Stránky prezidentské kampaně:

Je reklama na léky masáží podněcující lidi k nakupování nepotřebných medikamentů, nebo jim rozšiřuje povědomí o farmaceutických výrobcích a usnadňuje svobodné rozhodování? V tomto duchu se mluví o uvolnění pravidel pro reklamu na léky i na půdě evropských institucí – po liberalizaci volají především farmaceutické společnosti pětadvacítky. Jiné země – především Spojené státy – mají totiž reklamu regulovanou minimálně. Pacienti by navíc podle nich měli mít co nejširší a nejdostupnější zdroje informací nejen ve smyslu vymahatelného práva na vlastní zdravotní dokumentaci, ale i údajích o různých možnostech léčby. „Jsem přesvědčena, že pacient, který má dostatek informací, pokud jsou pravdivé a podány srozumitelným způsobem, je schopen sebevědomě rozhodovat o svém zdraví,“ říká poslankyně Evropského parlamentu a lékařka Zuzana Roithová. Informovaný pacient podle ní může lépe kontrolovat kvalitu zdravotních služeb a dokonce i výdaje. Se svým názorem není osamocena - pozvání na přednášku, kterou uvedla koncem dubna v Bruselu na pozvání Evropského podnikatelského institutu, přijal například i bývalý předseda EP Pat Cox. Ze srovnání amerického a evropského přístupu ke zdravotní péči a k reklamě ve zdravotnictví vyplývá, že americký systém se vyvíjel od začátku jako liberální, soukromý a informace i reklama tu hrají důležitější roli. Od roku 1977 se smí vysílat reklama na léky na předpis v amerických masmédiích a studie dokladují, že má pozitivní dopad v oblasti osvěty a prevence. Na druhé straně ale také navádí k větší konzumaci léků. V zemích Evropské unie pacienta informuje především lékař či lékárník. Tento řízený systém poskytování péče, nazývaný někdy socialistický, reguluje jak náklady tak informace. Otázkou tedy je, jak by se evropská společnost při úplném uvolnění reklamy na léky zachovala: Jaká zdravotní a finanční rizika či pozitiva by liberalizace přinesla? Zuzana Roithová je přesvědčena, že určitá omezení jsou nutná, aby účinně chránila laickou veřejnost před klamavou reklamou. „Stávající směrnice dnes zcela správně definuje, co reklama nesmí obsahovat, aby nevedla k poškození zdraví. Na druhou stranu se nedomnívám, že je nutné omezovat reklamu, která přináší pozitivní informace, to jest osvětu pro naše občany,“ říká někdejší ministryně zdravotnictví. Větší účast pacientů na rozhodování o léčbě i prevenci by měla být součástí rozsáhlých reforem sociálních a zdravotních systémů, které si žádají demografické změny v Evropě (v roce 2030 bude starému kontinentu chybět přes 20 milionů lidí v produktivním věku). Pacient se stane spotřebitelem, který zná svá práva a povinnosti – k tomu ale potřebuje srozumitelné a pravdivé informace. Uvolnění reklamy navíc na základě tržních principů a konkurence mezi výrobci léků pomůže snížit ceny. Dopad liberalizace na evropský farmaceutický průmysl by měl být přitom také pozitivní. A to především v oblasti výzkumu. Pat Cox v této souvislosti upozorňuje na stále přetrvávající „odliv mozků“ z Evropy do USA. „V osmdesátých letech bylo uvedeno na trh osm léků z deseti na evropském území, dnes jsou to Spojené státy, kdo vyvíjí 80 procent nových léků,“ podotkl někdejší předseda EP a vyjmenoval řadu velkých evropských farmaceutických společností, které své závody přesunuly do USA kvůli lepším podmínkám pro výzkum. Američané investují ročně do vědy a výzkumu o 130 miliard eur více než EU, tedy 2,8 procenta svého HDP, zatímco v zemích pětadvacítky je to 1,96 procenta HDP. A daleko více je do vědy a výzkumu finančně zainteresován i soukromý sektor – cesta z laboratoře do továren a na trh je kratší a rychlejší nejen ve farmaceutickém průmyslu. Není tedy překvapením, že v současné době pracuje ve Spojených státech na 400 tisíc vědců, kteří vystudovali v Evropě. A na to jiný lék než liberalizace není.