Svoboda pohybu je definující zásadou EU a možnost pohybovat se v rámci EU bez hraničních kontrol na vnitřních hranicích je jedním z největších úspěchů EU.

Prostor bez vnitřních hraničních kontrol, který umožňuje volný pohyb občanů, pracovníků, zboží a služeb je zásadní pro úspěšné fungování jednotného trhu a pro pokračující úsilí Evropy o podpoření hospodářského růstu.

Bohužel překážky bránící fungování „Schengenu“ i nadále rostou po celé EU. Opět se vyskytly stížnosti na existenci kontrol na vnitřních hranicích. Tentokrát se stížnosti doprovázené podrobnými údaji týkají kontrol českých autobusů, které německé orgány systematicky provádějí v příhraničních oblastech. Podle statistik předložených v únoru 2012 je 55,3 % autobusů projíždějících přes Německo kontrolováno.

Mezitím dne 11. května 2012 jeden z nizozemských soudů rozhodl, že kontroly prováděné od 1. června 2011 nizozemskými orgány v rámci „Mobiel Toezicht Veiligheid“ na základě čl. 4 odst. 17 písm. a) „Vreemdelingenbesluit 2000“ mají stejné účinky jako hraniční kontroly a jsou v jasném rozporu s schengenskými pravidly, konkrétně s články 20 a 21 schengenského hraničního kodexu.

Je si Rada těchto skutečností vědoma? Domnívá se Rada, že je třeba něco udělat, aby se zastavilo toto systematické porušování schengenských pravidel?

Domnívá se Rada, že tento rostoucí trend zdůvodňuje nutnost vytvořit skutečný evropský schengenský hodnotící mechanismus?