Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Směrnice o službách


Zuzana Roithová odpovídala na otazky týdeníku Profit o směrnici o službách

Svůj pracovní trh se k prvnímu květnu rozhodly otevřít další čtyři státy Unie, nyní je tedy možné od nás vycestovat za prací do 16 zemí. Na druhou stranu, Německo a Rakousko svůj odmítavý postoj nezměnilo. Jsou podle vašeho názoru oprávněné jejich námitky, že by otevření pracovních trhů mělo vážný dopad na zaměstnanost? Nebo tamní politici prostě rezignovali na snahu přesvědčit občany o přijatelnosti tohoto kroku vzhledem k náladám ve společnosti?
 
[ 17. května 2006 | Autor: Filip Černoch, Profit ]
 
V tomto případě jde na obou stranách spíše o emoce, než o racionální argumenty. Například Česká republika má s Německem prostřednictvím dvoustranných dohod vyjednány kvóty na pracovní místa, které nejsou vyčerpány ani z poloviny. U nás prostě není až taková chuť do těchto zemí vycestovat. Na druhou stranu je to ale i logická námitka proti odporu Němců a Rakušanů otevřít se pracovníkům z nových zemí. Podle mého názoru je těžiště problému v Německu, které má dlouhé hranice s Polskem a tradiční přeshraniční obchod, a tak se tam občané obávají konkurence z Polska spíše než z ostatních států. Proč tedy Německo neotevře své pracovní trhy jen pro některé země? Z více důvodů. V prvé řadě by to ohrozilo velmi dobré polsko-německé vztahy, obzvláště v příhraničních oblastech. Němečtí politikové si tím nejspíše také zjednodušují práci. A určitou roli hraje i jejich snaha sbírat politické body před německou veřejností, třeba právě rázným prohlášením o nepřijatelnosti otevírání pracovních trhů. Tímto paušalizováním problému se však znemožňuje jeho řešení. Dalo by se to například řešit určením maximálních kvót pro danou zemi, nebo vynětím určitých pracovních sektorů. Navíc díky těmto omezením vzniká reálný problém s nelegální prací… Máte na mysli občany z nových členských zemí, kteří v cizině pracují bez povolení? Například u živnostníků se zkušenostmi z Rakouska panuje často přesvědčení, že restrikce na zakládání firmy nebo na práci pro zaměstnavatele nic neřeší. Ti, kteří chtějí, v zemi pracují nelegálně, jen je jejich pozice právně nejistá a jsou častým cílem nekorektních praktik, například jim nebývá proplacena zakázka. Jistě, toto je jádro problému. Nelegální, nezdaněná a právně neošetřená práce určitě poškozuje jak zemi, ve které ten člověk pracuje, tak i jeho samotného. A právě tento problém by se zásadně změnil, jakmile bude možné pracovat přes hranice bez administrativních překážek a legálně. Horkým tématem současné evropské politiky je projednávaná směrnice o službách. Ta měla podle původního návrhu zásadním způsobem zjednodušit přeshraniční poskytování služeb a také zakládání živností a firem mimo domovský stát. Po prvním čtení v Evropském parlamentu z ní však byly odstraněny některé důležité body. Je v této formě nějakým zásadním krokem vpřed? Ten současný návrh se mě osobně příliš nelíbí, nicméně je lepší než nic. Velmi mě například mrzí, že se okleštil. Také se proti vůli Parlamentu nepodaří ve směrnici udržet zdravotnické služby a to ani soukromé Klíčovou změnou je samozřejmě odstranění principu země původu. platí tento dvoubarevný text Ten měl umožnit přeshraniční poskytování služeb podle práva domácí země. Podnikatel by se tak vyhnul často finančně i časově náročnému studiu právního řádu země, kde chce služby poskytovat a došlo by tak ke znatelnému zjednodušení tohoto druhu podnikání. Ano. Článek 16 byl zásadně změněn, nicméně nové znění, přijaté Evropským parlamentem není úplně jednoznačné. Dovoluje výklad ve prospěch použití pravidla země původu za určitých okolností tak, jak již existují precedenty v soudních rozsudcích. Je to pro liberalizaci služeb menší zlo, než pokusy socialistů na přímé zakázání tohoto pravidla. A proto dnes probíhají ostré boje o to, jaké znění přijme Rada EU. Parlament bude totiž ještě jednou hlasovat ve druhém čtení. Bude mít možnost návrh přijmout či zcela odmítnout. Blok vedený Francií, Belgií a Německem tlačí na striktní odmítnutí možnosti vykládat ji jako určitou umírněnou formu principu země původu, oponovaly jim nové členské státy, severské země a Velká Británie, v jejich čele stála Česká republika, avšak poslední den po příjezdu premiéra se naše posice zcela změnila. A má tedy celá směrnice vůbec nějaký význam? Samozřejmě! I když její současné znění není ideální, je pořád výrazným krokem vpřed a jsem ráda, že se jej podařilo prohlasovat. Směrnice přináší celou řadu nových velmi dobrých věcí… . Například jednotné kontaktní místo? Přesně tak. To bude velká pomoc jak pro podnikatele poskytující přeshraniční služby, tak pro ty, kteří se chtějí v cizí zemi usadit a podnikat. Souvisí také s právem na informace, na jednoznačnou, včasnou a odůvodněnou odpověď. V případě zamítnutí žádosti tak bude mít žadatel v rukou doklad, se kterým může dále pracovat. V případě že bude mít pocit, že jeho žádost byla odmítnuta neoprávněně, bude se moci odvolat, případně až k soudu. Ten bude muset prověřit, zda nedošlo k diskriminaci, kterou směrnice zakazuje. Zásadním způsobem to omezí snahy některých zemí bránit přístupu občanů jiných členských zemí na svůj trh. Podnikatel také bude mít přístup ke všem potřebným informacím nutným pro podnikání. Ty budou dostupné i elektronicky, z pohodlí domova tak bude moci podnikatel vyřídit část potřebné administrativy. A prostřednictvím kontaktního místa například v Táboře, které bude ve spojení s kontaktním místem třeba v Drážďanech, bude moci vyřizovat založení živnosti v této části Německa. To je jen jedna z věcí, kterou směrnice přináší. Zmínila jste problém občasné diskriminace občanů z jiných členských zemí Unie. Některé státy se navzdory evropskému právu zjevně stále snaží ochránit své trhy před zahraniční konkurencí, například petiční výbor Evropského parlamentu občas referuje o stížnostech českých, slovenských nebo polských živnostníků, kteří se do takovéto situace dostali. Nejčastěji se přitom jedná o Německo, Itálii, Rakousko nebo Nizozemsko. Zlepšuje se tato situace? Popravdě řečeno, spíše asi ne. Ty obstrukce totiž dělají místní orgány. Doufám, že právě směrnice o službách pomůže tento problém řešit. Podle ní totiž musí jednotlivé státy své místní orgány pečlivě a přesně informovat o zakázaných omezeních a také o pravidlech, které se podnikání a usazování cizích občanů v jejich zemi týkají. Kdy mohou podnikatelé čekat, že směrnice vstoupí v platnost? Jako celek by směrnice měla platit nejpozději na konci roku 2009 či na začátku roku 2010.

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled