Stránky prezidentské kampaně:

Zpočátku se předpokládalo, že Galileo bude spuštěn v roce 2010. Cílem projektu mělo být zajištění nezávislosti Evropy na současných navigačních systémech - americkém GPS a ruském Glonass. Galileo není na rozdíl od předchozích řešení vojenským projektem, ale civilním.
Do jeho realizace jsou zapojeny kromě členských států Evropské unie také USA, Čína, Izrael, Ukrajina, Indie, Maroko a Jižní Korea. Teď EP schválil nařízení, na jehož základě by měl Galileo začít fungovat. Jde o výsledek dlouhých jednání mezi zástupci EK, EP a Rady. Ve prospěch kompromisního řešení hlasovalo 607 poslanců, 36 bylo proti a 8 se hlasování zdrželo.
Systém Galileo bude realizován ve dvou fázích. První, tzv. zaváděcí, má být zahájena ještě v letošním roce a potrvá do roku 2013. Následovat bude druhá etapa, tzv. fáze využití, v jejímž rámci by mělo probíhat řízení, standardizace, údržba a marketingové aktivity. Na základě odsouhlaseného nařízení by Evropská komise měla stanovit hlavní technické požadavky pro kontrolu k přístupu k technologiím, jejichž úkolem bude zajištění bezpečnosti Galilea a evropského geostacionárního navigačního systému (EGNOS). V této souvislosti by jednotlivé členské státy měly zaručit, aby úroveň ochrany tajných informací EU odpovídala bezpečnostním předpisům EURATOM. Dodržování bezpečnostních postupů a provádění bezpečnostních prověrek bude jedním z hlavních úkolů Úřadu pro dohled nad evropským GNSS. Ten se dále má zabývat přípravou uvedení systému na trh.
První fáze realizace systému Galileo bude zcela financována z rozpočtu unie, a sice ve výši 3,4 mld. eur. Podle nařízení by v roce 2010 měla EK předložit návrh financování systému po roce 2013.
Na vybudování infrastruktury systému budou vyhlašovány veřejné zakázky a veřejné soutěže, přičemž příslušná infrastruktura bude rozdělena do šesti hlavních pracovních balíčků: systémová inženýrská podpora, dokončení infrastruktury pro pozemní misi, dokončení pozemní řídící infrastruktury, satelity, odpalovací zařízení a provoz. Počítá se i s dalšími doplňkovými balíčky.
Schválena byla také činnost „Meziinstitucionálního panelu pro Galileo“ (GIP), v něm bude zasedat vždy jeden zástupce Evropské komise, Rady a Parlamentu. Panel bude zodpovědný za každoroční pracovní program, bude dohlížet na implementaci smluv a mezinárodních dohod s třetími zeměmi, bude zajišťovat řízení a politický dohled nad celým projektem.
O umístění sídla Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním satelitním systémem Galileo se uchází také Praha. Podle poslankyně EP Zuzany Roithové je ČR nejlépe připraveným adeptem, a navíc i členskou zemí, kde zatím žádná evropská agentura nesídlí. Praha vyniká strategickou polohou v srdci Evropy a má pro nové sídlo i konkrétní umístění. ČR je státem s vysokou bezpečností i úrovní vědy a výzkumu.
První fáze realizace systému Galileo zahrnuje také vypuštění pokusných satelitů. První - GIOVE-A byl vyslán na oběžnou dráhu už v prosinci 2005, druhý - GIOVE-B vynesla raketa Sujuz/Fregat z Bajkonuru 27. dubna 2008. Následovat bude zprovoznění čtyř provozních satelitů do roku 2010. Celková funkční sestava by měla obsahovat 30 satelitů.