Kdo vždy nejvíce trpí, jsou děti. U přeshraničních rozvodů vznikají navíc tahanice o to, v které zemi bude probíhat řízení, které rozhoduje o dalším osudu dětí.
Podpořila jsem toto nařizení, které poskytne jasnější pravidla pro „mezinarodní“ manželské páry žádající o rozvod, neboť bude možné, aby si obě strany na základě dohody vybraly přislušný soud a tím právo členského státu, ke kterému mají nějaký vztah. To je důležité zejména v situaci, kdy manželské páry žijí v jiné zemi, než je občanství kteréhokoli z nich.
Právní normy se v členských státech podstatně liší a tak dalším zlepšením je to, že Evropský parlament do nařízení doplnil úkol pro Komisi, aby vybudovala veřejný internetový informačni systém se všemi podrobnostmi. Je třeba zdůraznit, že přeshraniční rozvody se týkají bohužel už 170 000 párů a jejich dětí ročně.