TISKOVÁ ZPRÁVA - Zuzana Roithová vítá zamítnutí nejdiskutovanějšího a nejstěžejnějšího legislativního návrhu první poloviny 2005 "směrnice o softwarových patentech" |
|
Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu za KDU-CSL, vítá zamítnutí nejdiskutovanějšího a nejstěžejnějšího legislativního návrhu první poloviny 2005 "směrnice o softwarových patentech". K zamítnutí návrhu došlo minulý týden poté, co Zuzana Roithová zaujala kritický postoj k návrhu textu směrnice vzešlé od Evropské komise a členských států a byla jednou z iniciátorek široké veřejné debaty o tomto návrhu.
|
|
[ 13. července 2005 | Autor: Jiří Jirsa ] |
|
TISKOVÁ ZPRÁVA
Brusel, Praha 13. 7. 2005 – Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu za KDU-CSL, vítá zamítnutí nejdiskutovanějšího a nejstěžejnějšího legislativního návrhu první poloviny 2005 "směrnice o softwarových patentech". K zamítnutí návrhu došlo minulý týden poté, co Zuzana Roithová zaujala kritický postoj k návrhu textu směrnice vzešlé od Evropské komise a členských států a byla jednou z iniciátorek široké veřejné debaty o tomto návrhu.
Schválení původního nepovedeného textu by negativně dopadlo na ČR, zejména malé a střední podnikatele a znamenalo velmi nešťastné vychýlení patentového práva do práva autorského. V tomto ohledu podpořila postoj Open Source komunity, u které rovněž velmi ocenila její významný přínos pro vývoj počítačového sektoru. Měla rovněž silné výhrady i proti netransparentnímu procedurálnímu projednávání směrnice.
Postoj Zuzany Roithové podpořila i odborná komise KDU-ČSL pro informační a komunikační technologie. Ta ve svém návrhu programu KDU-ČSL zdůrazňuje význam Open Source komunity pro celkový vývoj moderních technologií v ČR.
Jelikož výsledek tohoto hlasování mohl být pro mnohé překvapením /zamítnutí podpořili jak příznivci, tak odpůrci původního znění/ a přijaté řešení mohlo vyvolat některé otazníky nejen do budoucna, ale i co do právní situace současnosti. Proto jsme se rozhodli připojit podrobnější informace o výsledku z pohledu EP. Zástupci KDU-ČSL se budou této záležitosti dále věnovat a vyvinou nezbytný tlak v rámci ČR a institucí EU pro jasnou legislativu v oblasti informačních technologií (včetně zamezení jakýchkoliv návrhů na patenty týkající se triviálních vynálezů v sektoru informačních technologií).
Detailnější informace byly rovněž publikovány na webových stránkách:
http://www.roithova.cz/clanek.html?id=66 (podrobnestanovisko.doc)
http://www.roithova.cz/clanky.html?co=8
http://ict.kdu.cz
Mgr. Jiří Jirsa
Asistent poslankyně EP Zuzany Roithové
Mgr. Jaroslav Poláček
Předseda odborné komise KDU-ČSL pro informační a komunikační technologie
PŘÍLOHA:
Návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem (tzv. směrnice o softwarových patentech) vyvolávající velmi vzrušenou debatu představoval zásadní právní předpis pro mnoho důležitých sektorů moderní ekonomiky – nejen pro podnikatele vyvíjející programové vybavení počítačů, ale i pro tradiční průmyslová odvětví, která stále více využívají informační technologie pro řízení klasických přístrojů.
Tato směrnice by se nepřímo dotkla i všech nás využívajících moderní techniku – kupříkladu mobilní telefony. Ve stručnosti jádrem problému je, že uživatelům při fungování počítačového programu jde především o výsledek činnosti aplikace (autorské právo poskytuje ochranu konkrétnímu individuálnímu provedení/ztvárnění programu a ponechává prostor pro jiná individuální zpracování, naopak patentové právo monopolizuje pouze jeden výsledek řešení technického problému/činnosti před všemi dalšími individuálními přístupy), což by při jeho větší regulaci prostřednictvím patentového práva znamenalo ohrožení různých alternativních řešení stejně jako i problematičnost jejich následné vzájemné slučitelnosti.
Proto Zuzana Roithová vždy na první místo v debatách prosazovala jako ideální řešení návrh směrnice zamítnout a její případné znovunastolení v budoucnu až po jejím výrazném přepracování s ohledem na nové právní expertízy a zejména po ekonomické dopadové studii na nové členské státy. Zároveň ve snaze o aktivní přístup připravovala a předložila dohromady s poslancem Buzkem (bývalý polský premiér) řadu pozměňovacích návrhů pro plenární zasedání, které by vyjasnily situaci a zpřehlednily status quo, daly by jasné mantinely aplikaci směrnice, zároveň umožnily rozvoj tradičních průmyslových odvětví využívajících informační technologie, přiznaly svobodný rámec pro inovace u počítačových programů kombinující výhody obou právních systémů a zároveň řekly hlasité NE jakémukoliv extrémnímu zneužití patentového systému vůči programátorům, uživatelům či ke škodě českého hospodářství.
S tímto postojem (pozměňovacími návrhy) se nakonec ztotožnila široká koalice poslanců napříč politickými frakcemi. Avšak situace v EP nebyla ani v předvečer hlasování plně jednoznačná. "V tom ohledu musím skutečně ocenit ohromné nasazení pro dobrou věc, které Zuzana Roithová vložila do projednávání této směrnice a nakonec se tak stala hlavní vůdčí silou, které vděčíme za zamítnutí této směrnice jako celku. Zuzana Roithová ve stěžejní chvíli získala podpisy 70 pravicových poslanců pro své pozměňovací návrhy a tím s konečnou platností změnila poměr v rámci EP a udala tempo následnému hlasování, kdy i příznivci směrnice rezignovali. Vážím si i toho, že Zuzana Rothová se snažila předložit řešení a předložila řadu pozměňovacích návrhů, které by situaci pomohly řešit. Bohužel tato směrnice byla tak špatná, že její úplné odmítnutí je lepším řešením." prohlásil Jaroslav Poláček, předseda Odborné komise KDU-ČSL pro informační a komunikační technologie.
Původní návrh Evropské komise a členských států sice sliboval vynětí čistých softwarových patentů z patentovatelnosti, ale selhal při naplňování takového cíle. Museli jsme se sami sebe ptát komu má takový text sloužit, když byl oponován právními i počítačovými odborníky, malými a středními podnikateli, akademickou obcí, spotřebitelskými organizacemi, národními parlamenty (Senát ČR) i některými velkými softwarovými společnostmi? Není divu, když náklady na Evropský patent jsou nejméně 30 tisíc EUR a celá procedura trvá v průměru 4 roky. Obojí je překážkou pro dynamický rozvoj informačních technologií, přitom návrhem nejvíce ohrožené malé a střední firmy představují 70 procent obratu a 80 procent zaměstnanosti v ICT odvětví.
Evropa potřebuje jasná pravidla, která stanoví, co je a co není patentovatelné. Tedy například mezi programem pro obsluhu a vyhodnocování nemocničního rentgenu na jedné straně a virtuálním nákupním košíkem na straně druhé.
EU podle Zuzany Roithové potřebuje moderní všeobecnou směrnici o Evropském komunitárním patentu, což Evropská komise podcenila. Teprve pak je možné diskutovat o specifické směrnici upravující software jako takový, tj. vyjasnění všech jeho aspektů v rámci práva duševního vlastnictví (tj. zejména autorského práva) i uživatelských práv v odpovídající kvalitě pro potřeby 21. století. Pak je možno upravit i patentovatelnost tzv. firmwarů, tedy řídících programů pro technická zařízení (je to rozdíl mezi základním stavebním kamenem a celkovou stavbou; záměr patentovat některé firmwary, když není vyřešen patentový systém jako celek je jako stavět zimní zahradu, aniž by stál dům). Dokud se Evropané seriózně a strategicky nezamyslí nad IT sektorem a dokud se nepodaří připravit všemi státy Unie dodržovatelná, ale hlavně smysluplná pravidla duševního vlastnictví, tak se těžko posuneme v naplňování Lisabonské strategie dál.
Detailnější informace byly rovněž publikovány na webových stránkách:
http://www.roithova.cz/clanek.html?id=66 (podrobnestanovisko.doc)
http://www.roithova.cz/clanky.html?co=8
http://ict.kdu.cz