– to jsou doporučení, na kterých se včera shodla europoslankyně Zuzana Roithová (na snímku) s lidmi ze sklářských oborů na Železnobrodsku. „Ze své lékařské praxe vím, že nejdůležitější je určit pravdivou diagnózu a pak lze teprve úspěšně léčit. Dnes jsem tady proto, abych se hlavně seznámila s tím, co vlastně vůbec potřebujete,“ uvedla Roithová během tříhodinového setkání, za kterým stojí přední česká sklářka a zdejší rodačka Jaroslava Brychtová. Její otec patřil v roce 1920 mezi zakladatele zdejší sklářské školy.
„Problémem českého sklářství není jen Čína, jak se stále uvádí, ale třeba také to, že nám chybí schopní obchodníci. Je hloupost snažit se tlačit do východních cen. Znám několik firem, které dělají luxusní drahé věci a mají zakázek na několik let dopředu,“ tvrdí Zdeněk Lhotský, jehož studio tavené skleněné plastiky vyváží 95 procent své produkce.
„Hlavně nesmíme nechat lehnout sklářskou školu, to by byl konec pro všechny,“ varuje Lhotský. I když je sklářství i na Železnobrodsku v útlumu, sehnat dobré zaměstnance je pro firmy problém. „Měl jsem na sklářské škole vyhlédnuté dva kluky. Všude ale slyší, že práce není, a tak jdou raději dál studovat, aby získali čas,“ stěžuje si umělecký sklář Tomáš Oliva. Recese sklářství se podepisuje i na zájmu o studium na sklářské průmyslovce. „Pokud nebudeme mít v září dostatek žáků, můžeme se dostat do provozních problémů. Jen sklářská huť nás vyjde na čtyři miliony ročně. Okolo ale žádná podobná není. Teď k nám přijedou dělat své maturitní práce dokonce Poláci,“ říká ředitelka školy Zdeňka Laštovičková.
„Huť je srdcem školy a škola je srdcem města. Nevěřím, že by radnice takové peníze v rozpočtu nenašla,“ uvedla Roithová, pro jejíž bruselský pohled nejsou 4 miliony žádné peníze. Zájem radnice ale dokládá i fakt, že se nikdo z vedení města setkání neúčastnil.