poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Interpelace


Nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních: problémy při provádění

 
[ 7. června 2010 | Autor: Mario Mauro, Bogusław Sonik, János Áder, Roberta Angelilli, Alfredo Antoniozzi, Raffaele Baldassarre, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Piotr Borys, Jan Březina, Milan Cabrnoch, Carlo Casini, Nessa Childers, Giovanni Collino, Lara Comi, Carlo Fidanza, Pat ]
 

Nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních (ES) č 1942/2006(1) má pozoruhodné prvky. Jsou zde však stále ještě otázky, které mohou způsobit problémy na úrovni provádění. Největší problémy ve stadiu provádění jsou způsobeny nedostatečnou jasností a transparentností kritérií pro schválení a zamítnutí tvrzení; panuje také právní nejistota ohledně toho, co bude povoleno a co nikoli, a ohledně přechodného období. Současné provádění může narušit hospodářskou soutěž postupným přijímáním seznamu tvrzení a způsobit zbytečné dodatečné náklady, jež vzniknou kvůli tomuto postupnému přijímání tvrzení a které postihnout zejména malé a střední podniky. Nařízení neobsahuje právo na odvolání a nápravné prostředky v případě zamítnutí tvrzení podle článku 13 a může znevýhodnit v hospodářské soutěži evropské potravinářské odvětví ve srovnání s provozovateli ze třetích zemí kvůli rozšíření trhu o malé a střední podniky. Potravinářské odvětví může být zároveň odrazováno od investic do výzkumu a nových výrobků, a tím ovlivňovat výběr spotřebitelů. V odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení E-5764/09, kterou položil pan Mauro, Komise uvádí, že v době podání návrhu (2003) nebylo požadováno hodnocení dopadu, a zpráva o jeho uplatňování je podle nařízení plánována na rok 2013. Tato zpráva by pravděpodobně neměla zahrnovat hospodářský dopad na společnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí, která byla nyní přijata k uplatňování nařízení, zejména přijímání seznamu tvrzení po skupinách, má závažný hospodářský dopad na společnosti, nepokládá Komise za dostatečně důležité uskutečnit před přijetím jakýchkoli konečných opatření průběžné hodnocení hospodářského dopadu? V případě absence tohoto hodnocení dopadu, jaký je objektivní základ, na základě něhož Komise tvrdí, že nařízení je přínosem pro malé a střední podniky, jak je uvedeno v odpovědích ostatním kolegům (paní Handzlikové a panu Březinovi)? Bod odůvodnění 33 tohoto nařízení uvádí, že EFSA by měla malým a středním podnikům poskytnout vhodnou technickou pomoc a nástroje. Vzhledem k tomu, že ohledně tvrzení podle článku 13 malým a středním podnikům žádná pomoc poskytnuta nebyla a nebyl vytvořen žádný nástroj k usnadnění provádění nařízení malými a středními podniky, a vzhledem k tomu, že nejpozději 1. června 2010 by se měla konat první schůzka zúčastněných stran organizovaná EFSA k této otázce, domnívá se Komise, že požadavky nařízení jsou řádně plněny? Myslí si Komise, že společnosti mají od počátku plný přístup ke všem nezbytným informacím? Pokud ne, jaká opatření zamýšlí přijmout k nápravě této nedostatečné pomoci? Mohla by Komise také uvést, jak zamýšlí napravit negativní dopad, který současný přístup k provádění nařízení bude mít na inovace, investice a konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu, zejména z hlediska lisabonské agendy a současné hospodářské krize?


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled