Usnesení Evropského parlamentu o Indii, konkrétně o rozsudku trestu smrti pro Davindera Pala Singha

Evropský parlament,

–    s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 63/168, která vyzývá k provedení rezoluce Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007, v souvislosti s níž 106 zemí hlasovalo ve prospěch rezoluce vyzývající k vyhlášení celosvětového moratoria na trest smrti a popravy, 34 zemí se hlasování zdrželo a pouze 46 zemí hlasovalo proti této rezoluci,

–    s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 65/206 ze dne 21. prosince 2010 o moratoriu na používání trestu smrti,

–    s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o všeobecném moratoriu na trest smrti[1],

–    s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou z roku 1994,

–    s ohledem na tematický dialog o lidských právech mezi EU a Indií,

–    s ohledem na článek 2 Listiny základních práv Evropské unie,

–    s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o Světovém dni boje proti trestu smrti[2],

–    s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se od začátku roku do května 2011 popravy uskutečnily pouze v devíti zemích, což je jasným znamením toho, že si svět stále více uvědomuje krutost a nelidskost trestu smrti,

B.  vzhledem k tomu, že Indie od roku 2004 trest smrti neuplatnila,

C.  vzhledem k tomu, že bylo vydáno povolení k popravě dvou odsouzenců,

D.  vzhledem k tomu, že prezidentka Indie Pratibha Pátilová na doporučení indického ministerstva vnitra zamítla žádosti podané v souladu s článkem 72 indické ústavy o přezkoumání rozsudků Davindera Pala Singha Bhullara z Paňdžábu a Mahendry Natha Dase z Ásámu,

E.   vzhledem k tomu, že Mahendra Nath Das byl v roce 1997 odsouzen k smrti poté, co byl uznán vinným z vraždy, byly vyčerpány všechny právní prostředky a jeho poprava byla ásámským vrchním soudem v Gauhátí (severovýchodní Indie) odložena na 21. července 2011, neboť indická vláda potřebovala čas, aby mohla soudu odpovědět,

F.   vzhledem k tomu, že Davinder Pal Singh Bhullar byl odsouzen k trestu smrti dne 29. srpna 2001 poté, co byl shledán vinným z účasti na bombovém útoku na kancelář Kongresu mládeže v Novém Dillí v roce 1993,

G.  vzhledem k tomu, že okolnosti návratu Davindera Pala Singha Bhullara z Německa do Indie a prodloužení čekání Mahendry Natha Dase na vykonání trestu smrti vyvolávají otazníky,

H.  vzhledem k tomu, že se Indie při podání kandidatury na členství v Radě pro lidská práva před volbami dne 20. května 2011 zavázala k tomu, že bude udržovat co nejvyšší úroveň prosazování a ochrany lidských práv,

1.   vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že indická vláda může po sedmiletém faktickém moratoriu obnovit uplatňování trestu smrti, a tím se postavit proti celosvětovému trendu směřujícímu k jeho zrušení;

2.   připomíná svůj neochvějný souhlas s výzvou Valného shromáždění OSN k vyhlášení moratoria na popravy a následně ke zrušení trestu smrti;

3.   naléhavě vyzývá vládu Indie, aby Davinder Pal Singh Bhullar ani Mahendra Nath Das nebyli popraveni a jejich rozsudky trestu smrti byly změněny;

4.   vyzývá indické orgány, aby v případech Davindera Pala Singha Bhullara a Mahendry Natha Dase postupovaly obzvlášť transparentním způsobem;

5.   vyzývá vládu a parlament Indie k přijetí právních předpisů, kterými by vyhlásily trvalé moratorium na vykonávání poprav s cílem v blízké budoucnosti trest smrti zrušit;

6.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentce, vládě a parlamentu Indie, indickému ministrovi práva a spravedlnosti a ministrovi vnitra, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a vládám a parlamentům členských států.