CO NA TO EUROPOSLANCI
Systém dobrovolné ekoznačky „symbolu květu EU“, který je používán již od roku 1992, se musí zlevnit a zjednodušit. Slibujeme si, že odstranění administrativní náročnosti povzbudí hlavně malé a střední podniky k využívání systému, který jim zlepší postavení na trhu. Jak my v Parlamentu, tak na půdě Rady jsme pod taktovkou českého předsednictví nalezli shodu na společném znění. Jako stínová zpravodajka Výboru pro vnitřní trh jsem prosazovala především zavedení transparentních kritérií pro udílení ekoznačky umožňující férovou soutěž mezi výrobci. Dále jsem požadovala řádnou propagaci ekoznačky, aby ji odpovědní spotřebitelé zohledňovali při svém výběru zboží a služeb. Dosud smělo nést „průkaz šetrnosti“ k životnímu prostředí jen 3 000 produktů zařazených do 26 skupinách. Nyní by se měl do roku 2015 rozšířit počet skupin až na 40 či 50. Týká se to široké škály produktů od drogistického zboží až po hotelové služby. Jedná se o dobrovolné značení a ekoznačku mohou nést výrobky, jejichž výroba a nyní i celý tzv. životní cyklus včetně dopravy a likvidace jejich odpadu je šetrný k životnímu prostředí. Oproti návrhu Komise jsme prozatím vyňali z působnosti potraviny a krmiva, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl - že se jedná o značku nějakého přírodního produktu. Teprve poté, co Komise provede studii, o tom můžeme znovu rozhodovat. Doborovolných značek na trhu přibývá, což paradoxně vede k horší orientaci spotřebitele, a proto totlik voláme po lepší propagaci této značky. Prosadili jsme také, že ekoznačkou by neměly být označovány výrobky obsahující látky toxické či škodlivé pro životní prostředí, karcinogení, mutagenní nebo škodllivé pro reprodukci. Také jsme zdůraznili omezování testování na zvířatech.