1) efektivnější EU:

- modernizace - chce-li Evropská unie plně využít svůj potenciál, musí se modernizovat a reformovat, jelikož funguje podle pravidel stanovených pro menší počet členů.

- zjednodušení právních předpisů a struktury EU – odpadne rozdělení EU na 3 pilíře, odpadnou některé kategorie právních předpisů

- přibude manažer na plný úvazek a nikoliv na přechodnou dobu – jmenovaný předseda Evropské rady na 2,5 roku se bude věnovat svému evropskému mandátu naplno

– větší čitelnost EU - zjednodušení struktury - počet poslanců Evropského parlamentu je snížen na 751. Členské státy dospěly k rozhodnutí, že každý stát má mít svého komisaře.

- EU bude moci spolupracovat v nových oblastech – vesmírná politika, cestovní ruch, přímé zahraniční investice,

- větší bezpečnost pro všechny – EU bude lépe čelit terorismu, obchodu s lidmi, nedovolenému obchodu s drogami a jiné závažné trestné činnosti s mezinárodním rozměrem; nové pravomoce v oblastech civilní ochrany, humanitární pomoci a veřejného zdraví je též posílení schopnosti EU reagovat na ohrožení bezpečnosti občanů.

- energetika - cílem EU bude zajišťovat bezproblémové fungování trhu s energií. Zásada solidarity znamená, že pokud bude některý členský stát čelit vážným potížím, pokud jde o zásobování energií, ostatní členské státy pomohou zajistit potřebné dodávky.

- zdravotnictví – větší podpora ochrany veřejného zdraví, včetně včasného varování před epidemiemi (např. před ptačí chřipkou).
- výzkum - vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

- solidarita mezi členskými státy - pokud by některý členský stát byl cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy (včetně povodní a požárů), EU a členské státy společně pomohou.

2) EU blíže občanovi:

- Listina základních práv EU – bude garantovat práva občanů vůči institucím EU i členským státům. Stanoví nová práva - ochrana údajů, bioetika, právo na řádnou správu.

- ochrana základních práv – EU bude moci přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, takže soudní ochranu bude moci poskytnout i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

- posílená spolupráce s národními parlamenty – ještě před podrobným projednáváním navrhovaného právního předpisu bude možné, aby národní parlamenty daly předpisu tzv. žlutou či červenou kartu.

- petice - jeden milion občanů bude moci přímo vyzvat Komisi, aby přijala určitou iniciativu (legislativní návrh)  v oblasti působnosti EU.

- dialog - Lisabonská smlouva rovněž podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, církvemi apod.

- nevytváří se evropský „superstát“ - Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, kterou mezi sebou uzavírají svrchované členské státy sdílící část své svrchovanosti v  nadnárodní spolupráce. Stanoví, že EU musí ctít národní identitu členských států a uvádí, že pravomoci EU vycházejí z členských států. Smlouva pouze lépe rozděluje pravomoci mezi EU a členské státy a jasně říká, kdo za co odpovídá.

3) EU demokratičtější a čitelnější:

- pravomoci EU jsou přehlednější – poprvé je přehledně určeno jakými pravomocemi disponuje EU

- oslabení ryze mezivládního přístupu a posílení domokratické legitimity - bude platit standardní spravedlivější procedura s tzv. kvalifikovaným hlasováním členských států (souhlas 55 % členských států, které dohromady reprezentují 65 % obyvatel EU) a vetem přímo voleného Evropského parlamentu. Jednomyslnost bude zachována zejména u daní, zahraniční politiky, obrany a sociálního zabezpečení.

- princip zpětné brzdy - je možno pravomoci EU odebírat zpět na národní úroveň

- transparentnost a demokratičnost rozhodovacího procesu - jednání a rozhodnutí ze zasedání Rady EU o legislativě budou veřejná.

- spolurozhodovací procedura – Evropský parlament bude mít nově právo veta a tudíž rovnocenné postavení s členskými státy u např. justiční a policejní spolupráce v trestních věcech, obchodní politice či společné zemědělské politice.

- rozpočet - Lisabonská smlouva dává Evropskému parlamentu rovnocenné postavení nad výdaji s členskými státy (podstatné zejména pro lepší kontrolu výdajů na zemědělskou politiku)

- mezinárodní smlouvy - Lisabonská smlouva rozšiřuje právo veta Evropského parlamentu u mezinárodních dohod.

- odpovědnost z funkce - předseda Komise zároveň získá novou pravomoc odvolávat jednotlivé komisaře.

- ratifikace - vstoupí v platnost, pouze pokud ji ratifikuje všech 27 členských států.

- vystoupení z EU - poprvé výslovně uznává možnost vystoupení z EU.

4) EU jako silnější globální hráč:

- jasná tvář na globální scéně - zavedením jednotného „vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“ bude EU mluvit na mezinárodní scéně „jedním hlasem“. Funkce vysokého představitele nevytváří nové pravomoci, bude jednat na základě rozhodnutí přijatých jednomyslně všemi členskými státy.

- posílení odborného zázemí - vznikne Evropský útvar pro vnější činnost zahrnující pracovníky evropských institucí a diplomaty členských států, kteří vytvoří vysoce kvalifikované zázemí pro zahraniční působení EU.

- rozvojová pomoc - Lisabonská smlouva rovněž zavádí konkrétní právní základ pro humanitární pomoc (hlavním cílem bude zmírnění a vymýcení chudoby). Předpokládá též zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.

- právní subjektivita EU – EU se bude moci stát členem mezinárodních organizací a podepisovat mezinárodní smlouvu, které dosud spadaly do 2. a 3. pilíře (např. nově bude moci podepsat smlouvu o boji proti terorismu apod.).

- společná energetická politika – nově bude moci EU čelit energetický krizím s dodávkami podobným té ze začátku roku 2009.

- donutíme jiné velmoci jako jsou Čína, Rusko či USA dodržovat naše ekologické standardy - udržitelný rozvoj a změna klimatu jsou nově uznány za jeden ze základních cílů EU ve vztazích se zbytkem světa.