Zlepšují |
20822 |
Zhoršují |
18771 |
Nepozoruji žádnou změnu |
12018 |
Radši se budu hádat v Bruselu, než se objímat v Moskvě | |
Kandidátka na Hrad Zuzana Roithová by chtěla společnost spojovat víc než současný prezident Václav Klaus. "Radši se hádat v Bruselu, než se objímat v Moskvě," popsala v rozhovoru pro iDNES.cz krédo, jímž by se řídila, europoslankyně a bývalá ministryně zdravotnictví, kterou navrhují křesťanští demokraté. | |
[ 25. srpna 2012 | Autor: Josef Kopecký - Idnes.cz ] | |
Kandidátů do přímé volby prezidenta neustálé přibývá, zájemců už je víc než patnáct. Nestává se z toho tak trochu cirkus? Takhle bych to určitě nedefinovala. Je to přímá volba a to, kdo bude skutečně kandidovat, záleží také na tom, zda získá nominaci od poslanců nebo senátorů, nebo 50 tisíc podpisů. Já myslím, že to je v pořádku, že kandidátů je víc. Lidé čekali dost dlouho na takovou příležitost, aby si mohli sami vybrat.
Vás podpořili třeba profesor Jan Sokol, astrofyzik Jiří Grygar, advokátka Hana Marvanová nebo textař Michal Horáček. I za jiné kandidáty na Hrad se postavily známé osobnosti z kultury či sportu. Není to trochu zbytečná berlička pro kandidáty, když se prezentují ne jen oni sami, ale se záštitou jiných známých lidí? Já si nemyslím, že se někdo musí někým zaštiťovat. Právě moje kampaň je postavena na tom, jak jsem pracovala jako lékařka, pak ministryně zdravotnictví, senátorka a vůbec jako politička. A že jsem svou práci dělala tak, že ji lidé hodnotí pozitivně. To, že se lidé z občanské společnosti, kteří nepůsobí ve vysoké politice, vyjadřují vůči mně pozitivně, považuji za obrovskou podporu.
Vidíte nějakou výhodu v kampani v tom, že jste žena? Přece jen je žen mezi kandidáty výrazná menšina. Pokud jde o ženský prvek v kampani, nemyslím, že to je výhoda. Faktem ale je, že kdyby prezidentkou České republiky byla žena, byla by to velká změna. Je ale možné, že si lidé v kampani všimnou, že jsou ženy, alespoň některé, schopny nekonfliktně pracovat a spíš spojovat společnost, než ji rozdělovat.
Jsem člověk, který lidi rád spojuje, ne rozděluje
V čem byste byla jinou prezidentkou než Václav Klaus nebo Václav Havel? Co byste změnila? Určitě pokud bych se měla vymezovat vůči Václavu Klausovi, asi bych také nejprve měla říci, že si velmi vážím jeho práce, pokud jde o pomoc českým investorům do zahraničí. Na to bych chtěla určitě navazovat. Ale určitě jsem člověk, který lidi rád spojuje a ne rozděluje. Také bych na sebe nechtěla upozorňovat extrémními výroky. Mám velkou úctu k Ústavě, a tak pokud jde o jmenování ústavních soudců, tam by asi také byla určitá změna a snažila bych se pečlivě vybírat kandidáty a konzultovat je. V jedné věci bych si nejspíš počínala i malinko jinak než Václav Havel. Pokud jde o milosti, bylo by jich méně a snažila bych se, aby byly dobře zdůvodněné.
A pokud jde o chování prezidenta v zahraniční politice? Pokud jde o formování zahraniční politiky, chci, aby byla jednotná, čitelná. Snažila bych se v komunikaci s ostatními státníky hledat společné vize a způsoby, jak problémy řešit. Mám osobní heslo, kterým se řídím. Radši se hádat v Bruselu, než se objímat v Moskvě. Souvisí to s mým přesvědčením, že bychom se neměli v Evropě vymezovat ostrými výroky a vzdalovat se z centra rozhodování. Protože my nejsme malá země, jak se někteří mylně domnívají. My jsme středně velká země a mohli bychom mít větší vliv na rozhodování, kdybychom změnili strategii a hledali konsensus se zeměmi, které mají podobné kořeny, podobnou historii.
Jmenovala byste vládu, která by závisela na hlasech komunistické strany? Snažila bych se této věci předejít. Vládu s podporou komunistů bych nepodpořila. Nemohla bych se podívat politickým vězňům do očí.
Má Česko přijmout euro, nebo bychom se měli vzhledem k situaci v Evropské unii eura vyvarovat? Nejsme připraveni na to, abychom k euru přistoupili. Každá vláda, jak to sleduji, posunuje dobu příprav na přijetí eura o dalších pět let. Nejprve ale musíme plnit kritéria pro přijetí eura, která neplníme. Takže je to teď akademická otázka. Jistě ale jednou Česká republika k euru přistoupí.
Kdyby církevní restituce byly už dřív, země by byla bohatší
Ve Sněmovně se bude na podzim hlasovat o církevních restitucích. Byla byste jako poslankyně pro? Byla bych pro. Jsem znechucena demagogií a dezinformacemi, které se kolem toho šíří. Věřící v jejich víře to neposílí, s tím to nemá nic společného, ale kdo na tom vydělá, jsou obce, které na to čekají řadu let, protože mají zablokovaný svůj rozvoj. A vydělá na tom i stát, protože je to pro něj výhodnější než současná situace. V okolních zemích, kde nebyly církve zbaveny majetku, se o něj pečlivě starají a z výdělku financují spoustu činností ať už v oblasti zdravotní či sociální a díky tomu i společnost bohatne. Kdyby byly církevní restituce vypořádány už před deseti, patnácti lety, tak tato země by byla celkově bohatší.
Patříte mezi kandidáty, kteří sbírají 50 tisíc podpisů. Máte zajímavé know-how, které mi připomíná "letadlo". Máte lidi, kteří jsou zodpovědní za to, že seženou deset podpisů, ti to předávají dál těm, kteří jsou zodpovědní za stovku podpisů a ti pak takzvaným tisícovkářům. Kdo tohle vymyslel? Odpovědný za sběr podpisů je můj kamarád z Vysočiny, člen KDU-ČSL Jarda Hulák. A byl to nápad Jana Kasala. Šlo o to, jak nejlépe zorganizovat sběr podpisů, aby tam byla co nejnižší chybovost. Na každém archu s podpisy je uveden i člověk, který je zodpovědný za to, že s těmi lidmi jednak promluvil a že jméno, datum narození i ty podpisy jsou správné. Pokud vím, tak někde už mají splněno a dá se říci, že asi třetina těch podpisů už existuje.
Klub KDU-ČSL má teď sedm senátorů, posílil o pana Krejču, který opustil ČSSD. K možné nominaci přes Senát vám chybí tři hlasy. Nechala byste se nominovat do prezidentské volby tímto způsobem, kdyby se našly? Ne, to mi bylo nabízeno už na jaře a odmítla jsem to. Tak, jak je koncipována přímá volba, vede to k tomu, aby se kandidáti snažili získat podporu občanů a já bych sbírání podpisů za podporu od senátorů nevyměnila.
Při bezhlavých škrtech se vytratila vize pro společnost
Jak se to vůbec stane, že se rozhodne kandidovat na prezidentku někdo, kdo ví, že strana, která ho navrhuje, není ve společnosti nejsilnější? Vy sama podle průzkumů také zatím nepatříte mezi favority. Je v tom nějaký závazek vůči vlastní straně, že ji chcete pomoci, nebo jde o něco jiného? Dlouho a pečlivě jsem se rozhodovala, jestli do toho mám jít. Když už se ale dám do nějaké práce, tak nestahuji kalhoty daleko před brodem. Navíc teď je půl roku před volbami, takže ani ty průzkumy nemůžete brát vážně.
Lidé, se kterými jsem o tom mluvila a znají mojí práci, mi nezávisle na sobě říkali, že bych dokázala dostat do centra politiky zájem o člověka. To se pak i stalo mottem mé kampaně. Myslím, že je možné využít přirozené autority prezidenta, abychom tu vytvořili prostředí, ve kterém bychom se dostali o kousínek dál.
V posledním roce, dvou letech se při těch bezhlavých škrtech vytratila vize, kam společnost chceme dostat. Když se krátilo 200 milionů pro diakonie, tak to už je úplně absurdní. A skončila spousta drobných podnikatelů, přitom Česká republika na tom není zdaleka tak zle.
Ne, že bych nebyla pro fiskální zodpovědnost, to zdaleka ne. Ale vadí mi, že nemáme vytvořený systém, který by zohlednil nejen finanční dopady těch kroků, ale také jejich dopad na kvalitu života.
Autor: Josef Kopecký
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-prezidentskou-kandidatkou-zuzanou-roithovou-p3f-/domaci.aspx?c=A120824_123355_domaci_kop