poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Směrnice o službách


PODROBNÉ INFORMACE PRO NOVINÁŘE O SMĚRNICI O SLUŽBÁCH

Stovky rozsudků Evropského soudu dokladují, jak se státy unie administrativními obstrukcemi brání přeshraniční konkurenci v oblasti služeb. Volný pohyb služeb uvnitř unie je ale zaručen evropským právem a patří k základním svobodám a výhodám členství v  unii.   
 
[ 3. února 2006 | Autor: Zuzana Roithová ]
 
Například žadatelé, kteří si chtějí založit firmu v jiném členském  státě, čekají mnoho měsíců na odpověď, aniž by měli právo na odvolání. V některých starých členských zemích jsou vyžadovány nadbytečné dokumenty,  které nejsou vyžadovány u vlastních občanů. Nejedna firma zveřejnila kolik stovek tisíc euro vydala za zjištění všech právních kliček, aby se ji podařilo překonat administrativní obstrukce a získat povolení k podnikání v sousední zemi. Problém navíc je, že malé firmy na takové analýzy nemají peníze a také je to živná půda pro korupci.
Evropská komise proto předala již před třemi lety k projednání do Evropského parlamentu Směrnici o službách, která jednak zakazuje diskriminaci a nadbytečnou  byrokracii ve všech členských zemích a současně navrhuje jednodušší obecná pravidla pro podnikání ve službách tak, aby občané všech zemí unie z toho měli prospěch a ekonomika při tom posílila.

 

Co směrnice přinese :
Malí a střední podnikatelé zvláště z  nových členských zemí ocení zrychlení povolovacích procedur a právní jistotu při podnikání za hranicemi. Dopadové studie se shodují, že tato debyrokratizace neboli liberalizace služeb přinese 600 tisíc nových pracovních míst a sektor služeb v EU vzroste o 37 miliard EUR. Nejvíce získají spotřebitelé, zejména v pohraničí, kde je  nabídka služeb tradičně slabá. Lidé bezpochyby ocení širší nabídku, vyšší kvalitu a snížení cen služeb.

 

Co konkrétního  zavádí:
1) povinnost členských států zjednodušit postupy a formality  pro přístup a výkon služby. Členský stát bude muset uznat dokumenty z jiného členského státu, který slouží rovnocenným účelům nebo z něhož je zřejmé, že daný požadavek byl splněn (tzn. že podmínky pro povolení nového podniku nesmí kopírovat požadavky a kontroly, které jsou rovnocenné nebo zásadně srovnatelné co do účelu s těmi, které již musel poskytovatel splnit v jiném nebo stejném členském státě.)
Povinnost zjednodušit postupy se nevztahuje na uznávání kvalifikací a zadávání veřejných zakázek. Členské státy také nesmějí požadovat, aby byl dokument z jiného členského státu předložen v originálu nebo ověřené kopii nebo ověřeném překladu, s výjimkou případů stanovených v jiných předpisech ES nebo v případech objektivně odůvodnitelných veřejným zájmem: příklady veřejného zájmu: veřejná politika, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele, příjemců služeb, pracovníků, ochrana životního prostředí včetně městského, zdraví zvířat, duševního vlastnictví, zachování národního historického a kulturního dědictví nebo cíle sociální nebo kulturní politiky.

 

2) zavádí Jednotné kontaktní místo (SPC). Prostřednictvím SPC musí mít poskytovatel možnost vyřídit veškeré formality (notifikace, žádosti o povolení od příslušných úřadů, zařazení do registru, jakož i jakoukoliv žádost o povolení k výkonu činnosti). Vytvoření SPC nezasahuje do pravomocí úřadům a profesních organizací členských států, ale zprostředkuje výměnu veškerých informací v určeném  čase. 

Co to znamená pro úřady :
1) Členské státy zajistí snadný přístup poskytovatelů i příjemců služeb k následujícím informacím prostřednictvím SPC: veřejným registrům, databázím o poskytovatelích služeb, informace o možném vedení sporu, kontakty na sdružení a organizace, kde mohou získat praktickou pomoc
2) Členské státy zajistí, že informace budou jasné, jednoznačné, snadno dostupné, aktualizované,  dostupné na dálku a elektronicky a též v jiných jazycích a hlavně v určité, předem stanovené lhůtě. Komise proto musí vypracovat pravidla pro vzájemnou propojenost informačních systémů a používání elektronických prostředků mezi členskými státy
3) Dojde k posílení vzájemné pomoci mezi státy  tím, že se jednak upřesní, kdo bude mít jaký úkol na starosti ale také tím, že dojde k výměně informací potřebných k povolovacím řízením i kontrole             
4) Získání povolení bude založeno na principu nediskriminace, dále stát musí objektivně zdůvodnit proč je povolení nutné z důvodu veřejného zájmu a podmínky pro jeho získání musí být uveřejněny předem. 
Žádosti o získání povolení k podnikání musí být v co nejkratší lhůtě potvrzeny.. Pokud se tak nestane ve stanovené době, má se za to, že povolení bylo uděleno. Pokud je povolení zamítnuto, úřady musí uvést důvody proč. Součástí potvrzení o povolení  je informace o možnosti nápravy a  platnosti tohoto povolení. Časové a lokální omezení může být odůvodněno jen veřejným zájmem. Je obnovováno automaticky. Na druhou stranu, poskytovatel služeb je povinen informovat o všech změnách týkajících se výkonu činnosti (například že mu byla odebrána licence, atd.)

 

Koho se směrnice o službách týká (rozsah)
Týká se jakýchkoli služeb které jsou poskytovány za úplatu fyzickými i právnickými osobami, včetně živnostníků a řemeslníků až na výjimky.
Výjimky:
V návrhu Komise jsou vyňaty finanční služby, daně, výkon státní správy, exekutivní služby a služby, které řeší sektorové směrnice např. elektronické komunikační služby, dodávky energií, telekomunikace, doprava apod.
Cílem komplexního návrhu ELS bylo  ujištění, že soukromé smluvní právo má přednost a že specifické směrnice o vysílání pracovníků, o vzájemném uznávání kvalifikací, Televize bez hranic, koordinace sociálních aktivit či daňová opatření a další nejsou směrnicí dotčeny.  Podpořili jsme jedinou věcnou  změnu a tou je vynětí loterií a her a sázek..
Levice prohlasovala  vynětí řady služeb: obecného zájmu (školství); právních (advokátních); zdravotních (ať je poskytuje veřejný či soukromý subjekt); audiovizuálních (včetně rozhlasu a kina) a služby notářů.

 

 

Co znamená princip země původu :
Poskytovatel služeb, který chce přeshraničně podnikat jen dočasně, se již nebude muset řídit veškerými příslušnými právními předpisy státu (včetně např. nutnosti získání povolení k výkonu dané služby), ve kterém je služba poskytována. Mělo by být dostačující, že bude splňovat právní požadavky pro podnikání doma a řídit se právem, které zná nejlépe a tudíž je i nejsnadněji dodržuje. Samozřejmě, že toto nebude platit obecně. Princip země původu je koncipován tak, že nebude platit v případech, kde je nutné, aby platilo právo státu, kde je služba poskytována (např. v rámci pracovně právních vztahů, hygienických předpisů, bezpečnosti práce apod.). Směrnice tak nepředstavuje žádnou hrozbu, ať už pro hospodářství ve starých či nových členských zemích. V zásadě dochází jen k situaci, kdy se budou muset dozorové orgány obou dotčených států spojit elektronicky v systému administrativní spolupráce k potřebnému dohledu (tj. případné porušení pravidel zahraničním podnikatelem bude v budoucnu snáze postižitelné  než je tomu dnes). Naplní se tak právo jednotlivce na poskytování služeb, což je zakotveno v  Zakládajících smlouvách  ES již od roku 1958. Nejen drobní podnikatelé jistě ocení osvobození od zbytečných byrokratických a legislativních bariér, na které si  právem stěžují.

 

 Výjimky z principu země původu :
Evropská komise vyjímala poštovní služby, dodávky elektrického proudu, plynu a vody; právo duševního vlastnictví; statutární audity; registrace vozidel pronajatých na leasing v jiném členském státě; některá ustanovení mezinárodního soukromého práva; povolovací  systém pro náhrady nákladů za nemocniční péči; notáři a služby na něž se vztahuje směrnice o uznávání kvalifikací ( zdravotníci, lékárníci, architekti, právníci, veterináři,
 Přechodně by měly být vyloučeny: přeprava hotovosti; hazardní hry, loterie a sázky, exekutoři

 

Po hlasování v IMCO byly některé výjimky přeskupeny, služby jako dodávka elektřiny, odpady či pošty byly zahrnuty pod pojem služby obecného hospodářského zájmu: a byly také přidány  výjimky nové ; exekutoři, veškeré  mezinárodní soukromé právo.

 

Falešné argumenty levice a její manipulace s odboráři.
Jde o mix účelového populismu a skutečného odporu k prověřování kvality  zaběhnutných služeb ve starých zemích. Chiracův strašák symbolizovaný  polským instalatérem odstartoval nový politický program levice, který se ujal také  před volbami v Německu. Například Belgie je známá svými ne příliš kvalitními a drahými službami a je důkazem, že konkurence by byla žádoucí. Do Štrasbourgu před hlasováním parlamentu přijedou demonstrovat evropští odboráři i z Čech, například i autobus českých horníků. 0dbory chtějí zabránit sociálnímu dumpingu. Ale ten existuje zejména díky nelegální práci, směrnice naopak  má debyrokratizací  povolovacích řízení snížit nelegální zaměstnávání. Odbory demonstrují protože chtějí zachovat  platnost Směrnice o vysílání pracovníků, Směrnice o bezpečnosti práce a pod., a to i přesto, že lídři vědí, že nic takového nehrozí a  navíc se to v ní  i výslovně na návrh poslanců explicitně ještě říká. Naopak Evropské křesťanské odbory vyjadřují podporu návrhům  EPP.
Pro nové členské země je ale důležité, aby ve směrnici zůstaly formulace, které zakazují nepřípustné praktiky namířené proti legálnímu vysílání pracovníků a  které jsou v rozporu s právem EU i rozsudky ESD. Například Holandsko a Rakousko vyžadují pracovní povolení  od pracovníků vyslaných  firmami z nových zemí. Nebo vyžadují uložení osobních dokumentů v originálech na místě vyslání. Nebo nutí firmy zaměstnat místní neproškolené nezaměstnané namísto vlastních zavedených zaměstnanců vysílajících firem. Nic z toho a mnoho dalšího podle ESD nesmějí, ale dělají to. Proto směrnice má nehledě o jakou profesi jde, zamezit účelové diskriminaci. Svoboda pohybu zboží a kapitálu funguje, ale volný pohyb služeb a osob je v unii omezován.
Problémem je, že Evropskou odborovou centrálu ovládají Francouzi a také Chirakův výrok o ochraně Francouzů před  polským instalatérem postavil Francii na sám okraj evropského společenství. Je chybou, že se socialisté v EP nechávají slepě manipulovat  odboráři a to  včetně některých z nových zemí včetně ČSSD. Naopak polští socialisté budou hlasovat proti oklešťování směrnice.
  
Právo na proplacení léčby v zahraničí
Členské země často obcházejí práva pacientů a odmítají proplatit neurgentní péči na kterou jsou pojištěni ve své zemi, pokud je poskytnuta v zahraničí. Nutí tak občany pojišťovat se v každé zemi , kde pobývají za prací, nebo se kvůli vyšetření vracet domů. Pacienty s chronickou nemocí dokonce pojišťovny odmítají v zahraničí pojistit. Je to hrubé porušování práv, což potvrzují rozsudky Evropského soudního dvora.
V souladu s rozsudky Evropského soudního dvora směrnice formuluje podmínky, za jakých má občan nárok na proplacení ambulantní  péče v zahraničí. Úprava povede k vyšší mobilitě, informovanosti i důvěře pacientů a k celkovému zvýšení kvality zdravotní péče v celé EU. Pacienti, by měli znát kvalitu  péče, a proto jsem prosazovala nezávislé mezinárodní akreditační přezkumy kvality péče. Výhody vnitřního trhu by se otevřeli i pro nezbytnou léčbu v zahraničí, tj. právo každého pacienta na léčení kdekoli v EU, a to nejen v urgentních případech (zlepšila by se např. i dostupnost zdravotní péče v příhraničních oblastech).

 

 


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled