Stránky prezidentské kampaně:

Evropský parlament tento týden po dvou letech dohadů schválil nová pravidla, která budou od příštího roku automaticky závazná pro každou členskou zemi EU. Směrnice stanoví přesnou hranici, kolik tuku je povoleno, aby se výrobek směl prodávat jako „nízkotučný“ nebo „dietní“ anebo jinak zdravý. U pevných potravin to jsou nejvýš tři procenta, u tekutin pět procent a u sýrů patnáct procent. Ale to není všechno. Aby se chybějící tuk „nenastavoval“ něčím jiným, budou stanoveny limity i pro cukr a sůl. To udělá do konce roku Evropská komise. Pokud bude normě vyhovovat jen tuk, ale cukr nebo sůl ji překročí, pak to bude muset výrobce přiznat na obalu. Například že jde o „nízkotučný jogurt s vyšším obsahem cukru“. Největší české firmy zatím nemají na novinku vyhraněný názor. „Každá taková změna stojí peníze, takže počkáme, co bude,“ říká Milan Teplý z Madety. „Je správné, že se ty kategorie nějak ujasní. Musíme se přizpůsobit, proti tomu se nedá nic namítat,“ uvedl Jan Vařeka, obchodní ředitel Olmy. Podle Vařeky nepatří nízkotučné jogurty mezi hlavní produkty firmy. V nabídce má Olma například jogurt Silueta, který je „light“ a „natur“ a má 0,1 procenta tuku. To je mnohem méně než 2,7% u jogurtu Klasik od stejné firmy. U cukru je už skóre obou jogurtů skoro vyrovnané: 6,7 % ku 7,3 %. Každý druhý Evropan prý tato čísla na obalech zkoumá a věří jim, tvrdí Evropská organizace pro spotřebitele se sídlem v Bruselu. „Pokud prodávám svůj produkt pomocí tvrzení o jeho pozitivních účincích, pak musím přiznat i negativa. To znamená, že pokud má výrobek nízký obsah tuku, ale více soli, měl by nápis obsahovat obě informace,“ říká ředitel organizace Jim Murray. Podle něho je například obvyklé, že cereálie obsahují 35 až 40 procent cukru. Přitom za nízký obsah cukru lze podle něho považovat deset procent. Kde je hranice pro cukr v jogurtech, se teprve ukáže. „Každý spotřebitel má právo na přesné informace o výrobku. Jen na jejich základě se může rozhodnout, zda je skutečně pro něho a jeho děti vhodný,“ říká evropský komisař pro zdraví Markos Kyprianu. Spotřebitelské organizace původně požadovaly plně skoncovat s populárními označeními, jako je „nízkoenergetické“, „nízkotučné“, „s vysokým obsahem vlákniny“ či „snižuje hladinu cholesterolu“, všude tam, kde výrobek neodpovídá všem výživovým profilům. Výrobci zase namítali, že zdlouhavá registrace těchto výrobků s sebou ponese zbytečnou byrokracii. Pro zdraví je prý důležitější celková vyvážená strava než složení konkrétního výrobku. Čeští europoslanci nejsou z regulace nadšeni. Podle Zuzany Roithové (KDU-ČSL) je každá nová byrokracie na překážku pro malé a střední podnikatele, nahrává monopolizaci evropského trhu a zvýší cenu výrobku. Navíc jako lékařka nevěří, že to ovlivní nákupní zvyky lidí a přispěje k jejich zdraví. Také Ivo Strejček z ODS vidí novou regulaci jako zbytečnou byrokracii. Vyšlo v Mf Dnes 18.5.2006