Stránky prezidentské kampaně:

Po vstupu do Schengenského prostoru se kontrola vnějších hranic stala i palčivou starostí v České republice.  Po rozšíření EU se hranice se posunuly, celníci na vnějších hranicích mají další úkoly, a to nejen kontrolu cel, ale i boj proti padělkům a proti praní špinavých peněz, pašování drog, obcházení antidumpingu či zdravotních opatření na ochranu spotřebitele. Úzká spolupráce mezi členskými státy s orgány Evropské unie i mezinárodními organizacemi je nutná, včetně výměny citlivých dat. Zuzana Roithová, jakož i řada europoslanců z jejího výboru, vystoupila na plénu parlamentu ve prospěch toho, aby Evropská komise vyjednala se třetími státy ochranu obchodních a osobních údajů, které tyto získají ze strany členských států a Evropské komise. Dnes hlasovali europoslanci i o celním kodexu. "Jedná se o zdařilou modernizaci evropského celního práva a průlom k elektronickému, centralizovanému, interoperabilnímu, automatickému celnictví. Celníci a policisté budou moci využívat jednotného správního místa (one stop shop) pro své operace, což povede k větší efektivitě kontrol. Nový systém však bude prospěšný i pro podnikatele. Díky jednotnému celnímu informačnímu portálu (single Windows) budou podnikatelé moci komunikovat jen s jedním úřadem EU v zemi svého usazení" řekla Zuzana Roithová.


Návrhy Evropské Komise:

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních
a zemědělských předpisů

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           PŘEDMĚT

Důsledkem usnadnění obchodu, představujícího hlavní prvek obchodní politiky rozšířené Evropské unie při dobývání nových trhů, je nárůst mezinárodní hospodářské a finanční zločinnosti, jež poškozuje finanční zájmy Evropských společenství, a prohibiční, omezovací a kontrolní opatření zavedená v rámci určitých politik Společenství.

Z podvodů a jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Společenství se oblíbenou činností podvodných organizací staly, vzhledem k částkám, které jsou ve hře, operace v rozporu s celními a zemědělskými předpisy. Dovozní cla, zemědělské poplatky a dovozní DPH, jež členské státy vybírají při plnění celních formalit, tvoří téměř jednu čtvrtinu příjmů rozpočtu Společenství. V této souvislosti se podvodné organizace často snaží se kontrole vyhnout nebo obejít placení cel a poplatků anebo také neprávem využívat snížení nebo zastavení jejich úhrady.

Co se týče výdajů, je předmětem všech možných snah podvodných organizací rovněž rozpočet Společenství určený k platbě vývozních náhrad pro zemědělské výrobky
a zpracované výrobky, které celní orgány kontrolují při plnění celních formalit a při výstupu z celního území Společenství.

Ve snaze dosáhnout co nejvyššího zisku tyto organizace také obcházejí antidumpingová opatření a prohibiční nebo omezovací opatření. I když obcházení těchto opatření nemá přímý vliv na rozpočet Společenství, může ve svých důsledcích způsobit škodu na hospodářství, zaměstnanosti a zdraví spotřebitelů, a tudíž nepřímo poškodit rozpočet Společenství (např. krize BSE).

Aby bylo možné lépe obsáhnout nesrovnalosti v této oblasti a doplnit „prevenční“ systém spojený s lepší organizací celních kontrol, přijalo Evropské společenství nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

Toto nařízení tvoří právní základ vzájemného podávání žádostí o pomoc mezi těmito orgány v boji proti nesrovnalostem a podvodům na výše uvedených předpisech Společenství, majícím finanční dopad na rozpočet Společenství nebo dopad na obchodní politiku Společenství.

V rámci tohoto právního prostředku bylo rovněž možné vyvinout zvláštní databázi pod názvem celní informační systém (CIS). Tento systém, jehož provoz byl zahájen dne 24. března 2003, umožňuje dotčeným správním orgánům, aby upozorňovaly své evropské partnery na rizika protiprávních operací předáváním informací za účelem pozorování, zpravodajství, skrytého sledování nebo zvláštních kontrol.

2.           HLAVNÍ USTANOVENÍ

I přes dobré výsledky dosažené v oblasti boje proti podvodům u celních
a zemědělských předpisů Společenství, existuje mnoho důvodů, které vyžadují změnu nařízení (ES) č. 515/97.

§ Potřeba operativnější spolupráce:

Vzhledem k posunu a rozšíření pozemních a námořních hranic po rozšíření Evropské unie a s tím spojenému dvojnásobnému zesílení a diverzifikaci podvodných činností, je důležité přizpůsobit stávající právní úpravu, aby podvodné organizace nemohly této situace dále zneužívat. S ohledem na nadnárodní a mnohotvárnou povahu hospodářské a finanční kriminality lze podvodům v těchto oblastech zamezit v nejvyšší možné míře jedině posílením spolupráce mezi členskými státy a jejich spolupráce
s Komisí a větším zdůrazněním operativního rozměru této spolupráce. Subjekty zapojené do boje proti podvodům, kterým je nutné poskytnout solidní a vhodný právní základ, dospěly k potřebě větší koordinace a podpory na evropské úrovni.

§ Změna právního prostředí a institucionální rovnováhy:

V době přijímání nařízení (ES) č. 515/97 Smlouva neobsahovala žádný zvláštní článek týkající se celní spolupráce Společenství. Ani obecná povinnost spolupráce členských států podle článku 5 Smlouvy o ES a koordinace akcí členských států v rámci ochrany finančních zájmů Společenství podle článku 209 A. Smlouvy o ES nedávaly Společenství pravomoc vydávat opatření, a to ani v oblasti celní spolupráce.

Článek 135 Smlouvy o založení Evropského společenství týkající se celní spolupráce a článek 280 týkající se ochrany finančních zájmů Společenství nyní dávají Společenství pravomoc pro tyto oblasti. Tato pravomoc však musí být uplatňována v souladu s článkem 5 Smlouvy o založení Evropského společenství, tudíž pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství. Návrh nařízení odpovídá těmto kritériím.

Cílem nového návrhu nařízení je také poskytnout právní základ pro evidenci jednotlivých případů vyšetřování celních orgánů (FIDE) Společenství na jedné straně a na druhé straně pro návrhy vypracované na základě potřeb, jež členské státy
a Evropská komise vyjádřily ve snaze posílit spolupráci mezi orgány odpovědnými za dozor nad řádným používáním celních a zemědělských předpisů.

Tento návrh musí rovněž přihlédnout k určitému vývoji institucí, a to zejména k posílení spolupráce s orgány a agenturami Evropské unie a s mezinárodními organizacemi.

Subsidiarita

Vnitrostátní orgány nejsou samy schopny zavést technickou infrastrukturu na úrovni Společenství a zajistit plnou a integrovanou evropskou koordinaci vzájemné správní pomoci v oblasti cel a zemědělství. Je proto nutné vytvořit platformu služeb ke zlepšení operativní spolupráce mezi těmito orgány. Kromě misí Společenství ve třetích zemích spadá faktické provádění správního šetření do pravomoci každého členského státu.

Proporcionalita

Cíl tohoto návrhu nařízení zůstává stejný. Stejně jako nařízení (ES) č. 515/97, které mění, i návrh nařízení má za cíl řádné používání celních a zemědělských předpisů, pro které má Evropská komise jasně vymezenou věcnou příslušnost stejně tak jako celní orgány a další příslušné orgány členských států.

3.           OBSAH NÁVRHU

3.1.        Přizpůsobení definice celních předpisů definici ve smyslu Neapolské úmluvy II (čl. 2 odst. 1 první odrážka)

Definice celních předpisů podle nařízení (ES) č. 515/97 byla přizpůsobena definici Úmluvy o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními orgány (Neapolská úmluva II), vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, v zájmu posílení souladu mezi nástroji Společenství a nástroji podle hlavy VI Smlouvy o EU, co se týče stíhání operací, které jsou v rozporu s celními předpisy Společenství.

Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003
o správní spolupráci v oblasti DPH[1], platí celní předpisy při vstupu a výstupu zboží z celního území Společenství, i když je toto zboží osvobozeno od cla nebo podléhá nulovému clu. V souvislosti s uplatňováním prohibičních, omezovacích nebo kontrolních opatření na vnější hranici Společenství, zejména odhalování pančovaného alkoholu
a padělaných cigaret nebo nedovoleného obchodování se zbožím dvojího užití nebo látek sloužících k výrobě drog, musí mít celní orgány možnost výměny informací, které dovolují v jiném členském státě prostřednictvím identifikačního čísla pro účely DPH rychle ověřit, zda podnik založený v tomto členském státě stále vyvíjí svou činnost. Celní orgány, které mají také úkol zajišťovat formality a/nebo vybírat DPH a/nebo spotřební daň během plnění celních formalit, musí mít také možnost na základě účinné celní spolupráce předcházet fiktivním vývozům výrobků s vysokou daní do třetích zemí a tyto vývozy odhalovat.

Ústřední kontaktní orgány a kontaktní útvary pověřené správní spoluprací v oblasti DPH zajišťují účinnou spolupráci s odpovídajícími orgány v ostatních členských státech. Spolupráce napříč členskými státy mezi těmito ústředními kontaktními orgány a kontaktními útvary na jedné straně a orgány odpovědnými za uplatňování nařízení (ES) č. 515/97 na straně druhé není možná z organizačních důvodů nebo z důvodů materiálního a operativního vybavení každého členského státu a také z důvodů spojených s komunikační sítí a s absencí pohotovostních služeb (v noci
a o víkendu). Celní orgány jednoho státu mají však k dispozici alespoň základní minimum informací o existenci a statutu DPH hospodářského subjektu, takže mohou uspokojit urgentní žádosti celních orgánů ostatních členských států.

3.2.        Automatická výměna informací (Článek 15)

Současná úprava automatické výměny u každého případu byla doplněna o úpravu automatické a/nebo strukturované výměny informací bez předchozí žádosti od členského státu adresáta. Tato úprava je obdobou úpravy zavedené v rámci nařízení Rady (ES) č. 1798/2003[2] ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a nařízení Rady (ES) č. 2073/2004[3] ze dne 16. listopadu 2004
o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní.

3.3.        Zavedení platformy služeb v celní oblasti

3.3.1.     Evropský rejstřík údajů (Článek 18a)

Informatizace postupů celního řízení a sledování dopravních prostředků v reálném čase pomocí satelitních systémů vede k rostoucí dematerializaci informací vyměňovaných mezi celními orgány a/nebo hospodářskými subjekty. Z toho vyplývá růst počtu databází spravovaných veřejnými či soukromými poskytovateli služeb, jejichž činnost je spojena s oblastí logistiky a přepravy zboží.

V rámci boje proti podvodům, jehož cílem je zejména odhalovat podezřelé zásilky zboží, které by mohly být předmětem operací v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, a/nebo dopravní prostředky, včetně kontejnerů, za tímto účelem použitých, jsou poskytovatelé služeb většinou nakloněni myšlence poskytnout přístup odpovědným orgánům, pokud budou žádosti o přístup početně omezené a nepovedou ke vzniku práce navíc. Nápad poskytnout jednotný obecný přístup Komise (OLAF) k určitým databázím nebo internetovým stránkám má tedy zaručit poskytovatelům služeb, že nebudou od členských států dostávat několikrát a opakovaně tytéž žádosti. Je proto vhodné, a to rovněž z ekonomického hlediska, aby měla Komise (OLAF) možnost vyjednávat s poskytovateli služeb o sloučení údajů do jednotného rejstříku přístupného členským státům nebo přesměrovat přístup na stránky spravované těmito poskytovateli.
Cílem tohoto rejstříku je za účelem analýzy sbírat údaje obvykle používané v rámci mezinárodního obchodu ve snaze již před fyzickou kontrolou zboží odhalit operace vykazující riziko nesrovnalostí s celními a zemědělskými předpisy.
V rámci tohoto rejstříku by měla mít Komise bezplatné nebo placené oprávnění k předání celého nebo částečného obsahu těchto databází se souhlasem držitelů práv k těmto informacím a při dodržování právního prostředí použitelného v oblasti práv duševního vlastnictví. Takto získané informace bude možné indexovat a analyzovat.

Evropský rejstřík by měl být k dispozici styčným důstojníkům členských států pověřeným v rámci stálé koordinační jednotky a příslušným orgánům uvedeným
v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 515/97.

3.3.2.     Struktura koordinace operativní spolupráce (Článek 18b)

Vytvoření Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie podle nařízení (ES) č. 2007/2004 ze dne 
26. října 2004[4], rozšíření mandátu Europolu o boj proti závažným formám mezinárodní trestné činnosti (rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001)
a operativní činnost mezinárodních nebo regionálních organizací je nutné posílit spoluprací mezi Komisí, členskými státy a ostatními orgány a agenturami Evropské unie.

Nový návrh se připojuje k podpoře myšlenky vyvinout za pomoci Komise rozhraní umožňující lepší koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy a jejich spolupráce s Komisí a užší operativní spojení s evropskými, regionálními či mezinárodními organizacemi a agenturami v mezích příslušných kompetencí zúčastněných orgánů.

V usnesení ze dne 2. října 2003 o strategii pro celní spolupráci Rada Evropské unie uznala, že soudržný přístup k boji proti trestné činnosti, který zároveň přispívá k boji proti terorismu, v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by měl obsahovat kromě celní spolupráce také mnohostrannou úzkou a zároveň účinnou spolupráci mezi celnicemi a ostatními donucovacími orgány a také ostatními orgány, institucemi a agenturami Evropské unie, jako je Komise, Europol a Eurojust.

V této souvislosti by mohly být prostředky a změny stanovené v plánu Společenství využity v rámci celní spolupráce podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, aniž by tím byly dotčeny mandáty Europolu a Eurojustu.

Za těchto okolností by přímo použitelný právní nástroj, jako je nařízení, mohl přinést celní oblasti zvláštní podporu, aniž by přitom zástupcům Komise dával nové pravomoci nebo kompetence. Nový článek 18b nařízení (ES) č. 515/97 by totiž dal členským státům možnost zapojit zástupce Komise (OLAF) jako odborníky a využít „platformu služeb“ Komise pro případy zahájené podle nařízení (ES) č. 515/97, pro které by měla být ustavena společná soudržná skupina.

3.4.        Článek 19 (třetí země)

Pokud za současné situace dostane členský stát informaci od jiného členského státu
a má-li být tato informace následně sdělena třetí zemi v rámci dohody nebo protokolu o vzájemné správní pomoci v celní oblasti, členský stát adresáta musí žádat o souhlas členský stát, který informaci poskytl, v rámci dohodnutého postupu,
i když existuje dřívější souhlas členského státu poskytovatele, jenž členskému státu adresáta dovoluje tuto informaci použít.

Navrhuje se proto, aby se současný postup doplnil o opatření opravňující Komisi nebo členský stát ke sdělení třetí zemi informace obdržené od jiného členského státu, pokud tento stát k tomu dal předběžně souhlas. V takovém případě by již nebyla nutná žádost, pokud existuje souhlas v rámci dohodnutého postupu. Taková žádost by byla vyhrazena pouze výměně informací zpracovávaných více než dvěma členskými státy.

3.5.        Čl. 20 odst. 2 písm. d)

Ustanovení čl. 20 odst. 2 písm. d) týkající se úhrady nákladů na mise Společenství uskutečněné ve třetích zemích jsou spolu s jinými ustanoveními uvedena v novém článku 42a o financování.

3.6.        Hlava V článku 23 až 37 – Aktualizace ustanovení týkajících se kontroly osobních údajů v rámci celního informačního systému

K provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 členskými státy je potřebná změna ustanovení nařízení týkajících se vnitrostátního zpracování osobních údajů. Přijetím nařízení Evropského parlamentu
a Rady č. 45/2001 a zřízením nezávislé kontroly, evropského kontrolora ochrany údajů, se stejným způsobem mění články nařízení (ES) č. 515/97 týkající se zpracování údajů institucemi a orgány Společenství.

Veškerá ustanovení nařízení (ES) č. 515/97 týkající se otázek ochrany osobních údajů jsou přizpůsobena novému právnímu prostředí použitelnému po nabytí platnosti, zejména pravidlům pro ochranu údajů použitelným pro orgány Společenství ve smyslu článku 286 Smlouvy a nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství
a o volném pohybu těchto údajů[5] a pravidlům platným pro členské státy na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. prosince 1995
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[6].

3.7.        Využití údajů CIS za účelem analýzy (článek 27)

Celní informační systém nemůže se svými současnými účely dosáhnout všech cílů, které mu jsou podle nařízení určeny, tedy napomáhat prevenci, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy. Podle současné úpravy informace zanášené do CIS umožňují pouze posílit účinnost kontrol.
V důsledku toho je dosažen pouze cíl prevence před podvody. Napomáhání vyšetřování
a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními a zemědělskými předpisy, vyžaduje změnu účelů a vyvinutí nových funkcí, které zase vyžadují změnu nařízení (ES)
č. 515/97.

Z tohoto důvodu je nutné článek 27 změnit tak, aby se strategická či operativní analýza stala účelem systému.

Pro potřeby rozšířených funkcí systému byla vytvořena nová kategorie dostupných informací, týkajících se zadrženého, zabraného a zabaveného zboží.

3.8.        Hlava Va čl. 41a až 41d – Zřízení databáze Evidence jednotlivých případů vyšetřování celních orgánů

Aby se zlepšila účinnost mechanizmů spolupráce, bylo by vhodné vybavit správní orgány členských států evidencí, která jim umožní přesněji zaměřený výběr adresátů žádostí o správní spolupráci. To je cílem evidence FIDE, ve které se registrují odkazy na vyšetřování, jež proběhla nebo probíhají v každém členském státě, a která umožňuje všem zmocněným orgánům, jež o to požádají, zjistit, který útvar vedl vyšetřování v podobné věci.

Cílem zahrnutí FIDE do návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 515/97, je doplnit podobnou iniciativu přijatou na mezivládní úrovni, jež byla konkrétně vyjádřena v aktu Rady ze dne 8. května 2003, kterým se upravuje protokol, kterým se mění Úmluva o používání informační technologie pro celní účely.

3.9.        Hlava VI článek 42 – Ochrana údajů

Aniž by byla dotčena zvláštní opatření ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů stanovených v hlavě V článcích 23 až 40 nařízení (ES) č. 515/97, co se týče využívání databází CIS a FIDE, považuje se za nutné odkazovat na nařízení (ES) č. 45/2001 a na směrnici 95/46/ES, pokud jde o výměnu a automatické či neautomatické zpracování údajů, stanovené v hlavách I až IV nařízení (ES)
č. 515/97.

3.10.      Hlava VIa článek 42a – Financování

Čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů[7], pozměněný nařízením Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost) rozhodnutí 1999/468/ES[8], měl být základním právním aktem v souladu s požadavky čl. 49 odst. 1 finančního nařízení
k plnění operativních výdajů týkajících se Informačního systému pro boj proti podvodům (AFIS).

Tato úprava by se měla vztahovat zároveň na financování činností AFIS spadajících do prvního pilíře (nařízení (ES) č. 515/97) a na financování činností AFIS spadajících do třetího pilíře (Úmluva vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy
o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely ze dne
26. července 1995 (Úmluva CIS[9]), pokud tyto činnosti nelze rozdělit.

V tomto smyslu se odkazuje na čl. 22 odst. 2 první pododstavec Úmluvy CIS, dále na společné prohlášení Rady a Komise ze dne 13. července 1995[10] týkající se čl. 22 odst. 2 uvedené úmluvy a na seznam výdajů na informační technologii, které nelze rozdělit, vypracovaný Komisí v dokumentu SEC(94)813 ze dne 6. května 1994
o rozpočtovém dopadu používání technické infrastruktury Společenství CIS z titulu Úmluvy o používání informační technologie pro celní účely.

S cílem jasně vyhovět požadavkům finančního nařízení se zdá být užitečné doplnit článek týkající se nařízení (ES) č. 515/97, jakožto základního právního aktu k plnění operativních výdajů definovaných v témž článku.

3.11.      Hlava VII článek 43 – Postup projednávání ve výborech

Článek 43 o „postupu projednávání ve výborech“ je přizpůsoben v souvislosti s pozměňovacími návrhy uvedenými v předcházejících článcích. Evropský veřejný ochránce práv, kterého jmenuje Rada v souladu s článkem 286 Smlouvy o ES, aby až do určení úřadu vytvořeného za tímto účelem prováděl dozor nad institucemi a orgány Společenství, pokud jde
o ochranu osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, byl nahrazen Evropským kontrolorem ochrany údajů od nabytí platnosti nařízení (ES) 45/2001. V důsledku toho se v tomto smyslu mění čl. 43 odst. 5.

[1]               Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 2.

[2]               Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 359, 4.12.2004.

[4]               Úř. věst. L 349, 25.11.2004.

[5]               Úř. věst. L 8, 12.01.2001, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[7]               Úř. věst. L 82, 22.3.1997.

[8]               Úř. věst. L 122, 16.5.2003.

[9]               Úř. věst. C 316, 27.11.1995.

[10]             7273/2/95 ENFOCUSTOM 17.

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES)

kterým se vydává celní kodex Společenství

(Modernizovaný celní kodex)

(předložený Komisí)
{SEK(2005) 1543}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1)      Souvislosti návrhu

110
·        Odůvodnění a cíle návrhu
Stávající celní kodex Společenství, nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, je zastaralý. Neudržel krok ani s pronikavými změnami prostředí, v němž se uskutečňuje mezinárodní obchod, zvláště s rychle a nezvratně se zvyšujícím využíváním informačních technologií a výměny elektronických dat, ani se změnou oblasti činnosti celních orgánů. To oslabuje efektivitu celního odbavení a kontrol k odhalení rizik na vnitřním trhu. Je třeba rovněž zohlednit agendu Společenství pro usnadnění obchodování v souvislosti s rozvojovou agendou z Dauhá, jakož i požadavky vyplývající z potřeby reagovat na bezpečnostní hrozby posílením kontrol na vnějších hranicích Společenství. Modernizace celního kodexu, racionalizace celních režimů a postupů a úprava pravidel ve smyslu společných norem pro systémy informačních technologií umožní
–                         realizovat iniciativu elektronické veřejné správy v oblasti cel;
–                         vytvořením méně komplikovaných a přehlednějších předpisů a novým seskupením některých nařízení splnit v této oblasti závazky v rámci iniciativy „zlepšení právní úpravy“;
–                         posílit konkurenceschopnost společností podnikajících ve Společenství a se Společenstvím, což přinese hospodářských růst;
–                         zavedením společných norem (včetně norem pro analýzu rizik) a jejich spravováním prostřednictvím společného rámce informačních technologií zvýšit bezpečnost na vnější hranici a zlepšit její zabezpečení;
–                         snížit riziko podvodu;
–                         přispět k větší soudržnosti mezi politikami, např. politikou nepřímého zdanění, zemědělskou a obchodní politikou a politikami pro oblasti zdravotnictví, životního prostředí a ochrany spotřebitele; a
–                         zajistit účinný rozhodovací proces při přijímání prováděcích opatření, pokynů a vysvětlivek a dát Komisi možnost požadovat po vnitrostátních správních orgánech, aby určité rozhodnutí stáhly.
Změn takového rozsahu nelze dosáhnout pokračujícím pozměňováním stávajícího celního kodexu, ale pouze jeho celkovým přepracováním, tj. tím, že jej nahradí modernizovaný celní kodex Společenství.
120
·        Obecné souvislosti
Stávající návrh je nutné vnímat v souvislosti s obnovenou lisabonskou strategií, jejímž cílem je, aby byla Evropa atraktivnějším místem pro investice i k práci, aby základem hospodářského růstu Evropy byly znalosti a inovace a aby politiky umožňovaly podnikům v EU vytvářet pracovní místa ve vyšším počtu i kvalitě. Tím, že podniky budou moci prostřednictvím elektronického celnictví plně požívat výhod moderních technologií a z nich plynoucího usnadnění obchodu, budou splněny cíle iniciativy elektronické veřejné správy, což bylo rovněž účelem vytvoření stávajícího návrhu.
Návrhy Komise na vytvoření jednoduchého elektronického prostředí v celnictví a obchodě byly vítány a podpořeny v usnesení Rady z prosince 2003, kterým byly schváleny návrhy Komise na modernizaci celních předpisů a režimů a na zřízení rámce právních předpisů na podporu reformovaných celních režimů v souvislosti s počítačovými technologiemi.
Od svého přijetí v roce 1992 stávající kodex neprošel všeobecnou revizí, pouze omezenými změnami týkajícími se konkrétních problémů. Základem režimů jsou dosud transakce uskutečňované pomocí dokladů v listinné podobě, a třebaže elektronická podoba celního odbavení prostřednictvím vnitrostátních elektronických systémů je nyní pravidlem spíše než výjimkou, užívání těchto systémů podle práva Společenství není povinné. Aplikace informačních technologií na úrovni Společenství k účelům celního odbavení v podstatě neexistují, nový počítačově zpracovávaný tranzitní systém NITS však úspěšně prokázal proveditelnost takovýchto systémů a otevřel tak možnosti pro obdobné aplikace v dalších celních režimech.
Úloha celních orgánů se navíc posouvá od výběru cel, který za posledních 20 let výrazně poklesl, směrem k používání nesazebních opatření, zejména těch, jež se vztahují k bezpečnosti a zabezpečení, k boji proti padělanému zboží, praní špinavých peněz a drogám, směrem k používání ochranných hygienických a zdravotních opatření a opatření na ochranu spotřebitele a životního prostředí a rovněž směrem k výběru DPH a spotřebních daní nebo k osvobození od těchto daní při vývozu.
Celní kodex je nutné upravit tak, aby nejen vyhovoval elektronickému prostředí pro oblast cel a obchodu, ale rovněž jej spravoval. Jak hospodářské subjekty, tak správní orgány jsou navíc pro využití této příležitosti k celkovému přepracování celních předpisů tak, aby se zjednodušily a zpřehlednily.
Pronikavé změny jsou v neposlední řadě nutné proto, aby se clo v rozšířeném Společenství a elektronickém obchodním prostředí vybíralo na místě k tomu nejpříhodnějším, a tím je místo, kde je hospodářský subjekt usazen (centralizované celní řízení). Zároveň je nezbytné zabezpečit dodržování společných norem, včetně norem pro analýzu rizik a celní sankce. V případě celních sankcí toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím společného rámce Společenství, jehož návrh Komise předloží v nejbližší době. Rovněž je třeba zajistit větší soudržnost s dalšími politikami Společenství, jako politikou nepřímého zdanění, zemědělskou a obchodní politikou a politikami pro oblasti zdravotnictví, životního prostředí a ochrany spotřebitele. K tomu je nutné přepracovat rozdělení úkolů mezi vnitrozemskými a hraničními celními úřady.
Nebudou-li změny v kodexu provedeny, bude to znamenat, že společnosti podnikající v Evropě nebudou moci plně využít výhody moderních podmínek, za nichž mohou plnit své povinnosti v mezinárodním obchodě, což v prostředí stále tvrdší konkurence ovlivní jejich výsledky. Zastaralé režimy, řízení a další celní pravidla, které byly vytvořeny pro prostředí, jemuž dominovaly doklady v listinné podobě, rovněž zvyšují riziko podvodů, oslabují bezpečnost na vnější hranici a její zabezpečení a upozaďují úlohu celních orgánů jakožto základního činitele v rámci ochrany hranic a dohledu nad nimi ve vztahu k mezinárodnímu pohybu zboží.