Zlepšují |
20847 |
Zhoršují |
18796 |
Nepozoruji žádnou změnu |
12033 |
Nová pravidla pro tvrzení na potravinách (časopis REGAL) | |
Ochrana spotřebitele a vnitřní trh jsou v Evropské Unii spojité nádoby, dvojnásobně to platí pro trh s potravinami. Stále větší množství potravin má dnes označení, která informují spotřebitele o složení výrobku včetně nutričních profilů a zdravotních tvrzení. Je zřejmé, že s ohledem na vysokou ochranu spotřebitele je nutné, aby potraviny byly především bezpečné a také srozumitelně a pravdivě označeny. Členské státy však mají různá pravidla pro označování potravin, což vede k nerovným podmínkám pro hospodářskou soutěž a ochrana spotřebitele také není ve všech zemích stejná. Směrnice č.13 už z roku 2000 zakázala používání takových tvrzení na potravinách, jež by uváděla spotřebitele v omyl, či která by připisovala potravinám léčebné vlastnosti. Sdružení výrobců upozorňovaly, že tyto obecné zásady je nutné upřesnit. Komise proto předložila Evropskému parlamentu k projednání návrh Nařízení o tvrzeních na potravinách a také Nařízení o přidávání vitamínů a minerálních látek a jiných látek do potravin... | |
[ 16. ledna 2006 | Autor: Zuzana Roithová ] | |
Nová pravidla pro tvrzení na potravinách
Zuzana Roithová, místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu
Ochrana spotřebitele a vnitřní trh jsou v Evropské Unii spojité nádoby, dvojnásobně to platí pro trh s potravinami. Stále větší množství potravin má dnes označení, která informují spotřebitele o složení výrobku včetně nutričních profilů a zdravotních tvrzení. Je zřejmé, že s ohledem na vysokou ochranu spotřebitele je nutné, aby potraviny byly především bezpečné a také srozumitelně a pravdivě označeny. Členské státy však mají různá pravidla pro označování potravin, což vede k nerovným podmínkám pro hospodářskou soutěž a ochrana spotřebitele také není ve všech zemích stejná. Směrnice č.13 už z roku 2000 zakázala používání takových tvrzení na potravinách, jež by uváděla spotřebitele v omyl, či která by připisovala potravinám léčebné vlastnosti. Sdružení výrobců upozorňovaly, že tyto obecné zásady je nutné upřesnit. Komise proto předložila Evropskému parlamentu k projednání návrh Nařízení o tvrzeních na potravinách a také Nařízení o přidávání vitamínů a minerálních látek a jiných látek do potravin.
Ambiciosní návrh Komise a jeho kritika.
Návrh Komise byl velmi ambiciosní. Jeho cílem bylo nejen sjednotit zásady pro sdělování informací o složení a vlastnostech tvrzení na potravinách, ale bývalý komisař navrhl, aby tvrzení na potravinách byla vědecky prokázána a výrobcem doložena. Opíral se o představu, že by to přineslo zlepšení zdravotního stavu Evropanů. Návrh byl bývalou Komisí předložen již v červenci 2003 Evropskému parlamentu, tehdy ještě bez účasti poslanců z nových zemí. Projednávání si však vyžádalo dva roky. V květnu 2005 pak parlament velkou většinou odhlasoval toto nařízení avšak s řadou pozměňovacích návrhů. Ty odrážejí výsledek desítek jednání a nakonec i hlasování o změnách v příslušných výborech. Byl to Právní výbor, Výbor pro průmysl,výzkum a energetiku a také Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, kde působím jako místopředsedkyně. Garančním výborem byl Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
Organizace zastupující skupiny výrobců , distributorů, prodejců a také spotřebitelů jak na národní tak na evropské úrovni oslovovaly mne jako i jiné poslance z příslušných výborů a upozorňovaly na klady a zápory ze svého úhlu pohledu. Například Potravinářská komora jasně vyjádřila názor že : „Vytváření výživových profilů povede k velmi zjednodušenému rozlišování potravin na „dobré“ a „špatné“, které výrobci odmítají. Všechny potraviny uváděné na trh mají být zdravotně nezávadné a dobrá či špatná může být pouze výživa nebo individuální stravovací návyky. Výběr potravin pro vytvoření vyvážené stravy náleží spotřebiteli a neměl by být předurčován zákonem.“ Mám velmi podobný názor, protože vím, že na zdraví má vliv mnoho faktorů, nikoli složení jednotlivých potravin. Pokud ovšem zákazník trpí některými vážnými, zejména metabolickými chorobami, musí se o vhodné stravě poradit s dietologem a řídit se odborným doporučením, případně jíst zvláštní výživu pro zdravotní účely.
Přístup Evropského parlamentu
Výměna protichůdných názorů v našem výboru ukázala, že by návrh komise vedl k přílišné regulaci, nadbytečné administrativě a k vyšším nákladům. Také původní představa o dopadu zdravotních tvrzení s detailními nutričními profily na zlepšení zdravotního stavu spotřebitelů se ukázala jako přeceněná. V našem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele vnímáme velmi citlivě, že jakékoli zpřísnění pravidel, které vede k vyšším nákladům a snižuje tak i konkurenceschopnost evropských výrobců na jedné straně, musí být vždy vyváženo a tím zdůvodněno zřetelným a nezpochybnitelným přínosem pro spotřebitele na straně druhé. V tomto případě bylo zřejmé, že bývalá komise nevěnovala přílišnou pozornost ekonomickým důsledkům svého návrhu. Takže komise také navrhovala zbytečně krátkou pouze šestiměsíční dobu pro zavedení navrhovaných změn. Tu jsme v parlamentu prodloužily na osmnáct měsíců. Jinak by to vedlo ke zbytečným nákladům na přeznačování již distribuovaného trvanlivého zboží podle nových pravidel. Také požadavky na vědecké dokladování zdravotních tvrzení a přílišná detailnost informací o přesném množství látek a dokladování jejich vlivu na chronická onemocnění by přivodilo problémy. Vysoké náklady by omezily přístup malých a středních podnikatelů na evropský trh, což by vedlo k monopolizaci velkých producentů a narušení volné soutěže Potravinářská komora také upozorňovala, že výrobci podporují sjednocení a zprůhlednění zásad užívání výživových a zdravotních tvrzení, ale že návrh Nařízení nadměrně reguluje volnost komunikace mezi výrobci a spotřebiteli. Někteří podnikatelé specializovaní na výrobu potravin pro zdravou výživu naopak upozorňovali, že na trhu existuje nerovná soutěž, protože se v praxi objevují občas nepravdivá tvrzení o zdravotních účincích. V této souvislosti musím připomenout, že jsme v loňském roce přijali také Směrnici o nekalých obchodních praktikách, která kromě seznamu nekalých praktik zavádí povinnost členským zemím stanovit postihy v trestním zákoně za klamavé informace o jakýchkoli výrobcích či poskytovaných službách.
Zvláštní kapitolu tvoří obtížně průkazná tvrzení o údajném vlivu na léčbu obesity. Myslím si, že toto nařízení spolu se směrnicí o nekalých obchodních praktikách pomohou oddělit zrno od plev na našem vnitřním trhu a zákazníci tak časem ušetří dost peněz. Nařízení schválené parlamentem totiž zavádí přijatelný řád do informací o vlastnostech potravin.Určuje maximální obsah určitých látek v potravinách, které mohou být označeny jako výrobky s nízkých obsahem tuků, cukru, bílkovin atd.. Návrh dále v důvodové zprávě předpokládá, že bude novelizován mezinárodní „Kodex alimentarius“ a že bude vodítkem pro používání limitů a údajů o nutriční hodnotě. S ohledem na pružnost se navrhuje tyto parametry formulovat v přílohách nařízení, které lze rychle novelizovat
.
Výsledky v EP po prvním čtení.
Nejvíce diskutovaný byl tedy systém nutričních a výživových profilů,o nichž se přepokládá, že mohou mít vliv na zdraví. Problém je , že nákladně pořízené informace o přesném složení potravin, které pak jsou označeny jako zdravé, ještě naznamená, že výživa spotřebitele je zdravá. Proto Evropský parlament upravil bod jedna odůvodnění nařízení následovně: „ Rozmanitá a vyvážená strava je předpokladem pro dobré zdraví. Jednotlivé produkty mají ve srovnání s celkovou stravou pouze poměrný význam a strava je jedním z mnoha faktorů, jež mají vliv na vývoj určitých lidských onemocnění.Další faktory, jako je věk, genetická disposice, míra fyzické činnosti, užívání tabáku a dalších drog, vliv životního prostředí a stres mohou také ovlivnit vznik lidských nemocnění. Tyto faktory musí být též vzaty v úvahu v doporučeních zpracovaných Evropskou unií v oblasti péče o zdraví“. Údaje o vlivu na zdraví se musí opírat o dostatečný vědecký základ a harmonizované vědecké hodnocení by měl provádět Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Sdělení o psychických účincích vyžadují vysloveně vědecký důkaz. Údaje, které již byly posouzeny budou vedeny ve veřejném registru, což by mělo zabránit nadbytečným opakovaným oznámením a tím i zbytečným nákladům. Parlament také doplnil obecné zásady, takže údaje o vlivu na zdraví či nutriční hodnotě nesmějí být nejen nepravdivé či klamavé, ale také nesmějí být nejednoznačné, nesmí naznačovat, že vyvážená a rozmanitá strava nemůže poskytovat odpovídající množství živin, nesmí podporovat nadměrnou spotřebu potravin nebo záměrně snižovat význam zdravé výživy. Použití údajů týkajících se nutričních hodnot nebo zdraví nesmí zakrývat celkovou nutriční hodnotu určité potraviny.
Parlament také prosadil formulaci, že údajům na potravinách musí rozumět laik. Dále, že vědecké důkazy, jež jsou podmínkou pro používání údajů o nutriční hodnotě, by měly být úměrné prospěchu, který výrobek nabízí.Cílem je, aby se mohl podle takových informací svobodně rozhodovat zákazník. Pokud jde o potraviny pro zvláštní výživu, nemělo by se podle parlamentu na ní toto nařízení vztahovat. Parlament také explicitně určil , že se nařízení nevztahuje na potraviny, které jsou prodávány volně, to je nebalené a dále se nevztahuje na čerstvé ovoce a zeleninu. Také nemá vliv na již existující specifické směrnice, které upravují zásady pro jakost vody k lidské spotřebě, Směrnice o využívání a prodeji minerálních vod, organizaci trhu s vínem a také se nevztahuje na Nařízení o ochranných známkách. Nové zásady se nemají také vztahovat na obecnou propagaci, či jiná než obchodních sdělení. Například dietní doporučení a rady v tisku či vědecké publikace.
.
Ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, kde působím , jsme zohlednili řadu výhrad , které vznesli podnikatelé i odborná veřejnost a spotřebitelské organizace. Jejich argumenty příliš neobstály v garančním výboru pro životní prostředí, kde převládalo u poslanců hledisko vysoké ochrany spotřebitele před vyvážeností mezi benefitem a náklady. Přesto ty podstatné změny z našeho výboru byly pak při hlasování v prvním čtení přijaty celým parlamentem. Nyní se k návrhu vyjadřuje Rada, to je dvacet pět vlád a poradních komisí členských zemí. Začátkem roku by měl být návrh se zapracováním návrhů vlád znovu předložen Evropskému parlamentu pro druhé čtení. V této fázi již parlament disponuje menší možností návrh zásadně ovlivnit. Zde mají kompetence Rady přednost před kompetencemi parlamentu do doby než přijmeme Ustavní smlouvu, či její část. Je velmi pravděpodobné, že Nařízení bude přijato v podobné podobě jako po prvním čtení a že bude platit již příští rok patrně i včetně přechodného období osmnácti měsíců, tak jak to navrhl parlament již v prvním čtení. Takže na trhu budou moci být doprodávány veškeré výrobky označené podle starých pravidel, což by mělo snížit nadbytečné výdaje se zavedením těchto nových zásad.
Návrh představuje možný kompromis mezi účelnou ochranou spotřebitele a ekonomickou nákladností a také by neměl negativně ovlivnit hospodářskou soutěž v rámci celé unie.