordinace a podpory na evropské úrovni.
§ Změna právního prostředí a institucionální rovnováhy:
V době přijímání nařízení (ES) č. 515/97 Smlouva neobsahovala žádný zvláštní článek týkající se celní spolupráce Společenství. Ani obecná povinnost spolupráce členských států podle článku 5 Smlouvy o ES a koordinace akcí členských států v rámci ochrany finančních zájmů Společenství podle článku 209 A. Smlouvy o ES nedávaly Společenství pravomoc vydávat opatření, a to ani v oblasti celní spolupráce.
Článek 135 Smlouvy o založení Evropského společenství týkající se celní spolupráce a článek 280 týkající se ochrany finančních zájmů Společenství nyní dávají Společenství pravomoc pro tyto oblasti. Tato pravomoc však musí být uplatňována v souladu s článkem 5 Smlouvy o založení Evropského společenství, tudíž pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Návrh nařízení odpovídá těmto kritériím.
Cílem nového návrhu nařízení je také poskytnout právní základ pro evidenci jednotlivých případů vyšetřování celních orgánů (FIDE) Společenství na jedné straně a na druhé straně pro návrhy vypracované na základě potřeb, jež členské státy
a Evropská komise vyjádřily ve snaze posílit spolupráci mezi orgány odpovědnými za dozor nad řádným používáním celních a zemědělských předpisů.
Tento návrh musí rovněž přihlédnout k určitému vývoji institucí, a to zejména k posílení spolupráce s orgány a agenturami Evropské unie a s mezinárodními organizacemi.
Subsidiarita
Vnitrostátní orgány nejsou samy schopny zavést technickou infrastrukturu na úrovni Společenství a zajistit plnou a integrovanou evropskou koordinaci vzájemné správní pomoci v oblasti cel a zemědělství. Je proto nutné vytvořit platformu služeb ke zlepšení operativní spolupráce mezi těmito orgány. Kromě misí Společenství ve třetích zemích spadá faktické provádění správního šetření do pravomoci každého členského státu.
Proporcionalita
Cíl tohoto návrhu nařízení zůstává stejný. Stejně jako nařízení (ES) č. 515/97, které mění, i návrh nařízení má za cíl řádné používání celních a zemědělských předpisů, pro které má Evropská komise jasně vymezenou věcnou příslušnost stejně tak jako celní orgány a další příslušné orgány členských států.
3. OBSAH NÁVRHU3.1. Přizpůsobení definice celních předpisů definici ve smyslu Neapolské úmluvy II (čl. 2 odst. 1 první odrážka)
Definice celních předpisů podle nařízení (ES) č. 515/97 byla přizpůsobena definici Úmluvy o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními orgány (Neapolská úmluva II), vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, v zájmu posílení souladu mezi nástroji Společenství a nástroji podle hlavy VI Smlouvy o EU, co se týče stíhání operací, které jsou v rozporu s celními předpisy Společenství.
Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003
o správní spolupráci v oblasti DPH[1], platí celní předpisy při vstupu a výstupu zboží z celního území Společenství, i když je toto zboží osvobozeno od cla nebo podléhá nulovému clu. V souvislosti s uplatňováním prohibičních, omezovacích nebo kontrolních opatření na vnější hranici Společenství, zejména odhalování pančovaného alkoholu
a padělaných cigaret nebo nedovoleného obchodování se zbožím dvojího užití nebo látek sloužících k výrobě drog, musí mít celní orgány možnost výměny informací, které dovolují v jiném členském státě prostřednictvím identifikačního čísla pro účely DPH rychle ověřit, zda podnik založený v tomto členském státě stále vyvíjí svou činnost. Celní orgány, které mají také úkol zajišťovat formality a/nebo vybírat DPH a/nebo spotřební daň během plnění celních formalit, musí mít také možnost na základě účinné celní spolupráce předcházet fiktivním vývozům výrobků s vysokou daní do třetích zemí a tyto vývozy odhalovat.
Ústřední kontaktní orgány a kontaktní útvary pověřené správní spoluprací v oblasti DPH zajišťují účinnou spolupráci s odpovídajícími orgány v ostatních členských státech. Spolupráce napříč členskými státy mezi těmito ústředními kontaktními orgány a kontaktními útvary na jedné straně a orgány odpovědnými za uplatňování nařízení (ES) č. 515/97 na straně druhé není možná z organizačních důvodů nebo z důvodů materiálního a operativního vybavení každého členského státu a také z důvodů spojených s komunikační sítí a s absencí pohotovostních služeb (v noci
a o víkendu). Celní orgány jednoho státu mají však k dispozici alespoň základní minimum informací o existenci a statutu DPH hospodářského subjektu, takže mohou uspokojit urgentní žádosti celních orgánů ostatních členských států.
3.2. Automatická výměna informací (Článek 15)
Současná úprava automatické výměny u každého případu byla doplněna o úpravu automatické a/nebo strukturované výměny informací bez předchozí žádosti od členského státu adresáta. Tato úprava je obdobou úpravy zavedené v rámci nařízení Rady (ES) č. 1798/2003[2] ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a nařízení Rady (ES) č. 2073/2004[3] ze dne 16. listopadu 2004
o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní.
3.3. Zavedení platformy služeb v celní oblasti
3.3.1. Evropský rejstřík údajů (Článek 18a)
Informatizace postupů celního řízení a sledování dopravních prostředků v reálném čase pomocí satelitních systémů vede k rostoucí dematerializaci informací vyměňovaných mezi celními orgány a/nebo hospodářskými subjekty. Z toho vyplývá růst počtu databází spravovaných veřejnými či soukromými poskytovateli služeb, jejichž činnost je spojena s oblastí logistiky a přepravy zboží.
V rámci boje proti podvodům, jehož cílem je zejména odhalovat podezřelé zásilky zboží, které by mohly být předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a/nebo dopravní prostředky, včetně kontejnerů, za tímto účelem použitých, jsou poskytovatelé služeb většinou nakloněni myšlence poskytnout přístup odpovědným orgánům, pokud budou žádosti o přístup početně omezené a nepovedou ke vzniku práce navíc. Nápad poskytnout jednotný obecný přístup Komise (OLAF) k určitým databázím nebo internetovým stránkám má tedy zaručit poskytovatelům služeb, že nebudou od členských států dostávat několikrát a opakovaně tytéž žádosti. Je proto vhodné, a to rovněž z ekonomického hlediska, aby měla Komise (OLAF) možnost vyjednávat s poskytovateli služeb o sloučení údajů do jednotného rejstříku přístupného členským státům nebo přesměrovat přístup na stránky spravované těmito poskytovateli.Evropský rejstřík by měl být k dispozici styčným důstojníkům členských států pověřeným v rámci stálé koordinační jednotky a příslušným orgánům uvedeným
v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 515/97.
3.3.2. Struktura koordinace operativní spolupráce (Článek 18b)
Vytvoření Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie podle nařízení (ES) č. 2007/2004 ze dne
26. října 2004[4], rozšíření mandátu Europolu o boj proti závažným formám mezinárodní trestné činnosti (rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001)
a operativní činnost mezinárodních nebo regionálních organizací je nutné posílit spoluprací mezi Komisí, členskými státy a ostatními orgány a agenturami Evropské unie.
Nový návrh se připojuje k podpoře myšlenky vyvinout za pomoci Komise rozhraní umožňující lepší koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy a jejich spolupráce s Komisí a užší operativní spojení s evropskými, regionálními či mezinárodními organizacemi a agenturami v mezích příslušných kompetencí zúčastněných orgánů.
V usnesení ze dne 2. října 2003 o strategii pro celní spolupráci Rada Evropské unie uznala, že soudržný přístup k boji proti trestné činnosti, který zároveň přispívá k boji proti terorismu, v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by měl obsahovat kromě celní spolupráce také mnohostrannou úzkou a zároveň účinnou spolupráci mezi celnicemi a ostatními donucovacími orgány a také ostatními orgány, institucemi a agenturami Evropské unie, jako je Komise, Europol a Eurojust.
V této souvislosti by mohly být prostředky a změny stanovené v plánu Společenství využity v rámci celní spolupráce podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, aniž by tím byly dotčeny mandáty Europolu a Eurojustu.
Za těchto okolností by přímo použitelný právní nástroj, jako je nařízení, mohl přinést celní oblasti zvláštní podporu, aniž by přitom zástupcům Komise dával nové pravomoci nebo kompetence. Nový článek 18b nařízení (ES) č. 515/97 by totiž dal členským státům možnost zapojit zástupce Komise (OLAF) jako odborníky a využít „platformu služeb“ Komise pro případy zahájené podle nařízení (ES) č. 515/97, pro které by měla být ustavena společná soudržná skupina.
3.4. Článek 19 (třetí země)
Pokud za současné situace dostane členský stát informaci od jiného členského státu
a má-li být tato informace následně sdělena třetí zemi v rámci dohody nebo protokolu o vzájemné správní pomoci v celní oblasti, členský stát adresáta musí žádat o souhlas členský stát, který informaci poskytl, v rámci dohodnutého postupu,
i když existuje dřívější souhlas členského státu poskytovatele, jenž členskému státu adresáta dovoluje tuto informaci použít.
Navrhuje se proto, aby se současný postup doplnil o opatření opravňující Komisi nebo členský stát ke sdělení třetí zemi informace obdržené od jiného členského státu, pokud tento stát k tomu dal předběžně souhlas. V takovém případě by již nebyla nutná žádost, pokud existuje souhlas v rámci dohodnutého postupu. Taková žádost by byla vyhrazena pouze výměně informací zpracovávaných více než dvěma členskými státy.
3.5. Čl. 20 odst. 2 písm. d)
Ustanovení čl. 20 odst. 2 písm. d) týkající se úhrady nákladů na mise Společenství uskutečněné ve třetích zemích jsou spolu s jinými ustanoveními uvedena v novém článku 42a o financování.
3.6. Hlava V článku 23 až 37 – Aktualizace ustanovení týkajících se kontroly osobních údajů v rámci celního informačního systémuK provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 členskými státy je potřebná změna ustanovení nařízení týkajících se vnitrostátního zpracování osobních údajů. Přijetím nařízení Evropského parlamentu
a Rady č. 45/2001 a zřízením nezávislé kontroly, evropského kontrolora ochrany údajů, se stejným způsobem mění články nařízení (ES) č. 515/97 týkající se zpracování údajů institucemi a orgány Společenství.
Veškerá ustanovení nařízení (ES) č. 515/97 týkající se otázek ochrany osobních údajů jsou přizpůsobena novému právnímu prostředí použitelnému po nabytí platnosti, zejména pravidlům pro ochranu údajů použitelným pro orgány Společenství ve smyslu článku 286 Smlouvy a nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství
a o volném pohybu těchto údajů[5] a pravidlům platným pro členské státy na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. prosince 1995
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[6].
3.7. Využití údajů CIS za účelem analýzy (článek 27)
Celní informační systém nemůže se svými současnými účely dosáhnout všech cílů, které mu jsou podle nařízení určeny, tedy napomáhat prevenci, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy. Podle současné úpravy informace zanášené do CIS umožňují pouze posílit účinnost kontrol.
V důsledku toho je dosažen pouze cíl prevence před podvody. Napomáhání vyšetřování
a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, vyžaduje změnu účelů a vyvinutí nových funkcí, které zase vyžadují změnu nařízení (ES)
č. 515/97.
Z tohoto důvodu je nutné článek 27 změnit tak, aby se strategická či operativní analýza stala účelem systému.
Pro potřeby rozšířených funkcí systému byla vytvořena nová kategorie dostupných informací, týkajících se zadrženého, zabraného a zabaveného zboží.
3.8. Hlava Va čl. 41a až 41d – Zřízení databáze Evidence jednotlivých případů vyšetřování celních orgánů
Aby se zlepšila účinnost mechanizmů spolupráce, bylo by vhodné vybavit správní orgány členských států evidencí, která jim umožní přesněji zaměřený výběr adresátů žádostí o správní spolupráci. To je cílem evidence FIDE, ve které se registrují odkazy na vyšetřování, jež proběhla nebo probíhají v každém členském státě, a která umožňuje všem zmocněným orgánům, jež o to požádají, zjistit, který útvar vedl vyšetřování v podobné věci.
Cílem zahrnutí FIDE do návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 515/97, je doplnit podobnou iniciativu přijatou na mezivládní úrovni, jež byla konkrétně vyjádřena v aktu Rady ze dne 8. května 2003, kterým se upravuje protokol, kterým se mění Úmluva o používání informační technologie pro celní účely.
3.9. Hlava VI článek 42 – Ochrana údajů
Aniž by byla dotčena zvláštní opatření ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů stanovených v hlavě V článcích 23 až 40 nařízení (ES) č. 515/97, co se týče využívání databází CIS a FIDE, považuje se za nutné odkazovat na nařízení (ES) č. 45/2001 a na směrnici 95/46/ES, pokud jde o výměnu a automatické či neautomatické zpracování údajů, stanovené v hlavách I až IV nařízení (ES)
č. 515/97.
3.10. Hlava VIa článek 42a – Financování
Čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů[7], pozměněný nařízením Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost) rozhodnutí 1999/468/ES[8], měl být základním právním aktem v souladu s požadavky čl. 49 odst. 1 finančního nařízení
k plnění operativních výdajů týkajících se Informačního systému pro boj proti podvodům (AFIS).
Tato úprava by se měla vztahovat zároveň na financování činností AFIS spadajících do prvního pilíře (nařízení (ES) č. 515/97) a na financování činností AFIS spadajících do třetího pilíře (Úmluva vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy
o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely ze dne
26. července 1995 (Úmluva CIS[9]), pokud tyto činnosti nelze rozdělit.
V tomto smyslu se odkazuje na čl. 22 odst. 2 první pododstavec Úmluvy CIS, dále na společné prohlášení Rady a Komise ze dne 13. července 1995[10] týkající se čl. 22 odst. 2 uvedené úmluvy a na seznam výdajů na informační technologii, které nelze rozdělit, vypracovaný Komisí v dokumentu SEC(94)813 ze dne 6. května 1994
o rozpočtovém dopadu používání technické infrastruktury Společenství CIS z titulu Úmluvy o používání informační technologie pro celní účely.
S cílem jasně vyhovět požadavkům finančního nařízení se zdá být užitečné doplnit článek týkající se nařízení (ES) č. 515/97, jakožto základního právního aktu k plnění operativních výdajů definovaných v témž článku.
3.11. Hlava VII článek 43 – Postup projednávání ve výborech
Článek 43 o „postupu projednávání ve výborech“ je přizpůsoben v souvislosti s pozměňovacími návrhy uvedenými v předcházejících článcích. Evropský veřejný ochránce práv, kterého jmenuje Rada v souladu s článkem 286 Smlouvy o ES, aby až do určení úřadu vytvořeného za tímto účelem prováděl dozor nad institucemi a orgány Společenství, pokud jde
o ochranu osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, byl nahrazen Evropským kontrolorem ochrany údajů od nabytí platnosti nařízení (ES) 45/2001. V důsledku toho se v tomto smyslu mění čl. 43 odst. 5.
[1] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 2.
[2] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.
[3] Úř. věst. L 359, 4.12.2004.
[4] Úř. věst. L 349, 25.11.2004.
[5] Úř. věst. L 8, 12.01.2001, s. 1.
[6] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
[7] Úř. věst. L 82, 22.3.1997.
[8] Úř. věst. L 122, 16.5.2003.
[9] Úř. věst. C 316, 27.11.1995.
[10] 7273/2/95 ENFOCUSTOM 17.Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES)
kterým se vydává celní kodex Společenství
(Modernizovaný celní kodex)
(předložený Komisí)DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1) Souvislosti návrhu