Debata k ústní otázce Komisi: Vytvoření jednotného evropského nebe pomocí funkčních bloků vzdušného prostoru |
|
Pane komisaři, před třemi lety se členské země dohodly, že vytvoří společné vzdušné bloky pro kontrolu jednotného nebe a to bez ohledu na státní hranice.
|
|
[ 4. září 2007 | Autor: ] |
|
Předtím se nad Německem srazilo ruské letadlo s nákladním. Zahynulo 71 lidí. Ačkoli racionální důvody pro jednotné nebe sílí - pro 28 tisíc přeletů denně máme 57 kontrolních bodů, zatímco USA má dva, jsme po třech letech téměř na začátku. Členské státy nezavedly do života celý balíček nařízení z roku 2004. Ten měl nejen integrovat vzdušný prostor do vnitřního trhu služeb, ale měl dát základ efektivnímu systému řízení kvůli bezpečnosti, ekologii a zvýšení kapacity nebe. Dodnes máme 65 radarových center a 31 systémů, které využívá 22 počítačových sítí a přitom očekáváme, že za deset let bude mít Evropa dvojnásobek přeletů .Ví občané, že jejich vlády a parlamenty ignorují výhody sjednocené Evropy k jejich škodě? Proč se tak liknavě buduje společné řízení vzdušného prostoru pro civilní i vojenské lety nad sjednocenou Evropou? Kvůli lokálním ekonomickým zájmům? Je to proto, že vlády a národní parlamenty žárlivě střeží národní suverenitu a to i na úkor bezpečnosti přepravy a za cenu vysokých nákladů?
Vždyť demonstrovat svrchovanost státu střežením vlastními radary a vlastními letouny patří v EU již jen do minulého století.
Dnes nás zajímá jak a kdy sjednotíme klasifikaci horního prostoru a jak budeme v budoucnosti společně řídit také spodní vzdušný prostor.
Pane komisaři můžete otevřeně pojmenovat překážky pro vznik funkčních bloků nad územím Evropy a objasnit jaká je politická vůle členských zemí splnit své závazky? Jsme navíc znepokojeni, že selhal přístup zdola nahoru, neboť členské státy funkční bloky pro efektivnější kontrolu nebe za tři roky nevyvinuly.