Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Směrnice o službách


Rozhovor se Zuzanou Roithovou, který přináší odpovědi na časté otázky týkající se Směrnice o službách

Zuzana Roithová je poslankyní Evropského parlamentu. Je ale také místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh, na kterém se projednává směrnice, jejímž cílem je liberalizace služeb v Evropské unii. Směrnice je hlavním tématem unijního politického života již téměř dva roky a vzhledem k neustálým odkladům způsobeným složitým rozhodovacím procesem se její projednávání neustále prodlužuje. Jaký je osud normy, která by podle Evropské komise přinesla České republice o 10 miliard vyšší saldo zahraničního obchodu?
 
[ 13. října 2005 | Autor: Martin Erva ]
 
* Proč bylo odloženo hlasování o Bolkensteinově směrnici ve Výboru pro vnitřní trh? Lidovci, liberálové a ještě další členové výboru z řad socialistů se dohodli na společném postoji a vytvořili společný pozměňovací návrh. V pondělí večer (3. 10. 2005, pozn. red.) na koordinační poradě s tímto pozměňovacím návrhem zásadně nesouhlasila zpravodajka Evelyn Gebhardová. Předseda výboru labourista Philip Whitehead využil jednoho článku jednacího řádu a rozhodl, že se tento pozměňovací návrh nebude hlasovat. Výsledkem je odklad projednávání pozměňovacích návrhů a prodloužená lhůta k jejich projednávání. Dosud se jich přitom sešlo 1550. * Proč zasáhli socialisté obstrukcí? Náš návrh se týkal vyjasnění formulací v principu země původu a rozhodli se ho podpořit i někteří sociální demokraté. Návrh vyjasňoval, které služby mohou být zahrnuty v principu země původu. Upřesňoval, co znamená princip vnitřního trhu a vymezoval princip spolupráce mezi státy při zajišťování kontroly poskytování služeb. * Jaký je důsledek odložení hlasování ve výboru? V plénu bude hlasováno až v lednu a projednávání směrnice padne až do rakouského předsednictví, přičemž Britové měli tuto směrnici jako prioritu. A také vzniká prostor pro další jednání. Na druhou stranu je tam 1550 pozměňovacích návrhů a snad bude čas všechny probrat a případně stáhnout. * Co je hlavním jablkem sváru kolem směrnice o liberalizaci služeb? Některé staré členské země brání přístupu poskytovatelů služeb z nových členských zemí, zejména se to týká Německa a Francie. Výsledkem je i podle závěrů Evropské komise diskriminace v oblasti služeb. To i přesto, že EU je světovou špičkou v podílu služeb na HDP. Evropská komise se proto rozhodla vypracovat horizontální směrnici, která upraví celou oblast služeb. Nebude vydávat jednotlivé směrnice, které budou říkat, jak má být která služba v EU poskytována. To je základní ideový spor vedený se socialisty a odbory, kteří by si přáli větší inherenci EU do určitých pravidel. Co nedokáží prosadit na národní úrovni by byli rádi, kdyby za ně udělala unie. Raději by harmonizaci práva než uvolňování služeb. Výsledkem přijaté směrnice by bylo, že jednotlivé státy od sebe přirozeně převezmou pravidla. Například veřejnou službu nejsme schopni ani definovat, tak jak ji můžeme harmonizovat do jednotné celoevropské šablony? Přirozeným důsledkem Bolkensteinovy směrnice bude konvergence právních systémů členských zemí a to platí i pro profesní komory. Dojde totiž ke konkurenci jednotlivých systémů a je předpoklad, že budou přijímány ty lepší úpravy. * K čemu směřují nejdůležitější pozměňovací návrhy ve Výboru pro vnitřní trh? Řada z nich se překrývá či je velmi podobných. Mezi důležité patří názor na zakázané požadavky. Ustanovení směrnice, kde se přesně vyjmenovává, co nesmí po poskytovateli služeb státy vyžadovat. Samozřejmě na princip země původu a výjimky z něj. Také jsme v situaci, kdy mnoho kolegů dává pozměňovací návrh na vyjmutí daní z poskytování služeb. Daně ale jsou vyjmuty, ta norma je celkem obsáhlá a poslanci ji často ani dobře neznají. Z liberalizace bude zřejmě vyjmut tranzit nebožtíků, tranzit peněz dále je ve hře vynětí her a loterií, které jsou podle směrnice vyňaty na přechodné období. Vynětí z působnosti se týká notářství nebo exekutivních služeb. Možná i některé bezpečnostní služby. Tyto služby se podle směrnice vyjímaly do doby harmonizace, my se rozhodli zrušit celý článek s přechodnými výjimkami. Někteří kolegové usilují o to, aby audiovizuální služby byly vyňaty také a argumentují zachováním národních tradic. Tyto věci však jsou již pokryty směrnicí „Televize bez hranic“ a naším názorem je, že v oblastech, které tato směrnice neřeší, by měla být i audiovize liberalizována. Nevím, proč by si někdo nemohl objednat českou společnost na natočení reklamy v Německu. * Co obsahuje lidovecký komplexní pozměňovací návrh? Kromě některých zmíněných věcí také říká, že směrnice nezasahuje do smluvních vztahů mezi obchodními partnery a také nijak nevstupuje do vazeb mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Důvodem jsou některé výklady směrnice. Ty tvrdí, že bude zasahovat do těchto vztahů. Spíše tím bereme levici argumenty. * Co obsahuje princip země původu? Princip země původu se uplatňuje na přechodné služby. Kromě přijatých výjimek by měla firma poskytovat služby podle práva země, ve které je usazena, a nikoli podle práva země, kde dočasně vyřizuje nějakou zakázku. Bude se tedy chovat podle práva, které ona sama dobře zná. V případě, že by to nebyla dočasná služba, by se musel usadit. Tato směrnice mu zjednoduší i usazení, zakazuje diskriminaci. Jde především o přeshraniční mobilitu. Je tam teď návrh, aby práva firem z členských zemí nebyla krácena. Poskytovatel se bude řídit legislativou země usazení, která je zodpovědná za kontrolu kvality. Rozhovor vyšel v časopise Parlament, vláda, samospráva 10. října 2005

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled