Zlepšují |
20652 |
Zhoršují |
18675 |
Nepozoruji žádnou změnu |
11885 |
Zuzana Roithová tvrdě proti postupu Rady EU ve věci softwarových patentů | |
Představitelé členských států chystají toto pondělí (7. 3.) počítačovým uživatelům dát povedený danajský dar. Snad proto, že březen je Měsícem internetu? Hodlají bez projednání schválit návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem. V únoru však celkem tři orgány Evropského parlamentu (právní výbor EP, konference předsedů politických stran EP i plenární zasedání) odhlasovaly výzvu Evropské komisi, aby „směrnici o softwarových patentech“ stáhla zpátky do prvního čtení | |
[ 4. března 2005 | Autor: Zuzana Roithová ] | |
Čeho tím chci dosáhnout? Umožnit přepracování směrnice podle posledního technického a technologického vývoje. Dát prostor pro vysvětlení vzniklých mýtů v řadách příznivců i odpůrců. Seriózně ji znovu pečlivě projednat a uhlídat, že bude opravdu v souladu s článkem 52 odst. 2 písm. c) Evropské patentové úmluvy. Znamená to nepřipustit jakékoliv úpravy dovolující výklad ve prospěch čistých softwarových patentů. Ty jsou dosud zavedené v právu USA a Japonska a čelí tam nebývalé odborné kritice. Ve hře je také uhájení silnějšího procesního postavení Evropského parlamentu, aby nové členské země i noví poslanci ze starých členských států získali plné právo toto stěžejní rozhodnutí ovlivnit od A do Z. Směrnice byla politicky prosazena v Radě EU za irského předsednictví v minulém volebním období. Asi to není jen náhodou. Právě v Irsku totiž díky nízkým daním sídlí mnoho velkých světových softwarových firem, kterým je směrnice jakoby na tělo ušitá. Vyhovuje nadnárodním společnostem, které si mohou dovolit financovat patentové rešerše a vést dlouhotrvající právní spory. Vývoj softwaru ale vzniká nejčastěji kombinováním různých již známých postupů. Takové kompilace by nyní byly de facto zakázány. Takže pouze velké firmy by měly šanci něco dál vyvíjet. Ve hře je tedy stagnace odvětví a zánik drobných podnikatelů (např. průměrných živnostníků v tomto oboru). Ptám se, proč česká pozice byla dosud tak lhostejná? Vždyť ČR dle OECD statistik investuje do vývoje softwaru v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné procento HDP. V době, kdy se Evropa snaží zvýšit svou konkurenceschopnost (Lisabonská strategie), by neměla Česká republika v tomto významném sektoru vzdělanostní ekonomiky promarnit léta a mnoho peněz kvůli patentovým řízením a následným soudním sporům, a to jen díky nedokonalému patentovému právu. Toto vše jen kvůli neschopnosti, neodvaze či aroganci úředníků podstoupit otevřenou a fér diskuzi na toto téma. Nebo jde o politický handl ? Proti stávající podobě návrhu totiž existuje nejen množství právních argumentů, ale i stejně dlouhá řada ekonomických, politických a technických argumentů. Současné znění otevírá více otázek, než poskytnutých odpovědí. Nemyslím si, že máme dobrovolně srazit podpatky, když máme volbu. Stačí říci – ne, děkuji.
Požádala jsem českého zástupce na jednání Rady pro konkurenceschopnost, místopředsedu vlády Ing. Martina Jahna, aby v případě zařazení „směrnice o softwarových patentech“ na pořad jednání: 1. požadoval projednání směrnice s rozpravou, 2. hlasoval v neprospěch stávajícího znění směrnice 3. obhajoval konstruktivní pozice evropskými občany voleného Parlamentu, tj. znovu projednání směrnice v prvním čtení. Věřím, že zvítězí zdravý rozum, jinak by Rada EU musela očekávat, že by většině poslanců EP nezbylo nic jiného, než hlasovat proti celému návrhu.
Zuzana Roithová, místopředsedkyně výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, poslankyně za KDU-ČSL