Evropský parlament v návaznosti na naše iniciativy schválil usnesení, kterým dal Evropské komisi limity vyjednávání - považuji tedy za úspěch, že se nám podařilo ovlivnit obsah ACTA tak, že byly vypuštěny ty nejextrémnější návrhy jako bylo například odpojování od internetu a doplnit - bohužel jen některá - omezení s ohledem na občanská práva v EU.

Některé naše výhrady týkající se prolomení občanských práv v rozporu s právem EU vyřešili vyjednavači vlád a Evropské komise tak, že slova "musí" nahradili slovy "může" a nebo "nemusí". Takže bude záležet na EU a členských státech v jakém rozsahu budou zejména tato ustanovení implementována do směrnic a zákonů a jak budou také prováděna v praxi. U nás bude tedy záležet na tom, zda se politici v ČR budou zajímat a opírat také o analýzy expertů nebo jen o jednoznačné vyjádření MPO a MZV. Problematických ustanovení je v dohodě celá řada, největší evropští experti na právo duševního vlastnictví (včetně profesorů z univerzity v Cambridge) vyzvali evropské a národní instituce, aby ACTA neratifikovaly. Předala jsem již loni tuto analýzu českým vyjednávačům z ministerstva průmyslu a obchodu a pracovníkům Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Zavázat poskytovatele internetových služeb k předávání informací o jejich klientech je dnes v rozporu jak se směrnicí EU- například 2000/31, tak českým Zákonem o službách informační společnosti a hlavně se zavedenou praxí (prolomení identity majitele účtu a jeho elektronického obsahu je dosud možné jen v závažných trestných případech a to na základě rozhodnutí soudu).

Kontroly na vnějších hranicích takového obsahu, který by mohl porušovat práva majitelů duševního vlastnictví mají být povinné u malých obchodních zásilek. Kontrola téhož obsahu v osobních zavazadlech není pro smluvní strany povinná. Takže bude záležet na postoji celní správy v různých zemích. Plošné kontroly na Ruzyňském letišti už jen z kapacitních důvodů nelze očekávat. Ale zkušenosti z praxe by měly každého českého zákonodárce varovat. Je totiž známo řadu let, že za hranicemi s Rakouskem a Německem bývají často šikanováni čeští řidiči (i europoslanci při cestě do Štrasburku) ze strany celní policie, která je zdržuje a prohledává jejich auta včetně zavazadel, ačkoli uvnitř Unie byly celní i osobní kontroly zrušeny dávno. Dovedu si představit, že se ke kontrole zavazadel mohou přidat i kontroly nosičů digitálních informací. Na stížnosti Komise a bavorská vláda odpověděly totiž, že pokud kontroly nejsou soustavné, tak policie či celní policie má na takové kontroly právo i uvnitř EU. Dobrou zprávou je pak to, že Německo odmítlo smlouvu ACTA podepsat.

Parlamentní studie dále upozorňuje, že ACTA si vyžádají úpravu Nařízení o celních opatřeních v oblasti práv duševního vlastnictví.

Vzhledem k tomu, že naši zákonodárci převádějí do našich zákonů spíše více než méně z EU legislativy a svalují to na EU, která jim něco nařizuje, moje obavy z toho, jak implementace ACTA u nás může dopadnout, jsou myslím oprávněné.

 Protože smlouva sama vytváří nejistoty pokud jde o dosažená legitimní práva evropských spotřebitelů a já jako členka Výboru pro občanská práva a zpravodajka Evropské lidové strany, tedy nejsilnější frakce Evropského parlamentu, budu usilovat o přijetí alespoň některých záruk v doprovodném usnesení EP. Zákony a mezinárodní smlouvy by vůbec neměly ponechávat prostor pro obojetný výklad. Obávám se totiž, že co může být zneužito, bude zneužito.