Obnovitelnou energii (především solární) drží české úřady pod neustálým tlakem. Odpovídající finanční podpora a právní předpisy jsou velmi nestabilní, což nenapomáhá rozvoji tohoto odvětví, především pokud jde o investice jednotlivců a malých a středních podniků do zelených technologií. Jedná se o překážky dlouhodobého charakteru a týkají se i investorů z členských států a ze třetích zemí; ovlivňují tedy fungování vnitřního trhu. Zdá se, že tato situace zřejmě přináší skutečnou výhodu dominantním společnostem na českém trhu, především těm, které jsou vlastněné státem.

To bude mít závažné následky z hlediska pravidel o nekalé hospodářské soutěže a státní pomoci. Nejnovější případ, který vzbuzuje řadu otázek, se týká návrhu vlády na přijetí nového právního předpisu (zákona č. 369/3) v poslanecké sněmovně. Tento návrh by účinně převážil pravomoci Ústavního soudu – který má rozhodovat o ústavních stížnostech týkajících se retroaktivních právních aktů, které byly již v minulosti přijaty – a zrušil by pevné sazby pro výrobce solární energie (umožňující návratnost investic v rámci předem stanoveného období). O těchto sazbách by se pak rozhodovalo bez jasného základu na promptním trhu s elektřinou.

Tímto právním předpisem by byli všichni stávající výrobci obnovitelné energie donuceni přejít na nový systém, a zrušit tak aktuálně platné smlouvy s provozovateli sítí. To představuje vážné porušení zásady právního státu a způsobuje to další významnou změnu se zpětnou účinností. Pokud bude tento právní předpis přijat, hrozí, že dojde k rozšíření takových praktik do dalších členských států.

1. Má Komise informace o těchto problémech?

2. Sleduje situaci v České republice a požádá českou vládu a nezávislé zdroje o informace, s cílem objasnit tyto záležitosti?

3. Bude se Komise touto otázkou dále zabývat, aby ověřila, zda Česká republika dodržuje závazek týkající se ochrany životního prostředí, podpory obnovitelné energie a – vzhledem k zapojení společností vlastněných státem – pravidla o nekalé hospodářské soutěži?