poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Směrnice o službách


Zuzana Roithová: Přijetí směrnice o službách považuji za úspěch

Evropský parlament schválil na konci minulého roku návrh směrnice o službách na vnitřním trhu. Z celkových dvaačtyřiceti pozměňovacích návrhů to však byly pouze tři, jež byla Česká republika ochotna podpořit. Europoslankyně Zuzana Roithová to přesto považuje za úspěch.
 
[ 21. prosince 2006 | Autor: Vlastimil Růžička, Lobby ]
 
* Co lze z vašeho pohledu považovat za úspěch? Úspěchem je bezesporu fakt, že neuspěli ti, kteří hlasovali pro zamítnutí celé směrnice, a to jak v prvním, tak v konečném čtení. Získat však na svou stranu většinu vždy znamená vyjednat kompromis. Skutečnou prohrou by bylo, kdyby směrnice byla smetena ze stolu nebo pokud by obsahovala antiliberální ustanovení, jež tvrdošíjně prosazovala levice. V prvním případě by to byl nebezpečný signál, že dokončení jednotného trhu mezi členskými státy v oblasti služeb bude dalších nejméně deset let u ledu. V tom druhém případě by se přeshraniční poskytování služeb omezilo ještě více než dosud. Ani jedno se nestalo. Směrnice zavazuje všechny země EU nejpozději do tří let odstranit nejen ze svých zákonů, ale ze všech vyhlášek a úředních postupů všechny diskriminační a účelové byrokratické praktiky, které se zabydlely na úřadech, zejména pak ve starých členských zemích. Naopak země EU budou muset zavést nový systém, který uvolňuje přístup k podnikání v zahraničí. * Cítím ale nějaké ale... Za cenu přijetí tohoto balíčku se licitovalo v zájmu možného kompromisu o rozsahu působnosti směrnice. Vyňaty jsou služby obecného zájmu nehospodářské povahy a služby, které jsou upraveny již specifickými směrnicemi: veškeré finanční služby, služby a sítě elektronických komunikací, služby agentur na zprostředkování dočasné práce, audiovizuální služby (bohužel včetně kinematografie). Služby, pro které si ve veřejném zájmu přála většina vlád i poslanců zachovat regulace podle národních procedur, jsou kromě pochopitelné činnosti spojené s výkonem veřejné moci a sociální služby poskytované státem také sociální služby poskytované státem pověřenými poskytovateli nebo státem uznávanými charitativními organizacemi v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin a osob, které se trvale nebo dočasně nacházejí ve stavu nouze. Dále služby poskytované notáři a soudními vykonavateli, hazardní hry, loterie a sázky. Ale i služby zdravotní, a to včetně soukromých, a také soukromé bezpečnostní služby. Naposledy byla kromě přístavních služeb vyňata celá doprava, včetně například taxislužby. Národní regulaci ve veřejném zájmu mohou země uplatnit i v jiných případech stejně jako dosud, ale nyní jim vzniká povinnost riziko ohrožení veřejného zájmu obhájit - a to jak před Evropskou komisí, tak i před ostatními členskými zeměmi. * Prezident HK ČR Jaromír Drábek hovořil spíše o prohře. Podařilo se vám jeho obavy rozptýlit? Rozumím jeho pocitům. Pramení z očekávání, které vzbuzoval původní návrh směrnice z pera bývalého komisaře Bolkensteina. Byl to smělý, ale nereálný návrh, protože měl i legislativní trhliny -chyběla třeba jednoznačná pravidla pro administrativní spolupráci úřadů mezi jednotlivými zeměmi. Ta teď bude klíčová pro zjednodušení povolovacích procedur a také pro kontrolu přeshraničního poskytování služeb. Směrnice nezakazuje dočasně poskytovat služby v zahraničí podle zákonů země, v níž má podnikatel sídlo. Třebaže diskutovaný pojem „princip země původu“ nakonec z textu vypadl, podařilo se jeho koncept v kompromisním návrhu udržet jako „volný pohyb služeb“, mimo jiné i díky nadstandardnímu výkonu českého ministerstva průmyslu. Někteří poslanci z nových zemí na zasedání i v tisku přínos konečné verze směrnice bagatelizovali, čímž zmátli odboráře i řadu médií. To, že směrnici považuji za přiměřený úspěch, neznamená, že bych si nepřála větší posun například pro dopravu, ale i v oblasti zdravotních služeb - to by přineslo užitek statisícům pacientů. * Co konkrétního se změní zejména pro malé podnikatele, kteří chtějí poskytovat služby v zahraničí? V každé zemi budou fungovat jednotná kontaktní místa, která zprostředkují veškeré formality pro získání povolení, zavedou se průhlednější pravidla pro autorizace, zvýší se právní jistota - i tím, že už nebude možné neudělit povolení bez udání důvodů, či dokonce vůbec neodpovědět po mnoho měsíců. Pokud úřad neodpoví ve stanovené lhůtě, bude to znamenat, že povolení je vyřízeno. Úřady budou muset dát lhůty pro vyřízení žádosti, zavede se právo na odvolání. Podnikatelům se ušetří čas a peníze, protože nebudou nuceni předávat originály či ověřovat kopie a překlady, nebudou nuceni se povinně pojišťovat v zemi podnikání či skládat nepřípustné jistiny, které domácí podnikatelé neskládají. Informace budou dostupné i elektronicky. Budou jim uznávány adekvátní dokumenty o splnění podmínek, které splnili pro podnikání doma. A řada dalších změn. * Směrnice vstoupí v platnost v jednotlivých státech až v roce 2010. Do té doby se může v oblasti služeb mnohé změnit, technologie a život podnikatelů jdou velmi rychle dopředu. Lze směrnici ještě novelizovat - a co by pak následovalo? Tato směrnice neříká, jak poskytovat služby, ale odstraňuje překážky na trhu těchto služeb. Vlády musí provést screening, zmapovat, jestli svými administrativními postupy neblokují poskytování služeb podnikatelům ze zahraničí a jestli případná omezení nejsou diskriminační, jestli jsou opravdu nezbytná, a pokud jsou nutná, tak jestli jsou přimeřená. Právě tohle je jeden z úspěchů české diplomacie. Směrnice je i obranou proti vzniku nových překážek na vnitřním trhu díky notifikační proceduře - to znamená, že každý nový předpis v oblasti služeb bude muset nejprve posoudit Evropská komise a poté i ostatní členské státy, zda v něm není skrytá bariéra. Myslím si, že tento proces odhalí i případné nové překážky na trhu služeb v souvislosti s novými technologiemi. Jistě bude potřeba nadále měnit zejména specifické směrnice, například o elektronickém obchodování. Její úspěch zase bude záviset na politické atmosféře v EP a na postoji sedmadvacítky. * Které oblasti jsou v tomto ohledu nejcitlivější? Je velká škoda, že si odbory, dokonce s podporou českých zástupců, vydemonstrovaly zrušení odstavce, který chtěl upravit svérázný způsob uplatňování jiné směrnice o vysílání pracovníků. Mnohé země ji porušují a vrší administrativní překážky, které omezují pracovní smlouvy lidem vysílaným tuzemskou společností na práci do zahraničí. Existuje řada soudních sporů mezi členským státem a podnikem, který kvůli překážkám přišel o kontrakt v zahraničí. Nové technologie, zejména digitální prostředí, otevírají nový prostor pro rozvoj vnitřního trhu EU. Ovšem jen malý zlomek nákupu služeb, ale i zboží po internetu překračuje hranice členských zemí. Myslím, že příčinou je nízká důvěra spotřebitelů v digitálním prostředí. Připravuji pro EP nelegislativní zprávu, ve které chci upozornit na příčiny této nedůvěry a navrhnout způsoby, jak zvýšit právní jistotu uživatelů internetových služeb a podpořit férový obchod. Jsem dále přesvědčena, že komunikace v digitálním prostředí by si zasloužila dohodu o dodržování minimálních standardů. Proto budu mimo jiné požadovat, aby se EK zasadila o Evropskou chartu práv uživatele v digitálním prostředí. Kultura virtuálního nákupu se musí zvýšit v celé EU a musí být alespoň stejně průhledná jako při nakupování v kamenném obchodě. * Kdy by podle vás mohlo dojít k plné liberalizaci služeb? Směrnice výrazně posouvá EU k dokončení vnitřního trhu, tedy k liberalizaci služeb, hodně ale bude záležet na tom, jak budou jednotlivé členské země směrnici dodržovat v praxi - jedna věc je implementace do národních legislativ, druhá věc je skutečné využití nových pravidel. Chci věřit, že také zmiňovaná elektronická administrativní spolupráce států sedmadvacítky překoná sama sebe a nestane se novou technickou překážkou.

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled