Stránky prezidentské kampaně:

(Celý text příspěvků semináře naleznete v přiloženém souboru). Vážení přátelé, Zamyšlení se nad křesťanskými hodnotami v české politice je aktuální téma nejen pro křesťansko demokratické politiky, ale začíná zajímat i širokou veřejnost mimo jiné v souvislosti s debatou o evropské ústavní smlouvě. Toto téma je však vždy důležité, řešíme-li klíčové problémy naší společnosti, zvláště pak položíme-li si otázku jako rodiče i jako politici, jaké dědictví hodnot zanecháváme pro příští generaci. Proto jsme po diskusi v senátorském klubu KDU-ČSL vyzvali odborníky na teologii, filosofii, sociologii a také historii , aby spolu s námi na základě jejich přednášek polemizovali o tradičních i nových výzvách pro křesťanské politiky doma i v Evropě . V prvním bloku nás historickou zkušeností při uplatňování křesťanských hodnot ve veřejném a politickém životě od 1. sv. války až do konce totalitního režimu provedou renomovaní historikové včele s dr. Ant. Klimkem. Je to období, v němž jak válečná devastace , tak státní protináboženský tlak zejména za komunistického režimu přispěly k destrukci tradičních vazeb a relativizaci hodnot ve společnosti. To dalo základ novému náboženství „Konzumu“, jehož modly výstižně analyzuje historik Dr. Bělina . Reakcí na Politický útlak ve všech etapách však bylo soustředění se na duchovní obnovu zejména mezi mládeží a intelektuály. Obojí tato zkušenost 20. století se stala dědictvím , které určuje negativní ale i positivní východiska i pro současnou domácí politiku . Té jsou věnovány přednášky ve druhém panelu, který je teologickým , filosofickým a sociologickým pohledem na křesťanské hodnoty v reálné politice. Cílem je také poukázat na to, co by mělo či nemělo být obsahem křesťanské politiky. Polemika má přispět k vymezení úlohy politiků, která je jiná než je poslání jiných institucí jako jsou církve, občanské organizace , rodina či škola. Slovy dr.Tomáše Machuly -proděkana TF v ČB: „ Politika není pramenem mravnosti a úkolem státu není zajistit osobní štěstí každého člověka. Stát a politika mají pouze chránit prostor pro mravnost, která ale vyrůstá ze svobodného rozhodnutí jednotlivých lidí, nikoli ze shůry daného dokonalého systému.“ V tomto kontextu upozorňuje už v názvu své přednášky, že nejvyšší křesťanskou hodnotou je svoboda. Úspěšná politika je postavená na kompromisech. I ty však musí mít zřetelné mantinely. Klíčovou úlohu hrají priority. Historickou , nikoli mýtem zatíženou, analýzou Machiavelliho Vladaře „bez masky “ otevře historik P. Dr. F.J.Holeček polemiku o cestách k politickému úspěchu. Táže se slovy vladaře, který chce vykročit z legitimity, zda existuje taková ctnost, jež by vladaři - inovátorovi, umožnila politický úspěch. Ptá se také, jaké má takováto ctnost morální atributy. „Váhy hodnot jsou úměrné naší ochotě jim něco obětovat“. Tak tímto směrem povede svůj příspěvek evangelický farář Miloš Rejchrt. Etice v hospodářství se věnuje prof. L. Mlčoch. Jeho přednáška je o mravně zavazujících povinnostech politiků v hospodářství , o profesionalitě, racionalitě a o sdílení společného dobra v hospodářství. O třech ctnostech - participace, vlastenectví a jinakosti v křesťanské politice je příspěvek Dr. Jiřího Kašného, děkana TF v ČB který otevřeně říká : „Lidská důstojnost, lidská práva a ctnosti participace a vlastenectví jistě nejsou a sotva kdy budou něčím překonaným. Dnešní svět a, domnívám se, že i připravovaná evropská ústava potřebují ctnost jinakosti, která nezůstává jen pasivní ctností podobnou toleranci, ale zahrnuje úctu k člověku, který je jiný, má odvahu nechat se obohatit člověkem, který je jiný, dovoluje jinému zůstat jiný, má odvahu ke změně a snad zahrnuje i odvahu stát se jiným. Ctnost jinakosti snad umožní, že i demokracie se stane zase o trochu skutečnější.“ Křesťanským postojem i pro politiky tedy není v 21. století moralizování, ani odsuzování jinakosti. ale dialog a tolerance. Prof. Tomáš Halík k tomuto tématu říká: „Křesťanské postoje ve veřejném životě (politice, kultuře, hospodářství aj.) se utvářejí jako aktuální dialog mezi svědomím křesťanů a výzvami doby – s tvořivým přihlédnutím k tradici a k učení magistéria a samozřejmě v dialogu i s těmi, kdo s námi nesdílejí naši víru, ale můžeme je označit za „lidi dobré vůle“. Třetí část je věnována perspektivám křesťanských hodnot v evropském domě . Spor o připravované evropské ústavní smlouvě naznačuje mnohé o budoucím vývoji politické diskuse na Starém kontinentu. Celý spor je veden o to, podle slov Cyrila Svobody , zda se základní dokument EU má explicitně opírat o specifické kořeny, na nichž historická Evropa stojí, a nebo zda si má nově určit vlastní hodnotový základ odvozený z principů moderního sekulárního státu chápaného jako výtvor lidských rukou. Nezávislý novinář MUDr. Petr Příhoda v tomto bloku jasně formuluje, že „pro křesťany je hodnota synonymem dobra, přičemž dobro je cosi objektivně platného, Oponentem křesťana dnes není komunistický ideolog, nýbrž liberál zvláštního ražení. Řekněme raději ultraliberál. Ten je stoupencem liberalismu nejen ekonomického (svobodný trh), nejen politického (demokracie), ale filozofického. To znamená, že je co možná důsledným vyznavačem subjektivismu, relativismu a konvencionalismu. Pro něho neexistuje objektivní pravda, ani obecně závazné normy, ale jen pravda konsensuální a to do doby,. než dojde ke změně v poměru sil a tím i jinému konsensu. Pravdou, hodnotou a normou je pro něj to, kde byl dosažen konsensus.“ O hodnotové orientaci proudů v Evropě se povede diskuse také s prof. Janem Sokolem a evangelickým knězem a poslancem Svatoplukem Karáskem. Je zřejmé, že současná síla Evropské lidové strany, která je vůdčí konzervativní stranou v Evropě může posílit i domácí křesťanskou politiku. Upřímné poděkování patří všem přednášejícím a také Vám, kteří jste přijeli na tento odborný seminář ze všech regionů naší země. Zuzana Roithová

	Přiložené soubory
	Sbornik.doc