Stránky prezidentské kampaně:

Kyperská vláda totiž žádá pro své banky poškozené krizí půjčku ve výši sedmnácti miliard EUR, což se téměř rovná celkovému HDP této osmisettisícové země.
Dnes už víme, že země eurozóny a Mezinárodní měnový fond byly ochotny půjčit Kypru deset miliard, a sami Kypřané na kritickém jednání z páteční na sobotní noc navrhli, že zdaní všechny klienty svých bank 6,75% a vklady nad 100 tisíc EUR dokonce 9,9% (čímž by získali chybějící miliardy). A víme také, že tuto podmínku – v očích Kypřanů, ale i jistě i mnoha Řeků, Britů a Rusů v podstatě znárodnění peněz – kyperský parlament odmítl.
Paradoxně to ale pro majitele vkladů může být zpráva nemilá – situace s chybějícími penězi se nevyřešila a hrozí krach, což by se na účtech klientů mohlo podepsat ještě děsivěji – kyperská vláda totiž nemá peníze na dodržení slibu zajištění všech vkladů do sta tisíce euro. Je to smutný konec pokusu o vybudování bankovního ráje ve středomoří - bankovní sektor Kypru nabobtnal na devítinásobek národní ekonomiky. Z ráje se stala bublina – a nikomu v Nikósii nebo Moskvě nepřišlo divné, že nabízené úroky se pohybují i v době hospodářské krize mezi 3 a 9%, když zbytek Evropy nabízí jen málo nad 0. I v případě zdanění vkladů 6,75% by průměrný „střadatel“ přišel jen o 1,75% svého vkladu z ledna 2012.
Evropa ví, že na případě Kypru, tedy relativně bohatého (HDP na hlavu je asi o třetinu vyšší než u nás) a malého (celkové HDP je jen 0,2% HDP eurozóny) lze demonstrovat volání občanů chudších a odpovědných států, totiž že na záplatování ztrát způsobených rozmařilou a nerozumnou politikou (dominantní stranou je na Kypru historicky komunistická strana, a současný prezident Anastasiades je ve funkci jen 3 týdny, v nichž se snaží napravovat problémy způsobené nezodpovědnými předchůdci) se musí podílet i občané, kteří takovou politiku tolerovali. Mohlo by to sloužit i jako memento obyvatelům některých našich krajů, které se vinou svého vedení dostaly do ztráty 2,6 miliardy kvůli nekalé správě evropských fondů.
Rozhodnutí, kterou cestou se vydá, je ale v konečném důsledku jen a jen na Kypru. Nikdo ho k ničemu nenutí a už vůbec ne Evropská unie, jak tvrdily poplašné zprávy z počátku tohoto týdne. Případ Islandu dokazuje, že stav bankovního sektoru by byl v důsledku neodpovědné strategie a především v důsledku dopadů hospodářské krize sousedního Řecka stejně tristní, i kdyby na kontech neležela eura, ale ještě kyperské libry.



Z mého blogu na Aktuálně.cz: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/zuzana-roithova.php?itemid=19491