KÁHIRA/PRAHA „Nechci už zůstat v téhle zemi. Už si vyřizuji papíry, abych mohl odejít. Necítím se tu bezpečně a stejně tak i lidé kolem mě,“ postěžoval si Amad Atef. Pětadvacetiletý tesař je příslušníkem koptské křesťanské církve v Egyptě. Komunity, která se koncem minulého týdne stala terčem krvavého pumového útoku. O život při něm přišlo 21 osob, na následky zranění později zemřeli ještě další dva lidé. Pravoslavné Vánoce, které Koptové slavili v noci na dnešek, se tak odehrály ve znamení strachu, že opět dojde ke krvavým incidentům.

Obavy Koptů přiživovaly nejrůznější výhrůžky na internetových stránkách radikálních islamistů. Byly tam vystaveny i kompletní seznamy koptských kostelů v Egyptě, ale také Evropě, kde v řadě zemí žijí koptské menšiny. Zprávy byly doplněny instrukcemi, jak nejefektivněji zaútočit. „Vyhoďte kostely do povětří v době, kdy slaví Vánoce, nebo někdy jindy, když jsou kostely plné lidí,“ citovala jednu z výzev BBC.

Hrozby okamžitě vyvolaly protireakci. Egyptské úřady posílily bezpečnostní opatření okolo křesťanských kostelů a přizvaly rovněž experty na trhaviny. Na klíčových místech hlídkovala obrněná vozidla. Aktivisté pak vybízeli muslimy, aby přišli ke kostelům vyjádřit solidaritu s křesťany a sloužili jako lidský štít na odrazení atentátníků.

Ani jeden koptský děkan Egyptští křesťané tvoří okolo 10 procent asi 80 milionového obyvatelstva a po boku muslimů zde žijí stovky let. Stěžují si však na diskriminaci na pracovním trhu, nedostatečné zastoupení v armádě či ve vládních institucích. Do 508 členného parlamentu byli při listopadových volbách zvoleni pouze tři Koptové, včetně ministra financí Júsufa Butruse-Ghálího. „Na jediné univerzitě v Egyptě nenajdete koptského děkana nebo rektora. Je to nepsaná forma diskriminace,“ zhodnotil pro agenturu AFP politický analytik Mustafa Kamel Sajjíd. „Naše učebnice káží o islamizaci, koptská historie Egypta je z velké části vynechána. Islám je v osnovách líčen jako zdroj všech tradic a norem,“ postěžoval si Jussif Sizum z křesťanského týdeníku Vatani. Podle mnohých Koptů tato znevýhodnění sahají až do dob Osmanské říše. Tehdy byl přijat zákon zakazující stavbu nových kostelů nebo jen opravu těch stávajících na územích, kde je hlavním náboženstvím islám. Pokud si tak Koptové chtějí vybudovat nový kostel, musí složitě žádat o speciální povolení a splnit řadu podmínek. Koptský papež Šenuda III. také proto v těchto dnech požádal úřady, aby zvážily revizi tohoto zákona, „Když se v některých zemích přijde na to, že zákon poškozuje některé obyvatele, je následně upraven, nebo je přijat nový,“ řekl papež v televizi.

Vztah muslimky s křesťanem vyvolal nepokoje Přehlédnout nelze ani stupňující se násilí ze strany islámských radikálů. V roce 2006 se stali terčem útoku Koptové ve dvou kostelech přímo uprostřed mše. Zemřel přitom jeden člověk a dalších pět bylo zraněno. O rok později byly během muslimského svátku napadeny křesťanské obchody poté, co se v oblasti rozšířila zvěst o milostném románku mezi muslimkou a křesťanem. A to není zdaleka celý výčet podobných incidentů.

Vrcholem pak byl atentát z 1. ledna letošního roku. Před křesťanským kostelem v egyptské Alexandrii vybuchla bomba v přistaveném voze. Útok měl na svědomí 23 obětí a přibližně 100 dalších při něm utrpělo zranění. Puma byla nastražena tak, aby napáchala co největší škody. Následně vypukly rozsáhlé protesty křesťanů v Alexandrii, ale také třeba v Káhiře. Zranění byli jak na stranách demonstrantů, tak policie.

K atentátu se prozatím nikdo nepřihlásil. Mezi hlavními podezřelými je místní extremistická islámská skupina, která se údajně mohla nechat ovlivnit teroristickou sítí Al Kajda.

***

Blízkovýchodní křesťané Oblast Blízkého východu je kolébkou křesťanství. V současnosti se však zdejší křesťanské komunity stále rychleji zmenšují. Může za to kombinace několika faktorů: nízká porodnost, emigrace a v některých zemích též pronásledování. Pro orientaci přinášíme počty křesťanů v jednotlivých zemích podle přehledu, který zpracovala BBC. * Libanon: Křesťané tvoří 34-41% zdejší asi 4 milionové populace. Z toho je nejvíce maronitů a řeckých ortodoxních křesťanů. Jde o jedinou zemi této oblasti, kde kdysi křesťané měli dominantní politické postavení. * Izrael: Křesťané tvoří 2,1-2,8% asi 6,8 milionové populace. Nejvíce je zde katolíků a řeckých ortodoxních křesťanů. * Západní břeh a Gaza: Křesťané tvoří 1,1 až 2,4 %asi 3,76 milionové populace. Nejvíce je řeckých ortodoxních a katolíků. * Egypt: Křesťané tvoří 8-16 % asi 80 milionové populace. Zde je největší podíl koptů. * Sýrie: Křesťané tvoří 5,4-9,4 % asi 18,1 milionové populace. Nejvíce je řeckých ortodoxních a katolíků. * Jordánsko: Křesťané tvoří 3-4 %asi 5,4 milionové populace. Mezi hlavní větve se řadí katolíci a řečtí ortodoxní křesťané. * Irák: Křesťané tvoří 2,7-3,5 % asi 27,3 milionové populace. Převládají chaldejští křesťané a Asyřané. * Írán: Křesťané tvoří 0,1-0,6 % asi 66,9 milionové populace. Převládá arménská pravoslavná církev. * Státy v oblasti Perského zálivu: Zde je jen velmi nepatrný počet původních křesťanů. Většinu křesťanů tak tvoří cizinci, kteří sem z celého světa přicházejí za prací. Mají zde ale velmi nelehké postavení. Například v Saúdské Arábii je jakékoli veřejné vyjádření jiné než muslimské víry zakázané.

Koptové * Nejvýznamnější křesťanská komunita na Blízkém východě. * V Egyptě představují až deset procent z 81 milionů obyvatel. * Po několik staletí v Egyptě tvořili většinu obyvatel, než jejich dominanci ukončily v 7. století islámské nájezdy. * Dnes si Koptové stěžují na diskriminaci.

Originál článku naleznete zde: http://www.lidovky.cz/nezustanu-neni-tu-bezpecno-ddy-/ln_noviny.asp?c=A110107_000024_ln_noviny_sko&klic=240680&mes=110107_0