Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Má aktuální činnost v EP


Maďarský mediální zákon

Maďarský nástup do předsednictví Rady Evropské Unie byl zastíněn bouřlivou kritikou nového maďarského Zákona o mediálních službách a masmediích, přijatého před Vánoci roku 2010 a označovaného za značně kontroverzní. Podle slov kritiků představuje hrozbu svobodě tisku, neodpovídá základním požadavkům západní demokracie a směřuje k zotročení médií politickou mocí. 

Viktor Orban, stojící v čele středopravicové vlády, která má nyní v maďarském parlamentu dvoutřetinovou většinu, jež kontroverzní zákon schválila, se snaží rozptýlit krizovou situaci tím, že jeho vláda spolupracuje s Evropskou komisí, která nyní zkoumá, zda je zákon skutečně po právní stránce závadný a problematický, jak se uvádí.

V tuto chvíli probíhá komunikace mezi Evropskou komisí a zástupci maďarské vlády, kdy Komise pokládá vládě otázky týkající se zmiňovaného zákona a vláda na ně poskytuje odpovědi. Vzhledem k tomu, že není příliš dostupných materiálů s textem zákona samého v jiném než maďarském jazyce, poskytujeme na našich stránkách překlad textu, v němž maďarská europoslankyně Kinga Gál, členka maďarské delegace poslaneckého klubu Evropské lidové strany, shrnuje obsah zákona.

 
[ 8. února 2011 | Autor: Zuzana Roithová ]
 

KRÁTKÉ SHRNUTÍ OBSAHU NOVÉHO MAĎARSKÉHO MEDIÁLNÍHO ZÁKONA

- mimořádné jednání LIBE-CULT (Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro kulturu a vzdělání Evropského Parlamentu), 17.1.2011, Štrasburk

V prosinci 2010 přijal maďarský parlament Zákon o mediálních službách a masmediích (Mediální zákon).

Jedním z nejdůležitějších cílů nové legislativy byla řádná implementace směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách. Předchozí průtahy při implementaci spustily silnou kritiku ze strany Evropské Komise. S přijetím nového Mediálního zákona splnila současná vláda požadované. Zákonodárci neusilovali pouze o implementaci směrnice EU, ale při tvorbě zákona vycházeli také z nejlepší evropské praxe. Z tohoto důvodu tak většina paragrafů zákona následuje řadu již existující legislativy ostatních členských států.

Druhým významným důvodem pro přijetí nového zákona bylo vytvořit transparentnější a účinnější systém regulace médií. Vláda od svých předchůdců převzala zemi v chaotické situaci, a to nejen v oblasti ekonomické ale i v oblasti mediální. Příznačným znakem veřejných médií byla korupce, zneužívání zdrojů a naprostá politická a finanční zranitelnost. Počet institucí a objem byrokracie překročil veškeré rozumné meze. Kdyby zůstala v platnosti předchozí pravidla, dohlíželo by na veřejnoprávní televizi a rozhlas až 150 členů dozorčí rady. Do té doby z důvodu neprůhledné struktury nemohly relevantní orgány plnit svou roli, a nemohly tak dohlížet na financování medií ani na jmenování do funkcí a kvalitu služeb.

Třetím zásadním důvodem bylo zavedení účinnější ochrany lidské důstojnosti, neboť v této oblasti bylo třeba učinit zásadní kroky. Předchozí legislativa upravující mediální služby se ukázala jako bezmocná v okamžiku, kdy měla zakročit proti projevům nenávisti, antisemitismu, rasismu a jednáním směřujícím proti určitým minoritním skupinám. Tato legislativa byla rovněž nedostačující pro účinnou ochranu dětí proti obsahu, který mohl ohrožovat jejich zdravý mravní vývoj. Jedním z hlavních nedostatků předchozí legislativy bylo, že v ní obsažený systém sankcí nedokázal osoby vystupující v médiích odradit od opakovaného neporušování předpisů, a to kvůli nízkým pokutám a průtahům při správních řízeních.

* * *

Nový zákon posílil oblast týkající se ochrany lidské důstojnosti, kdy klade zvláštní důraz na Listinu základních práv. V tomto ohledu zákon z velké části posiluje ochranu dětí a povinnost respektovat zdravý vývoj nezletilých, které rozšiřuje a modernizuje. Integrace postižených osob dosáhla pokroku zavedením programů přístupným sluchově postiženým. Oproti dřívější legislativě byla posílena účast národnostních a etnických menšin ve veřejném vysílání.

Oblastí úpravy zákona jsou tisk, televize, rozhlas a internetové noviny nebo portály se zprávami. Zákon neupravuje blogy a weby obsahující soukromé nebo sociální sítě. Mediální legislativa jasně definuje důležité principy, na jejichž základě je regulován obsah internetu, kdy jedním z nejdůležitějších rysů je podnikatelská činnost pro veřejnost. V souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách stanoví zákon základní kritéria pro veškerý obsah médií, ale rozlišuje pravidla pro jednotlivé mediální služby.

Jediným použitelným požadavkem pro korekci jednotlivých médií je požadavek dodržování zásady vyváženosti. Používá se jen pro omezený počet zúčastněných, jmenovitě pro zprávy a věci veřejné, které se sdělují v rámci služeb, jejichž funkcí je šířit informace (televizní, rozhlasové, internetové služby obdobné televizním a rozhlasovým). Jestliže je porušena povinnost dodržovat v komunikaci zásadu vyváženosti, může být pouze uložena povinnost tuto informaci uveřejnit. Možnost uložit v tomto ohledu pokutu jako možnou sankci je podle tohoto zákona vyloučena, ačkoli je to často nesprávně interpretováno.

Nová legislativa směřuje k nápravě předchozích nedostatků maďarského právního systému ve smyslu posilování ochrany osob sloužících jako zdroj informací pro tisk. Nová legislativa navíc zajišťuje ochranu zdrojů informací pro novináře u soudu a během trestních řízení. Toto pravidlo se nepoužije v případě, že půjde o nezákonně získané informace a určitá soudní řízení ve zvláštních, přesně definovaných, případech.

Pravidla týkající se registrace mediálních produktů se stala transparentnější a oproti předchozí úpravě poskytují větší právní jistotu. Nový mediální zákon poskytuje výslovný seznam možných důvodů odepření registrace a deklaruje, že registrační řízení nesmí vést k omezování svobody tisku. Ochrana obchodního tajemství je zaručena formou maďarských správních řízení, která jsou vedena v souladu s principy spravedlivého procesu a legislativou EU. Poskytovatelům mediálních služeb nesmí být pro zahájení poskytování mediálních služeb stanoveny jiné podmínky než povinnost registrace.

Nový Mediální zákon činí práci maďarských veřejnoprávních médií efektivnější. Veřejné nadace dohlížející na média se spojí v jednu, což značně sníží administrativní náročnost. V souladu s rovnoměrným zastoupením budou všechny politické strany zastoupeny v ústředním řídícím a dohlížecím orgánu, Veřejnoprávní nadaci pro veřejné služby. Kromě toho jsou členové Veřejnoprávní nadace pro veřejné služby voleni parlamentem. Kontrola ze strany občanů je posílena nezávislým Orgánem veřejných služeb, jehož členy jsou zástupci občanů, kteří jsou členy různých organizací, od vědeckých po kulturní. Nový Mediální zákon rovněž vytvoří novou strukturu pro Maďarskou zpravodajskou agenturu (MTI), čímž se tato stane ekonomičtější a transparentnější.

Legislativa vybudovala objektivní systém moderních sankcí. Zákon pokládá základy principům rovného zacházení a proporcionality. V souladu s evropskými zákony je vyškrtnutí z registru úplně posledním řešením a může být použito pouze Mediální Radou v případě opakovaného závažného porušování práva. Využívání právních sankcí primárně směřuje k ukončení porušování práva a zajištění a dosažení jednání souladného se zákonnými požadavky spíše, než že by směřovalo k uplatnění represivních opatření.

Zákon zaručuje kontrolu nad nově vytvořenou Mediální autoritou (NMIA) a Mediální radou vykonávanou maďarským parlamentem. Autorita a Rada dozírají na trh informačních komunikací a určitý obsah médií. Vytvoření NMIA bylo nutné z důvodu vývoje digitálních technologií. Není to bezprecedentní, neboť obdobné systémy směřující k podobným cílům, již existují v několika jiných evropských zemích. Autonomie a nezávislost mediálních autorit je zaručena. Tento zákon rovněž zřizuje funkci Mediálního komisaře (zmocněnce). Základní smysl funkce Komisaře je reprezentovat práva diváků, posluchačů a spotřebitelů a být prostředníkem mezi poskytovateli služeb a spotřebiteli, prosadit práva spotřebitelů a zvyšovat jejich spotřebitelské povědomí. Počínání Komisaře nesměřuje „proti“ poskytovatelům služeb, jde o spolupráci s poskytovateli s ohledem na danou problematiku.

Autority v mediální oblasti vykonávají své pravomoci v souladu se zárukami vyplývajícími z pravidel správního řízení. Základní zárukou je právo na soudní přezkum nezávislými soudy a zajištění účinné právní ochrany. Oficiální rozhodnutí Mediální rady může být napadeno u soudu, existuje tak možnost využít opravného prostředku proti jakémukoli rozhodnutí učiněnému mediální autoritou, což samo o sobě ukazuje, že obviňování ze svévolného ovlivňování ze strany vlády je neopodstatněné. Komisař nesmí určovat, zda daný případ představuje porušování práva a nesmí vést řízení za NMIA.

* * *

Povrchní komentáře ohledně Mediálního zákona musí být jednoznačně odsouzeny, neboť vycházejí z nedostatečné informovanosti, měří se v nich dvojím metrem a často jsou psány z politických důvodů. Takové politické útoky směřují k oslabení maďarského předsednictví a navíc, a to zejména, poškozují EU jako celek; EU, která dnes čelí největším problémům od svého vzniku. Nový Mediální zákon vychází ze směrnice EU a praxe zavedené v členských státech. S ohledem na tuto skutečnost, bude Evropská Komise analyzovat implementaci zákona. Maďarská vláda je připravena přijmout oficiální vyjádření Evropské Komise a modifikovat Mediální zákon, pokud to Komise bude považovat za nezbytné, i s přihlédnutím ke zkušenosti s jeho implementací.

 

Europoslankyně Kinga GÁL, jménem maďarské delegace v poslaneckém klubu Evropské lidové strany


Přiložené soubory
report_exchange of views_media law.pdf
 

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled