V EU také o malých a středních podnicích |
|
Časopis EURO FIRMA
číslo 14-15, řočník III.
|
|
[ 7. září 2005 | Autor: Eva Maraulasová ] |
|
MUDr. Zuzana Roithová byla od roku 1990 do prosince 1997 byla ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V lednu 1998 byla jmenována do funkce ministryně zdravotnictví České republiky vlády premiéra Josefa Tošovského. Po červnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kdy byla jmenována nová vláda, se v červenci 1998 vrátila do funkce ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zde pracovala do listopadu 1998, kdy byla zvolena senátorkou za obvod Prahy 10.
Eva MARAULASOVÁ
V červnových volbách 2004 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu. Je členkou poslaneckého klubu "Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) - Evropští demokraté". Na začátku léta jsme ji požádali o rozhovor.
EuroFirma: Od roku 2000 jste členkou Evropského hnutí České republiky, které je součástí Mezinárodního evropského hnutí se sídlem v Bruselu. Od května 2001 do listopadu 2003 jste byla místopředsedkyní KDU-ČSL se zodpovědností za program a zahraniční vztahy. Takže Váš mandát europoslankyně byl jakýmsi logickým vyústěním vašich aktivit?
MUDr. Z. Roithová:
Svým způsobem máte pravdu. Ke kandidatuře mě vyzval senátorský klub KDU-ČSL. Po určitou dobu jsem váhala, protože jsem neplánovala žít delší dobu daleko od domova.
EuroFirma: V Senátu jste se věnovala třem tématům, kromě zdravotnictví též neziskovému sektoru a oblasti vstupu České republiky do EU…
MUDr. Z. Roithová:
Ano, v prvním období jsem pracovala ve Výboru pro evropskou integraci Senátu PČR, kde byla zodpovědná za oblast zdravotnictví, sociální politiky, ochrany spotřebitele, zaměstnanosti a instituce EU. V prosinci 2000 jsem byla zvolena na další dva roky předsedkyní Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Od prosince 2002 jsem byla místopředsedkyní Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, členkou Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a členkou Stálé delegace Parlamentu ČR do ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu.
EuroFirma: V Evropském parlamentu jste byla v letošním roce zvolena místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stala se zastupující členkou Výboru pro zahraniční obchod. Proč nepůsobíte i ve výboru blízkému vaší profesi?
MUDr. Z. Roithová:
Některá témata, která řešíme ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele jsou velmi blízká mému původnímu oboru, protože ochrana spotřebitele se týká i práv pacientů. To je téma, kterým jsem se zabývala po většinu mého profesionálního života. Horkým tématem celoroční práce našeho výboru je Směrnici o službách jejíž součástí jsou také zdravotní a sociální služby. Jako lékař a člověka, který se zabývá dostupností a kvalitou zdravotních služeb již dlouhou dobu usiluji o některé změny ve Směrnici, které by zlepšily ochranu práv pacientů a také k odstranění bariér pro přeshraniční poskytování zdravotních služeb.
V neposlední řadě se zde věnuji tématům týkajícím se vývoji vědy a výzkumu. Zvýšení rozpočtu na výzkum je důležité nejen na úrovni státní ale také regionální a musí vycházet i ze strany podnikatelů. Ti by měli hledat strategické partnery na vysokých školách a vědeckých ústavech.
Jako stínová zpravodajka ELS-ED ke zprávě o stavu ochrany spotřebitele v nových členských státech pak prosazuji garanci vysoké kvality aplikace této ochrany.
EuroFirma: Jsem ráda, že jste Směrnici o službách zmínila. Co tato směrnice znamená? Co by měla přinést?
MUDR. Z. Roithová:
Tato směrnice je klíčová a její projednávání již trvá a ještě potrvá relativně dlouhou dobu. Odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy je jedním z hlavních cílů Společenství. Cílem Směrnice o službách je prolomení administrativních i legislativních bariér, které brání poskytování služeb přes hranice, zejména ve starých členských zemích. Služby jsou velkou rezervou pro vytváření nových pracovních míst, a proto usiluji o takové změny ve směrnici, které by usnadnily její zavedení do praxe. V každé zemi mají být zřízena jednotná kontaktní místa, která by měla zprostředkovat veškeré formality potřebné k zahájení podnikání v jiném členském státě. Zásadní střet je o princip země původu. Ten je klíčem k uvolnění služeb, protože umožňuje poskytovat službu i v zahraničí , pokud ji podnikatel řádně poskytuje doma.
Já sama jsem podala několik pozměňovacích návrhů v rámci ELS-ED týkajících se především zdravotnictví, které budou na podzim hlasovány v našem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.
EuroFirma: Jste také členkou ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT (Africké, Karibské a Tichomořské státy) - EU. Proč právě zde? Máte k této oblasti nějaký bližší vztah?
MUDr. Z. Roithová:
Moje působení v této delegaci souvisí s mým zaměřením na problematiku neziskového sektoru. V rámci Společného parlamentního shromáždění ACP-EU se snažíme o větší zapojení právě neziskového sektoru do rozvojové pomoci těmto zemím, tak jak to je definováno v poslední smlouvě podepsané mezi EU a státy AKT v roce 2000, smlouvě z Cotonou. Avšak na tomto poli nás čeká ještě hodně práce, protože skupinu AKT v současnosti tvoří 79 států a jak ukazují ekonomické ukazatele hospodářství většiny z těchto zemí stagnuje.
S rozvojovou pomocí souvisí i moje členství ve Výboru pro mezinárodní obchod. Témata, která se v tomto výboru projednávají velmi těsně ovlivňují právě spolupráci zemí AKT a EU. V příštích měsících bych se ráda zapojila do programu vakcinace, který Evropská komise uplatňuje především afrických zemích.
Tento výbor je také klíčový kvůli jinému tématu. Jde o to, zda Evropská unie bude aktivním a silným hráčem na globálním hřišti anebo zda bude jen čelit přibývajícímu ohrožení ze strany stále ekonomicky silnějších třetích zemí, zejména z Asie. Pod ekonomickým tlakem si Evropané budou muset ujasnit priority v oblasti hodnot. To je téma, kterému se dlouhodobě věnuji jako politik.
EuroFirma. Ve Francii a v Nizozemsku, kde byla evropská ústava odmítnuta, se nehovořilo o textu smlouvy, ale především o vysoké nezaměstnanosti či podhodnoceném guldenu při zavádění eura. A právě Nizozemci a Francouzi volají společně s Brity po omezení příspěvků do projednávaného rozpočtu. Kde si myslíte, že pro nás nastanou největší úskalí?
MUDr. Z. Roithová:
Francouzské a nizozemské NE, jak jste sama zdůraznila, se tak úplně netýkalo Evropské unie, ale spíš bylo vyslovením nesouhlasu jednak s vnitřní politikou těchto zemí a také reakcí na příliš rychlé rozšiřování Evropské unie. S tím souvisí i slábnoucí chuť občanů přispívat na rozvoj ekonomicky slabších regionů. Solidarita bohatších regionů se slabšími se Evropské unii v minulosti vyplatila, protože přinesla ekonomickou stabilitu a především mír v Evropě. Solidarita patřila až dosud k hodnotovým pilířům Evropského společenství. Věřím, že se jedná o selhání politické elity těchto zemí a ne o změnu kurzu v myšlení lidí.
EuroFirma: Evropská ústavní smlouva posiluje i kontrolu evropských institucí, nejen v národním, ale i občanském slova smyslu. Jaká je informovanost lidí o této smlouvě?
MUDr. Z. Roithová:
Z mých zkušeností vyplývá, že informovanost je relativně malá. Nejlepší informační kampaní je celospolečenská diskuse a tu spíš než mnohamiliónové reklamní kampaně provokuje sám ratifikační proces. Proto by, podle mého názoru, měl ratifikační proces pokračovat. V neposlední řadě na svých internetových stránkách problematice Evropské ústavní smlouvy věnuji velký prostor.
EuroFirma: I přesto že Francie a Nizozemí ve všelidovém hlasování nevyjádřily Evropské ústavní smlouvě podporu?
Zuzana Roithová:
Důvod je jednoduchý. Nová smlouva je důležitá pro lepší fungování evropských institucí. Nahrazuje všechny předchozí smlouvy o fungování Unie. Zjednodušuje text i rozhodovací procesy a to je zvláště důležité v situaci, kdy se má dohodnout dvacet pět či zanedlouho až třicet států. Nebylo snadné nalézt kompromis se kterým by souhlasilo 25 členských zemí. Nepopírám, že její text je výsledkem ideové koncepce evropské integrace a pokud někdo nechce, aby se Evropa sjednocovala a byla silná, těžko ho přijme. Unie zůstane mezinárodním společenstvím s nadnárodními prvky. Posílí se ale demokratický způsob rozhodování na úkor úřednického, mimo jiné tím, že se přesune více zodpovědnosti na Evropský parlament, jedinou demokraticky volenou instituci EU. Smlouva také nově vytváří institut pro účinnější evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, což je dnes největší slabina Unie. Jsem přesvědčena, že se Evropa musí stát rozhodujícím partnerem v řešení globálních problémů a to jak ekonomických, ekologických tak zvláště s ohledem na boj s terorismem. To je v dnešní době, po teroristických útocích v Londýně, jedna z nejpalčivějších věcí.
EuroFirma: Co bylo těžištěm Vaší práce v během prvního roku v EP?
MUDr. Z. Roithová:
Především jsem začala řešit velmi aktuální problém, který se jmenuje ohrožení 40 tiscí pracovních míst v textilním průmyslu v České republice. Ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu jsem předkládala analýzy k diskuzi o důsledcích zrušení kvót na dovoz textilního a kožedělného zboží z Asie, zejména Číny. Považuji za skutečný úspěch, že se podařilo toto téma v Evropském parlamentu znovu otevřít. Výsledkem je přehodnocení postoje Evropské komise. Pod politickým tlakem Evropského parlamentu komisař Mandelson v červnu letošního roku vyjednal úspěšnou dohodu s Čínou, která na příští dva roky upravuje dovoz čínského textilu do zemí Evropské unie. Vznikl tak čas, který je nutný pro další jednání v rámci WTO o dodržování obchodních pravidel slučitelných s fungováním vnitřního trhu EU.
Prosazuji také silný názor na zrušení embarga na dovoz zbraní do Číny. EU by ztratila svůj kredit, pokud by zrušila embargo, aniž pominuly důvody, pro které jej uvalila a ztratila by vliv na pozitivní vývoj v Asii.
Společně se svými asistenty jsme provedli určitou analýzu ochrany spotřebitele v nových členských zemích, protože jsem stínovou zpravodajkou k této zprávě v našem výboru.
Těžiště mé práce ve výboru je Směrnice o službách. Letos v únoru jsem uspořádala seminář, který otevřel diskuzi o pozměňovacích návrzích v oblasti zdravotních služeb.
Ve svých předvolebních prohlášeních jsem zveřejnila svůj silný názor na podporu open source society. Směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných pomocí počítače navržená Komisí a upravená Radou byla odsuzována odborníky v jak z oblasti práva tak i IT a malých a středních podnikatelů v tomto oboru. Díky profesionálně kvalitní pomoci jednoho z mých asistentů, pana Mgr. Jirsy jsem ovlivnila přípravu komplexních pozměňovacích návrhů k této směrnici. Jejich cílem bylo zajistit pro spotřebitele snadnější interoperabilitu a zamezit patentování triviálních nápadů. Jsem přesvědčená, že sofware může být patentovatelný pouze jako součást technického zařízení. Avšak vím, že dříve než směrnice o patentovatelnosti softwarů musí být přijat tzv. evropský patent.
Toto téma dělilo EP na dva tábory. Minulý týden jsme spolu s kolegou Buzkem (bývalý polský premiér) zaznamenali vítězství pro malé a střední podniky v sektoru informačních technologií, když jsme přispěli k rozhodnutí Evropského parlamentu o zamítnutí, pokud nebudou přijaty klíčové pozměňovací návrhy, které jsme podali. Tento výsledek je jasným signálem pro Evropskou komisi, že Evropa více než tuto směrnici potřebuje moderní všeobecnou směrnici o Evropském patentu.
V neposlední řadě tento měsíc podávám interpelaci na Komisi, aby se vyjádřila k vážnému problému narůstající nedostupnosti zdravotně nezávadné obuvi pro děti, protože je evropské obchody zaplaveny sice levnou a hezkou ale zdravotně zcela nevhodnou obuví z Asie. Mým cílem je společně s odborníky z ČR prosadit jednotnou certifikaci pro výrobu a prodej dětské obuvi.
Takže jak sama vidíte problémů k řešení je hodně....
EuroFirma: V souladu s protidrogovou strategií EU jste přispěla k vybudování prvního detoxikačního centra v ČR pro děti a mládež z celé ČR užívající drogy. To je velice chvályhodné!
MUDr. Z. Roithová:
Děkuji. Pravda je, že drogy jsou v dnešní době velkým problémem a pro nemocnice není atraktivní. Proto jsem ráda, že se podařilo toto detoxikační centrum vybudovat. Je to zásluha lékařů a zdravotních sester z nemocnice a také řádu Milosrdných sester Karla Boromejského. Proto bych jim chtěla i touto cestou znovu poděkovat.
EuroFirma: Paní poslankyně, děkujeme vám za rozhovor.