Zdravé potraviny u Čechů nevítězí |
|
Jogurty bez tuku, sladkosti bez cukru, slané tyčinky bez soli. Tak se potravináři stále častěji hlásí k podpoře zdravého životního stylu. Dnes například podle informací HN nejméně dva výrobky tohoto typu získají i prestižní ocenění »Zlatá Salima« v rámci brněnského potravinářského veletrhu.
|
|
[ 7. března 2006 | Autor: Martin Mařík, Hospodářské noviny ] |
|
Firmy posilují i reklamu na zdravější pochutiny. Jenže jejich údajný boom není zdaleka tak jednoznačný. Kritici z řad samotných podnikatelů upozorňují: Je to i hodně nafouknutá bublina.
»Lidé v Česku se totiž pořád dívají spíš na cenu, než na kvalitu. Navíc - mnohé takzvaně zdravější potraviny nejsou moc chutné, a zájem o některé z nich dokonce klesá,« říká prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík.
Že si lidé rádi pochutnají na »nezdravých« potravinách, potvrzují i data obchodní řetězce Ahold: například prodej nízkotučných jogurtů u něj klesá už delší dobu.
Velké zahraniční potravinářské společnosti přesto zůstávají optimisty. »Potraviny pro zdravý životní styl jsou vizí celé naší firmy,« říká v rozhovoru pro HN Peter Svensson, šéf světové potravinářské jedničky Nestlé pro Česko a Slovensko. Také Unilever sází na zdravé potraviny, například na rostlinné tuky, snižující hladinu škodlivého cholesterolu. »Zdravý výrobek přitom neznamená neslaný, nemastný a nechutný. Naopak jde o vylepšení chuti zdraví prospěšnými látkami. Zájem lidí o takové potraviny roste,« tvrdí mluvčí Unileveru Marcela Němcová.
Opačně ale vidí situaci Oldřich Obermaier, hájící zájmy francouzského sýrařského koncernu Bongrain (patří mu firmy v Sedlčanech, Přibyslavi a Hodoníně): »Boom údajně zdravějších potravin už odezněl.«
»Určitě je dnes na pultech víc kvalitnějších potravin než začátkem devadesátých let. Ale naše firma se snaží vyrábět nejen zdravé, ale i chutné sýry. Když v nich není tuk, nemohou mít správnou chuť, protože právě na mléčný tuk se chuťové látky vážou. A kromě toho musí tuk v sýrech nahradit jiná látka, aby vůbec držely pohromadě. Takže kvůli apelu na zdravou výživu nahrazuje tuk v sýrech naprosto nepřirozeně škrob,« vysvětluje Oldřich Obermaier, uznávaný odborník v oboru.
»Ceny údajně zdravějších potravin jsou většinou ve srovnání s klasickými produkty výrazně dražší. O dvacet, ale také o sto procent. Zákazník přitom obvykle hradí standardní, „obyčejný“ obsah, překrásný obal a náklady silné marketingové podpory. Touto cestou jít nechceme, naše heslo je být poctivý,« potvrdil i zástupce jiné významné tuzemské mlékárny. Nechce se však pod svá slova podepsat kvůli obavám ze sporů s obchodními řetězci.
Zájem o jogurty klesá
Většina oslovených obchodních řetězců uvedla, že zájem o takzvaně zdravější potraviny roste. »Podíl těchto potravin se postupně zvyšuje,« shodují se zástupci Delvity, Globusu či Aholdu. Žádný z těchto řetězců však zatím ještě neuvedl konkrétní čísla, stejně tak je nezveřejňují ani výrobci těchto potravin.
»Téměř ve všech zemích, kde působí řetězec Delhaize, jehož je Delvita součástí, je větší poptávka zákazníků po zdravých produktech patrná,« říká obecně mluvčí Delvity Petr Uchytil. Jako příklad pro Česko uvádí nárůst prodeje olivového oleje.
Šéf nákupu suchých potravin Globusu Josef Pejzl zase vedle cereálií typu müsli zmiňuje žvýkačky či bonbóny bez cukru.
»U bonbónů se teprve začíná tvořit poptávka,« dodává. Globus se přitom snaží zákazníky na zdravé potraviny upozorňovat barevnými nápisy »Zdravá výživa«, prodeje tak podle obchodníků stoupají. Donedávna výrazně propagované nízkotučné jogurty jsou naopak podle řetězců příkladem zboží, o něž zájem klesá. »U light mléčných výrobků jde spotřeba dlouhodobě dolů. Lidé pravděpodobně preferují chuť a dopřejí si tak neodtučněné zboží,« přiznává mluvčí Aholdu Kateřina Černá.
Zelené puntíky zvítězí?
Potravinářská komora je k rozlišování potravin na údajně zdravější a normální velmi skeptická. »Je to nepřirozené dělení, nedá se to objektivně určit,« prohlašuje prezident Camplík.
Potravináři se přesto obávají, že budou muset na obalech výrobků stále výrazněji označovat, jak zdravé jsou. »Bude to ale neuvěřitelný chaos,« předjímá Camplík.
Například ve Velké Británii už na některých potravinách najde zákazník takzvaný »semafor« - tedy různý počet zelených nebo červených puntíků. Ty zelené jsou body za zdraví prospěšné látky, červené naopak varují před nebezpečím - třeba velkým obsahem soli.
»Vypadá to efektně, ale efektivní to není. Místo aby si lidé dopřáli pohyb, tak si budou myslet, že zhubnou díky zeleným puntíkům. Jenže nadměrná konzumace zelených puntíků může být horší než vyvážená strava, do níž pronikne i puntík červený. Semafor skutečnou osvětu o správné výživě nenahradí,« je přesvědčen Camplík.
Požadavky na důslednější informování zákazníků, kolik cukru nebo tuku v potravině mají, ovšem chystá pro celou Evropskou unii Brusel.
Evropská komise se přitom dostává do konfliktu s potravináři. Ti odmítají regulaci takového označování zákonem. Tvrdí, že je v zájmu samotných firem spotřebitele informovat o složení výrobků, a úřady to mají nechat na nich.
»Návrh příslušné směrnice budeme projednávat ve druhém čtení. Mohl by začít platit už v první polovině roku a věřím, že zvítězí rozumný názor potravinářů,« říká poslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která se v Evropském parlamentu tématu věnuje.
Článek vyšel 7.3. v HN