Stránky prezidentské kampaně:

V tomto duchu se mluví o uvolnění pravidel pro reklamu na léky i na půdě evropských institucí – po liberalizaci volají především farmaceutické společnosti pětadvacítky. Jiné země – především Spojené státy – mají totiž reklamu regulovanou minimálně. Pro pacienty by navíc měly být dostupné informace nejen o vlastní zdravotní dokumentaci, ale i o různých možnostech léčby. „Jsem přesvědčena, že pacient, který má dostatek informací, je schopen, pokud jsou pravdivé a podány srozumitelným způsobem, sebevědomě rozhodovat o svém zdraví,“ říká poslankyně EP a lékařka Zuzana Roithová. Informovaný pacient podle ní může lépe kontrolovat kvalitu zdravotních služeb a dokonce i výdaje. Se svým názorem není osamocena – na přednášce, kterou uvedla v Bruselu na pozvání Evropského podnikatelského institutu, vystoupil např. i bývalý předseda EP Pat Cox. Americký systém zdravotní péče a reklamy se vyvíjel od začátku jako liberální, soukromý a informace i reklama tu hrají důležitější roli. Od r. 1977 se smí vysílat reklama na léky na předpis v amerických masmédiích a studie dokladují, že má pozitivní dopad v oblasti osvěty a prevence. Na druhé straně ale také navádí k větší konzumaci léků. V zemích EU pacienta informuje především lékař či lékárník. Tento řízený systém, nazývaný někdy socialistický, reguluje jak náklady, tak informace. Otázkou tedy je, jak by se evropská společnost při úplném uvolnění reklamy na léky zachovala. Z. Roithová je přesvědčena, že určitá omezení jsou nutná, aby účinně chránila veřejnost před klamavou reklamou. „Stávající směrnice dnes zcela správně definuje, co reklama nesmí obsahovat, aby nevedla k poškození zdraví. Na druhou stranu se nedomnívám, že je nutné omezovat reklamu, která přináší pozitivní informace, to jest osvětu pro naše občany,“ říká někdejší ministryně zdravotnictví. Větší účast pacientů na rozhodování o léčbě i prevenci by měla být součástí rozsáhlých reforem sociálních a zdravotních systémů, které si žádají demografické změny v Evropě. Dopad liberalizace by měl být pozitivní i na evropský farmaceutický průmysl. A to především v oblasti výzkumu. „V 80. letech bylo uvedeno na trh osm léků z deseti na evropském území, dnes jsou to USA, kdo vyvíjí 80% nových léků,“ uvedl Pat Cox. Američané investují ročně do vědy a výzkumu o 130 miliard eur více než EU, daleko více je zde zainteresován i soukromý sektor – cesta z laboratoře do továren a na trh je kratší a rychlejší nejen ve farmaceutickém průmyslu. Není tedy překvapením, že v současné době pracuje ve Spojených státech na 400 tisíc vědců, kteří vystudovali v Evropě. A na to jiný lék než liberalizace není.