Stránky prezidentské kampaně:

Evropský parlament bude jako první bod svého plenárního zasedání ve Štrasburku projednávat návrh zprávy Výboru pro životní prostředí o návrhu nařízení o definici, označování, obchodní úpravě a etiketách lihovin. Ve hře jsou však spory států vyrábějících lihoviny o označování a o suroviny, z kterých se mohou nápoje vyrábět.
V nejspornějším bodě návrhu týkajícím se způsobu výroby a označování vodky dospěly EP a Rada ke kompromisu, je však možné, že poslanci z Polska a skandinávských států budou požadovat přísnější definici.
 
Odvětví lihovin má velký význam pro spotřebitele, výrobce a pro zemědělské odvětví Společenství. Opatření v tomto odvětví  by měla přispět k vysoké úrovni ochrany spotřebitele, zabrání klamavým praktikám a umožní posílit transparentnost trhu.
 
Jedním z nejkontroverznějších témat, které se v současné době projednávají v Evropském parlamentu, jsou nové předpisy v oblasti produkce a označování alkoholických nápojů. Cílem je přizpůsobit tyto nové předpisy požadavkům Světové obchodní organizace (WTO) a standardům stanoveným v dohodě TRIP o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví.
 
Podle Evropského parlamentu však znění návrhu Evropské komise není zaměřeno na  zlepšení informovanosti spotřebitelů. Poslanci se naopak domnívají, že možnost využít při výrobě lihovin pomocné látky by mohla vést k tomu, že skutečná kvalita výrobku nebude pro spotřebitele dostatečně zřejmá. Podniky, které při výrobě používají nejlepší osvědčené postupy, si podle Výboru pro životní prostředí také zaslouží skutečné zlepšení stávajících předpisů.
 
Zpráva Výboru pro životní prostředí předložená německým poslancem Horstem SCHNELLHARDTEM (EPP-ED, DE) proto navrhuje vytvoření rozlišovacího systému pro označování lihovin. Vzhledem k dohodě vyjednané s Radou by mohl být návrh přijat již v prvním čtení, je však možné, že při hlasování v plénu budou tento kompromis bojkotovat poslanci z některých zemí se silnou tradicí produkce vodky (Polsko, Pobaltské státy a státy Skandinávie).
 
Návrh Komise na rozdělení lihovin do tří kategorií - A „destiláty”, B „specifické lihoviny” a C „jiné lihoviny” – byl evropskými poslanci zamítnut jako nadbytečný a diskriminující. Vzhledem k tomu, že cílem nařízení je zachovat vysoký standard všech alkoholických nápojů, zamítli poslanci myšlenku, že lihoviny kategorie A by byly považovány za kvalitnější než lihoviny kategorie B a C.
 
Evropský parlament se domnívá, že v zájmu zachování a zlepšení kvality výrobků musí být zachovány stávající požadavky na produkci lihovin. Současně je toho názoru, že je třeba podpořit zákaz používání přidaných aromatických látek, neboť tyto látky ovlivňují konečnou kvalitu výrobku a  matou spotřebitele. Přidávání sladidel by navíc mělo být regulováno a označeno na etiketě nápoje.
 
Vodka
 
Podle navržené definice je vodka lihovina vyrobená buď z brambor nebo z obilí. Vzhledem k tomu, že ethanol vodky je možné získat i z jiných plodin (jablek, hroznového vína atd.), rozhodli evropští poslanci, aby v takových případech byla konkrétní plodina uvedena na etiketě. Etiketa by měla sdělovat „vyrobeno  z...” a dále by následoval název suroviny použité k výrobě ethanolu. Minimální obsah alkoholu ve vodce musí být 37,5 %.
 
Zmíněné státy s dlouholetou tradicí výroby vodky požadují, aby se tato definice zpřísnila tím, že za vodku by byly považovány pouze lihoviny vyrobené z brambor, pšenice nebo cukrové řepy. Ostatní lihoviny by se podle nich tímto názvem neměly označovat vůbec.
 
Návrh dále obsahuje ustanovení, podle nějž jedinými aromatizačními látkami, které mohou být do vodky přidány, jsou přírodní aromatické složeniny, které jsou přítomné v destilátu získaném ze zkvašených surovin.
 
Česká Slivovice
 
Pokud jde o lihoviny vyráběné v České republice, zmiňuje se návrh nařízení o slivovici, která se podle definice „získává tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu ethylalkoholu zemědělského původu”. Pokud je slivovice pocházející z České republiky uváděna na trh Společenství, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Česká slivovice je v návrhu uvedena jako samostatná kategorie.
 
Označování zeměpisného původu
 
Evropští poslanci se domnívají, že současné zeměpisné názvy by měly zůstat v platnosti. Měly by být ovšem doplněny o dodatečné označení za předpokladu, že jsou upraveny zákonem na národní nebo regionální úrovni, nebo jsou odborně specifikovány, jako například "single malt" a/nebo "Highland" v případě skotské whisky. Žádosti o geografické označení musí být řádně předloženy a zdůvodněny členským státem odkud produkt pochází.
 
Přechodné období
 
Poslanci EP se v poslední řadě vyslovili pro tříleté období, které by mělo usnadnit přechod od pravidel starého nařízení o definici, označování a prezentace alkoholických nápojů (nařízení 1576/89) k pravidlům nařízení nového.
 
Další postup
 
Nařízení budou poslanci projednávat v pondělí 18. června a hlasování proběhne následující den. Poté bude návrh předán Radě, která se jím bude zabývat na zasedání plánovaném na 28. a 29. června. 
 
Nařízení vstoupí v platnost tři měsíce po jeho zveřejnění.