poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Spotřebitel v digitálním prostředí


Podklady pro novináře: Zpráva o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí

Evropský parlament schválil 21. června iniciativní zprávu europoslankyně Roithové. Dokument je silným politickým signálem vůči ostatním zainteresovaným institucím, počínaje Evropskou komisí a národními státy po spotřebitelské organizace a internetové obchodníky. Otevírá také diskuzi o tom, co a jak regulovat v tak dynamické oblasti, jako je on-line nakupování. Ve své zprávě Zuzana Roithová prosazuje dobrovolné standardy formou tzv. soft law nástrojů. „Evropská komise musí v tomto směru koordinovat činnost podnikatelů i spotřebitelských organizací,“ říká europoslankyně. Komise nyní veřejně konzultuje největší reformu právních pravidel na ochranu spotřebitelů za poslední dekádu a většina změn se vztahuje právě na spotřebitele v digitálním světě. Evropská komisařka pro ochranu spotřebitelů Meglena Kuneva prohlásila: „Považuji oblast, zpracovanou ve Zprávě poslankyně Roithové, za jednu ze svých hlavních priorit pro nadcházející rok a chci, aby Evropský parlament a Evropská komise zorganizovaly v nadcházejících měsících společnou konferenci.“

 
[ 25. června 2007 | Autor: ]
 

„Evropa může konkurovat USA nebo Asii kvalitou, když se zvýší konkurence na vnitřním trhu, evropský potenciál je ale špatně využitý,“ říká Zuzana Roithová. Evropská unie podle ní dluží spotřebitelům i podnikatelům pro obchodování po internetu modernější, jednoznačná a snadno vymahatelná pravidla. „Stojíme na bodu zlomu: buď se bezhraniční digitální trh stane výhodou EU na globálním hřišti, nebo bude 27 izolovaných národních trhů brzdou rozvoje informační společnosti,“ upozorňuje místopředsedkyně Výboru EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Hlavní body Zprávy o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí:
Evropský parlament:
  • rozpoznává unikátní možnosti nabízené digitálním prostředím, zejména pro zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti Evropy v globálním obchodu
  • varuje před faktem, že již dnes Evropa v některých oblastech elektronického obchodu pokulhává za vývojem v USA a Asii
  • upozorňuje na nevyužitý potenciál přeshraničního elektronického obchodu v Evropě, který využívá jen 6% spotřebitelů
  • podobně upozorňuje na fakt, že systémy alternativního řešení sporů jsou pravidelně používány pouze 3% maloobchodníků a 41% maloobchodníků neví vůbec o jejich existenci
  • je přesvědčen, že posilněním stávajících nástrojů a pravidel, stejně jako i vytvořením nových podpůrných prostředků, je možné vyjasnit práva a povinnosti spotřebitelů i podnikatelů takovým způsobem, že spotřebitelé budou chráněny v digitální prostředí stejně kvalitně jako na tradičních trzích
  • vyslovuje podporu boji s nekalými aktivitami na internetu – např. potírání nevyžádaných emailových zpráv či špionážních monitorovacích programů
  • chce vytvoření celoevropského systému rychlého varování před podvodnými internetovými aktivitami, kde by mohli sami uživatelé jednoduše nahlásit podvodné jednání (Evropská komise obdobně už od roku 1984 provozuje RAPEX, který varuje před nebezpečnými výrobky na evropském trhu)
  • považuje za nutné spustit celoevropskou osvětovou kampaň varující před hrozbami padělaných léčiv prodávaných přes Internet
  • vyzývá k zlepšení postavení malých a středních podnikatelů nakupujících přes Internet vytvořením obdobných práv, jaká existují pro spotřebitele
  • požaduje vyšší ochranu spotřebitelů i pro elektronické nákupy s nečlenskými zeměmi EU uzavřením odpovídajících mezinárodních smluv
  • také chce on-line kurz o právech spotřebitelů v digitálním prostředí, který by byl přístupný zdarma na Internetu (v rámci tzv. Dolceta programu)
  • podporuje vytvoření vhodných pravidel pro fungování elektronického obchodu zejména formou standardů – např. podporou standardizovaných smluv a všeobecných obchodních podmínek s garancí vyvážených vztahu mezi uživateli a podnikateli při zachování smluvní svobody
  • zdůrazňuje výhody již schválené směrnice proti nekalým obchodním praktikám (zejména postih podnikatelů zneužívajících dobrovolných samoregulačních kodexů, včetně kodexů regulujících značky důvěry) a vyzývá proto členské státy k urychlení implementace směrnice do národních právnich řádů (tato výzva se týká i ČR)
  • volá po vytvoření Evropské značky důvěry zaručující vysokou úroveň spotřebitelských práv při přeshraničních internetových nákupech, jež by také výrazně pomohla zejména malým a středním podnikatelům – logo Evropské značky budou moci používat podnikatelé na základě nenákladného systému poté, co se zaváží dodržovat standardy příznivé pro evropské spotřebitele
  • požaduje vytvoření Evropské charty uživatelských práv v informační společnosti, která by mimojiné vyjasnila práva a povinnosti internetových uživatelů při užití duševního vlastnictví
  • varuje před nejasnými spotřebitelskými právy ve vztahu k produktům chráněných digitálními technickými prostředky (např. DRM systémy)
  • podporuje přístupnější internetové stránky pro zdravotně postižené
  • vyžaduje zamezení fragmentace vnitřního trhu, kdy jsou odmítány dodávky zboží, služeb či obsahu přeshraničně jen na základě občanství či místu pobytu jednotlivých spotřebitelů (například hudební on-line obchod iTunes je přístupný jen v 15 starých zemích EU, internetový platební systém PayPal omezuje některé služby původem bankovní karty)
  • podporuje přísný dohled nad praktikami teritoriálních a exkluzivních licencí tak, aby jejich účinky nenarušily vnitřní trh či nepoškozovaly spotřebitele
  • volá po skutečné kompatibilitě digitálních produktů, služeb či obsahu zaručující nediskriminační přístup pro koncové spotřebitele
  • požaduje větší ochranu pro zboží nakoupené přes online aukce alespoň při transakci podnikatel-spotřebitel
  • vyžaduje vyšší ochranu spotřebitele pro turistické služby nakoupené individuálně přes internet (letenky, hotelové rezervace, pronájem auta, atd.)
  • rovněž podporuje změnu režimu právní ochrany digitálních souborů tak, aby se spotřebitelům dostalo více práv a lepší záruční podminky
  • také požaduje zákaz nekalých smluvních technických ujednání, což ve svém důsledku silně podpoří kompatibilitu mezi různými digitálními produkty, službami či obsahem
  • žádá Evropskou komisi o zrychlení příprav legislativy na kolektivní odškodňování spotřebitelů při přeshraničních sporech v digitáním prostředí
Harmonizace pravidel flexibilní formou
Digitální prostředí je velmi dynamickou oblastí, a proto Zpráva nenavrhuje rigidní pravidla, která by se v budoucnu mohly stát brzdou vývoje, ale naopak ve většině svých doporučeních žádá flexibilní dobrovolné standardy (typu soft law mechanismů), které mohou překročit umělé či přirozené překážky pro obchod a volný pohyb produktů, služeb či digitálních děl napříč celým jednotným trhem EU. K tomu je však potřeba instituce, konkrétně Evropská komise, která převezme klíčovou koordinační roli pro zprostředkování vhodného kompromisu mezi všemi zainteresovanými organizacemi.
Konkurenceschopnost
Evropa v minulých letech vytvořila rámec pro elektronické obchodování, avšak díky velmi dynamickému rozvoji technologií a trhu je potřeba ohlédnout se zpět a současně vytvořit kvalitnější podmínky pro výraznější růst v budoucnosti - např. obchodování přes mobilní telefony představuje velmi citlivou oblast vzhledem k ochraně mladistvých spotřebitelů. V současnosti je elektronické obchodování v Americe i v Asii v některých oblastech rozvinutější, než v EU. Přitom je Unie největším jednotným trhem na světě a digitální prostředí je ze své podstaty bezhraniční, proto by v případě dobrého fungování vnitřního trhu EU měl přeshraniční elektronický obchod přinášet obrovský růst evropských ekonomik. Bohužel v současnosti je tento potenciál téměř nevyužit kvůli nedostatku důvěry spotřebitelů, jen 6 % evropských spotřebitelů nakupuje přeshraničně elektronickou formou. Evropa tak zaostává na hřišti globálního souboje v porovnání s ostatními částmi světa.
Stárnoucí Evropa a výzva digitální éry
Chvíle pro vhodné kroky nastává nyní také kvůli demografickému vývoji - do produktivního věku vstupuje skupina mladých, pro které je internet přirozeným komunikačním nástrojem (mluví se např. o iPod generaci) - tato skupina spotřebitelů je v podstatě téměř stále on-line a používá internet k většině svých činností. Nejmladší generaci (děti, mladiství) díky životní nezkušenosti mohou nekalí obchodníci snadno zneužít.
Fragmentace trhu
Mnoho elektronických služeb či podnikatelů funguje pouze na národní či omezené teritoriální bázi a brání v přístupu spotřebitelům z jiných členských států (například hudební on-line obchod iTunes je přístupný jen v 15 starých zemích EU, internetový platební systém PayPal omezuje některé služby původem bankovní karty). Tento jev nabral značných rozměrů a zamezení přístupu se jeví jako značný zásah vůči spotřebitelům (hraničící až s diskriminací), který dopadá na občany malých či nových členských států (či vůči státům, kde IT trh není natolik rozvinut - jižní Evropa). Podobný postup je možné případně pochopit v případě zaoceánských elektronických obchodů, i když např. americké stránky většinou umožňují dodání přinejmenším do Velké Británie, avšak zdá se být neakceptovatelný v rámci jednotné Evropy. Kde v tomto případě (přístup spotřebitele k službám poskytovaných elektronicky) se pozná výhoda vnitřního trhu?

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled