1. Úvod:
V historicky prvních evropských volbách v červnu 2004 získala KDU-ČSL 2 mandáty (9,57% hlasů). Zvoleni byli Z.Roithová a J.Březina. Jejich mandát v rámci 6. legislativního období trvá do června 2009. Poslanci KDU-ČSL jsou v EP členy největšího poslaneckého klubu "Evropské lidové strany-Evropští demokraté (ELS-ED) /289 poslanců- po přístupu Rumunska a Bulharska 1.1.2007 /. Tato zpráva navazuje na zprávu za období 2004-2005 pro sjezd v roce 2005. Na začátku roku 2007 ( v polovině funkčního období) se znovu volili funkcionáři v EP ( předsednictvo parlamentu, výborů i poslaneckých klubů). Dlouholetý předseda poslaneckého klubu ELS-ED H. G. Poettering úspěšně kandidoval na post předsedy EP (obdržel 65,31 % platných hlasů). Novým předsedou poslaneckého klubu ELS-ED se stal francouzský europoslanec, bývalý předseda zemědělského výboru EP, Joseph Daul z politické strany UMP. Z.Roithová se stala první místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Europoslanci KDU-ČSL se stali v roce 2007 průkopníky v nejmodernějším způsobu komunikace s veřejností - zahájili
videoblogy na Youtube. Jako první politici v ČR umisťují pravidelně vlastní krátké videozprávy o dění v EP a svých postojích. Jde o průlom v komunikaci mezi politiky a veřejností, která přispěla k většímu zájmu české veřejnosti o evropská témata a politiku KDU-ČSL.
www.youtube.com/eurokdu). Poslanci o své práci dále pravidelně informují na svých webových stránkách:
www.roithova.cz ,
www.janbrezina.cz. Z.Roithová dále vydává vlastní tištěný Zpravodaj, jehož některá čísla propojovala evropská témata s regionální a komunální politikou KDU-ČSL.
·
Ocenění Evropanka roku 2006 Z.Roithová byla poctěna Evropským hnutím v ČR cenou Evropan roku 2006. Cenu každoročně vyhlašuje Mezinárodní evropské hnutí ve spolupráci s Evropskou komisí. Cena jí byla udělena za dlouhodobé úsilí o evropskou integraci. Oceněn byl její přínos v souvislosti s kampaní pro ratifikaci přístupové smlouvy, stejně jako její úsilí šířit myšlenky evropské integrace do všech vrstev české společnosti.
Oblasti zodpovědnosti/funkce poslanců :
Zuzana Roithová:
1. místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zastupující členka Výboru pro mezinárodní obchod
Zastupující členka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
Členka Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění Afrických, Karibských a Tichomořských států – EU (v rámci tohoto shromáždění členství v sociální komisi)
Dále pracuje v parlamentních skupinách pro bioetiku, zdravotně postižené, zdraví a Tibet. Z.Roithová je dále místopředsedkyní parlamentní skupiny pro práva dětí.
Jan Březina:
Člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
Zastupující člen Výboru pro regionální rozvoj
Člen Delegace pro vztahy se státy jihovýchodní Evropy
2. Úspěchy poslanců Evropské lidové strany v EP v letech 2006-2007:
2.1. Hodnoty
Poslanecký klub ELS-ED prosazoval konzervativní hodnoty, na kterých je založena evropská civilizace, do legislativy a politik (včetně grantových priorit) EU a o dodržování lidských práv ve světě. Střet o tradiční hodnoty se projevil při projednávání 7. rámcového programu pro vědu v oblasti financování výzkumu nových biotechnologií. Poslanci KDU-ČSL hájili bioetické principy při projednávání Nařízení o léčivých přípravcích pro moderní terapie. Postavili se proti legislativě, která by umožňovala hybridy a chiméry, čili transplantaci lidské DNA do zvířecích embryí či naopak. ELS prosadila usnesení požadující celosvětové moratorium na trest smrti. Evropský parlament schválil drtivou většinou Listinu základních práv EU, čímž právně závazným způsobem zajistil dokumentu základní občanská, politická, hospodářská a sociální práva občanů a všech lidí, kteří žijí na území Evropské unie. Tato základní práva jsou v listině rozdělena do šesti hlav: Důstojnost, Svoboda, Rovnost, Solidarita, Občanská práva a Soudnictví. Cílem je aby tento kodex byl v praxi důsledně uplatňován, a proto poslanci podpořili i vznik Evropské agentury na ochranu lidských práv a schválili program DAPHNE III ve výši 116,85 mil. EUR zaměřený na prevenci a boj proti násilí na dětech, mladistvých a ženách (poskytuje pomoc nejen obětem, ale i např. svědkům - blízkým rodinným příslušníkům domácího násilí). EP každoročně uděluje Sacharovovu cenu za svobodu myšlení; jejími držitely jsou pro rok 2006 Aljaksandr Milinkevič, představitel běloruské opozice, a pro rok 2007 Sálih Mahmúd Usmán, právník hájící lidská práva obětí konfliktů v Súdanu. EP jednoznačně odmítl represivní a nedemokratické komunistické ideologie a vyzval všechny demokratické země, aby jasně odsoudily zločiny spáchané všemi totalitními režimy.
2.2. Institucionální záležitosti
Poslanci za KDU-ČSL spolu s ELS podporovali dohodu o institucionální reformě, pokrok v integraci a posílení demokratických rozhodovacích procedur. Po odmítnutí Ústavní smlouvy došlo k dohodě mezi 27 státy na formulaci Lisabonské smlouvy. Proti se postavilo padesát poslanců včetně českých poslanců za ODS. Poslanci ELS se zasadili o právní závaznost Listiny základních lidských práv v rámci smlouvy. Listinu pak podepsaly všechny státy kromě Velké Británie a Polska. Podobně důležitým tématem byla i Dohoda na finančním rámci 2007 - 2013 a na to navazující detailnější nastavení Strukturálních fondů na období 2007 - 2013. Poslanci ELS prosadili zvýšení návrhu členských států o 4 miliardy eur tak, aby bylo více prostředků vynakládáno na společné evropské programy, zejména na vzdělávání a výzkum. Rozpočet na rok 2008 je navýšený o 5,7% oproti roku 2007 a dosahuje 0,96% celkového HND členských států. Rozpočet na rok 2008 je průlomový, neboť bylo poprvé vyčleněno více prostředků na udržitelný růst a zaměstnanost než na zemědělskou podporu. EP schválil statut evropských poslanců, který mimo jiné vyrovná rozdíly v starém přístupu k odměňování europoslanců a zavede transparentnější vnitřní pravidla. EP se rovněž shodl na rozdělení mandátů v EP po roce 2009, kdy poklesne počet poslanců v souladu se zásadou „degresivní proporcionality” ze 785 na 751 a čeští občané budou moci zvolit 22 poslanců (oproti dnešním 24 voleným zástupcům).
2.3. Dokončování vnitřního trhu a odstraňování bariér
Jednou z priorit ELS- ED je dokončení vnitřního trhu EU a rozvíjení základních čtyř svobod (volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu). Velké legislativní úsilí je věnováno prosazení revidované Lisabonské strategie do praxe. Její součástí je také proces zjednodušení evropského práva a kvalitnější tvorby legislativy. Stěžejní zájem směřoval na dokončení liberalizace služeb - Směrnice o službách na vnitřním trhu a další odvětvové směrnice (audiovizuální, poštovní, elektronické sítě a finanční služby). K dalším krokům při dokončování vnitřního trhu se zbožím byl tzv. Balíček předpisů o uvádění výrobků na trh. V rámci volného pohybu osob ELS-ED, potažmo EP trval na co nejbližším terminu pro rozšíření Schengenského prostoru o devět nových členů, kdy kladně hodnotil jejich připravenost pro otevření hranic. Nejen občané ČR oceňují výhody Schengenského prostoru od 21. 12. 2007. Důležitý průlom představuje i schválená regulace o vzájemném uznávání kvalifikací. Frakce ELS-ED kritizovala neochotu některých členských států zrušit přechodná opatření, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v EU pro občany nových členských států. Parlament projednával sdělení Komise o implementaci vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, které má být náhradou či doplňkem ke kompromisnímu znění směrnice o službách. V rámci volného pohybu kapitálu se Evropský parlament zaměřil na usnadnění přeshraničního poskytování finančních služeb a dotvoření Jednotného Euro platebního prostoru. EP rovněž schválil nová pravidla pro TV reklamu , která modernizují legislativu pro potřeby marketingu 21. století (vztahuje se mimo jiné na internetové televizní vysílání).
EP rovněž přijal směrnici deregulující pravidla o velikosti balení potravin, což přispěje k většímu výběru pro spotřebitele a ulehčí to situaci zejména malým a středním podnikatelům. EP přijal nařízení snižující roamingové ceny pro evropské spotřebitele tzv. Eurotarif. EP schválil i nová pravidla pro výrobu a označování alkoholických nápojů, kdy největší střety se vedly o definici surovin potřebných pro výrobu vodky, nařízení zachovalo definici mnoha specifických lihovin včetně slivovice. EP liberalizoval poštovní služby v celé EU, kdy národní pošty mají ztratit monopolní postavení na zásilky s hmotností nižší než 50g. EP také schválil Evropský globalizační fond, který bude poskytovat finanční pomoc na rekvalifikace zaměstnanců postižených propouštěním v důsledku globalizačních tlaků na evropskou ekonomiku. EP schválil vlastní zprávu české poslankyně Roithové o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí. Roithová navrhuje konkrétní opatření pro posílení ochrany spotřebitelů na internetu a jednodušší právní rámec pro podnikatele zejména pro přeshraniční obchodování a opatření pro férovější konkurenci.
2.4. Rozšiřování EU, společná zahraniční a bezpečnostní politika a zahraniční obchod
EU se 1. 1. 2007 rozšířila o 2 nové členské státy - Bulharsko a Rumunsko. Tomu odpovídaly i institucionální změny (Evropský parlament má dočasně 785 poslanců; s rozšířením EU o Rumunsko a Bulharsko přibylo 53 nových poslanců, Evropskou komisi rozšířili dva noví komisaři M. Kuneva z Bulharska pro záležitosti spotřebitelů a L. Orban z Rumunska pro oblast mnohojazyčnosti, v Radě EU se změnily hlasovací poměry). Rumunština a bulharština se tak společně s irštinou staly dalšími úředními jazyky EU, čímž jejich počet vzrostl na 23. Přístupové rozhovory pokračují s Chorvatskem a Tureckem. Turecko však nerespektuje některá tzv. politická kritéria pro vstup do EU. Poslanecký klub ELS-ED byl rozdělen v pohledu na oboustrannou prospěšnost integrace Turecka do EU. Avšak blokování vjezdu kyperských plavidel do tureckých přístavů, odmítání přiznání odpovědnosti za Arménskou genocidu či porušování svobody vyznání a projevu dávají za pravdu odmítavému postoji poloviny poslanců ELS včetně KDU-ČSL. Poslanecký klub ELS-ED kritizoval situaci na Kubě, Íránu, Bělorusku, Barmě, a dalších zemích. Poslanci podporovali demokratické a hospodářské změny na Ukrajině a v kavkazských republikách. EP dal zelenou mezinárodní dohodě usnadňující dostupnost nejmodernějších léčiv v Africe a zemích třetího světa. V rámci hospodářského vztahu s třetími zeměmi se EP nejvíce angažoval v budování systémového dialogu s Čínou (včetně spuštění systému včasného varování před nebezpečnými výrobky z Číny, tzv. China Rapex) a rozvíjení transatlantického dialogu s USA.
2.5. Trvale udržitelný rozvoj a zemědělství
Evropský parlament dlouhodobě vyzývá k boji proti negativním klimatickým změnám; pro zintenzivnění debaty EP ustanovil Dočasný výbor pro klimatické změny . Největší změnu do každodenních činností Evropanů přinese legislativa REACH (o registraci a hodnocení chemických látek), která by měla přinést větší transparentnost a ochránit spotřebitele před nebezpečnými chemickými látkami (povinná registrace se týká zhruba 30 000 látek). EP přijal strategii EU v oblasti snižování emisí z osobních a lehkých užitkových automobilů. První přísnější norma (Euro 5) má začít pro všechna nová vozidla platit od roku 2009, ještě přísnější Euro 6 pak od roku 2014. Navíc EP schválil začlenění letecké přepravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS). EP podpořil soubor legislativních zpráv, které se věnují problematice užívání pesticidů a jsou zaměřené na snížení jejich škodlivých vlivů na lidské zdraví. Dále EP schválil směrnici, která se zabývá kvalitou pozemních vod, směrnici o ochraně půdy, která zřizuje veřejné registry kontaminovaných lokalit v EU a vymezuje „prioritní oblasti” podléhající zvláštní ochraně, a směrnici týkající se kvality ovzduší, která stanoví mezní hodnoty koncentrací nejmenších částic, které jsou nevíce nebezpečné pro lidské zdraví. Energetická politika, která úzce souvisí s udržitelným rozvojem, se stala jedním z prioritních témat EU. EP podpořil nasazení řady nových technologií, které jsou energeticky šetrnější k životnímu prostředí. EP taktéž hlasoval o nařízení o společné organizaci trhu s vínem. Reforma trhu z vínem má omezit dobu klučení na tři roky, zachovat doslazování a přísněji ochraňovat chráněné označení původu.
2.6. Sociální, zdravotní a vzdělávací politika
EU intenzivně diskutuje možné změny Evropského sociálního modelu, neboť nedokáže účinně čelit v současné podobě zejména v starých členských státech výzvám globalizace a demografickým změnám. EP podpořil koncept Flexikurity, který spojuje flexibilitu pro zaměstnavatele a sociální jistoty pro zaměstnance. ELS i většina EP se vyslovila pro zásadní změny v dosavadních úpravách maximální pracovní doby. Evropský parlament kladl důraz na podporu celoživotního vzdělávání a mobilitu studentů napříč EU. Bohužel v rámci přeshraničního poskytování zdravotnických služeb nedošlo k výraznému posunu vpřed díky odporu poslaneckého klubu Evropských socialistů. Na druhou stranu se podařilo prosadit řadu návrhů, které směřují k zlepšení zdraví nepřímo - např. povinné označování složení potravin, což ocení zejména alergici. europoslanci také definovali popisky typu
"nízkoenergetické",
"nízkotučné", "s vysokým obsahem vlákniny" či
"snižuje hladinu cholesterolu". EP rovněž promptně zasáhl v případě hrozby ptačí chřipkou. EP podpořil novou legislativu o léčivých prostředcích pro pediatrické použití, která má ukončit současný stav, kdy se dětem většinou předepisují snížené dávky léků vyvinutých pro dospělé. Dětský organismus ale léky vstřebává jinak; odlišné jsou i vedlejší účinky. EP schválil trvalý zákaz šesti druhů ftalátů v hračkách a předmětech pro péči o děti.
EP podpořil legislativu upravující přísnější pravidla pro enzymy, přídatné a aromatické látky v potravinách; modernější předpisy by měly zároveň podpořit potravinářský průmysl, jelikož povolovací řízení pro přídatné látky bude na celoevropské úrovni jednotné.
2.7. Modernizace evropské dopravní politiky
Evropský parlament schválil nařízení o bezpečnostních pravidlech na palubách civilních letadel s cílem zvýšit bezpečnost civilních letadel proti hrozbám terorismu. S cílem zamezit klamavým reklamám a poskytování zavádějících informací veřejnosti EP rozhodl, že ceny letenek musí zahrnovat veškeré daně, poplatky a příplatky. Podpořil tím transparentnější ceny letenek.
Evropský parlament schválil tzv. třetí železniční balíček, který má umožnit liberalizaci mezinárodní osobní železniční přepravy a přinese cestujícím více práv (včetně kompenzací při zpoždění). EP schválil postupné sjednocení řidičských průkazů v celé EU. Řidičské průkazy podle jednotného vzoru se začnou povinně v celé EU vystavovat od roku 2013. Ke snížení počtu dopravních nehod způsobených únavou řidičů z povolání mají přispět nová opatření, podle kterých všechna nová nákladní vozidla a nové autobusy musejí být od 1. května 2006 vybaveny digitálními tachografy, jejichž záznamy se obtížněji falšují. Velkou většinou hlasů EP zamítl návrh Evropské komise uvolnit trh s přístavními službami. EP podporoval, aby evropský navigační systém Galileo byl financován pouze z evropského rozpočtu. Tento systém by měl poskytovat vyšší přesnost ve srovnání se stávajícími mimoevropskými navigačními systémy. EP podpořil vznik Evropského technologického institutu, který by měl zefektivnit evropský výzkum a učinit Evropu konkurenceschopnější.
2.8. Bezpečnost
V EP proběhl střet o přeměnu Europolu z Evropského policejního úřadu (mezivládní instituce) na evropskou policejní agenturu (unijní instituce). Nový Europol by se zaměřil na všechny "vážné nadnárodní zločiny", nikoliv jen na organizovaný zločin, jako tomu bylo dosud. Europol by měl být v budoucnu financovaný z unijních prostředků. Poslanci rovněž podpořili zavedení biometrických údajů do identifikační praxe jako efektivní nástroj boje proti terorismu. Poslanci ELS
podpořili zpřísnění pravidel pro nabývání a držení střelných zbraní. Nová směrnice obsahuje omezení pro prodej zbraní přes internet, zpřísňuje systém označování zbraní a prodlužuje lhůtu pro uchovávání údajů na 20 let, členské státy budou sdílet informace o zbrojních pasech a jejich majitelích. Politický boj proběhl mezi poslaneckými kluby o závěrečnou zprávu dočasného výboru zřízeného pro přešetření letů CIA v EU. EP schválil zavedení programu Drogová prevence a informovanost o drogách na období let 2007–2013. Vyčleněné prostředky ve výši 21 mil. EUR mají zvýšit ochranu občanů a zvýšit jejich informovanost, předcházet zneužívání drog a drogové závislosti. EP naléhal na celkově vyvážený a soudržný přístup k přistěhovalectví. Zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí jednoho členského státu o uvolnění pravidel ovlivní situaci v dalších státech, a proto by členské státy měly povinně informovat ostatní členské země o všech zvažovaných krocích v této oblasti.
3. Legislativní práce poslanců
3.1. Podrobnější přehled další vybrané legislativy, kterou poslanci KDU-ČSL přímo ovlivnili
·
Směrnice o službách. EP schválil návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, která odstraňuje bariéry a diskriminaci pro podnikání, zejména přeshraničně. Mimo jiné bude zaveden systém kontaktních míst ve všech státech , které pomohou podnikatelům vyřídit jejich záležitosti v jiném členském státě. Kompromisem bylo vynětí některých odvětví z působnosti směrnice, které jsou nyní nově upravovány specifickými směrnicemi. Vyňaty byly služby obecného zájmu, finanční služby, služby v elektronických komunikacích, audiovizuální služby apod. Z.Roithová se významně angažovala při dvouletém projednávaní této směrnice v garančním Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, kde prosazovala legislativní úpravu vhodnou pro podnikatele z nových členských států. J.Březina při projednávání ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku obhajoval nezahrnutí daňové oblasti do působnosti směrnice.
·
Finanční perspektiva. Poslanci se zdrželi hlasování pří odmítnutí Finanční perspektivy na období 2007-2013, jelikož hrozilo rozpočtové provizorium, které by umožnilo České republice získat jen zlomek prostředků dohodnutých Evropskou radou. EP se podařilo při vyjednávání s Radou EU dosáhnout vyšších finančních prostředků a zachování výše strukturálních fondů pro nové členské státy. V následném hlasování již EP i hlasy českých poslanců sedmiletý finanční rámec EU schválil.
· Reforma trhu s vínem. Poslanci podpořili reformu trhu s vínem, která zvýší kvalitu, a tím konkurenceschopnost evropských vín. Reforma by měla dát důraz na marketing, propagaci kvality a zachování tradičních postupů v evropském vinařství. Poslanci podpořili zachování produkce vína se zeměpisným označením, z tradičních vinic s historickým významem, dále v oblastech, kde se tak předchází erozi půdy a ztrátě biodiverzity, a také produkci takových vín, která nemají potíže s odbytem a nepotřebují dotace. Postavili se proti zákazu doslazování vín, který by znevýhodňoval české vinaře oproti vinařům jihoevropským.
·
Roaming ve veřejných mobilních sítích. Poslanci se angažovali při vyjednání Eurotarifu pro telefonování v EU. Došlo ke shodě EP i Rady a tak od léta 2007 platí jednotné sazby, které snížily neúměrně vysoké ceny roamingu. Z.Roithová usilovala o rozšíření regulace i na tzv. datový roaming, tj. na sms zprávy a připojení na internet bezdrátově. Pokud se ceny samy nesníží EK navrhne regulaci v létě 2008.
·
Záchrana slivovice. Odhalením chyby při projednávání nařízení o označování lihovin a následným jednáním se zpravodajem o zajištění nápravy Jan Březina přispěl k tomu, že tradiční moravská slivovice bez umělých přísad bude moci nadále nést toto označení.
·
Levnější léky a uvolnění zdravotních služeb. Z.Roithová se zasazovala za právo každého pacienta na léčení kdekoli v EU, a to nejen v urgentních případech, jak je to dnes. Proto požadovala změnu současných směrnic tak, aby každý občan měl také právo vycestovat za plánovanou péčí a dostal ji zaplacenu od své pojišťovny v rozsahu, na jaký je pojištěn. Za velmi důležité považuje změny v lékové a patentové politice EU, které nyní oddalují uvádění levnějších variant léků na trh.
·
Ochrana označení původu potravinářských specialit.J.Březina se angažoval ve prospěch českých žádostí na ochranu tradičních potravinářských specialit a přispěl tak k tomu, že označení jako pardubický perník, štramberské uši, žatecký chmel, třeboňský kapr, český kmín či hořické trubičky nebudou zneužívána výrobci nekvalitních napodobenin. Úspěchem ČR je, že dosáhla schválení třinácti žádostí a v této kategorii suverénně vévodí žebříčku nových členských států.
·
Přídatné látky do potravin. Poslanci podpořili změnu systému rozhodování o udílení povolení potravinářským přídatným látkám, neboť umožní větší flexibilitu. Avšak společně se zpravodajem Z.Roithová kladla podmínku, že rozhodovací výbory budou posuzovat dopady těchto látek na životní prostředí a zdraví specifických skupin obyvatel (alergici). Z.Roithová se zasloužila o to, že výrobky musí obsahovat explicitní informaci, že neobsahují lepek.Tím se rozšíří jídelníček pro miliony evropských pacientů.
·
Registrace chemických látek - tzv. REACH. Poslanci podpořili novou legislativu, která je výzvou pro evropský výzkum v oblasti bezpečnějších substituentů. Poslanci se zasadili o úpravy návrhu Evropské komise, které z části snížily dopady na malé a střední podniky a stanovily podmínky pro import z třetích zemí.
·
Nová regulace použivání pesticidů. EP parlament přijal zprávu o pesticidech týkající se jejich uvádění na trh a udržitelného využívání. Návrh má vést ke snížení užívání pesticidů a zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Poslanci podpořili přísnější pravidla, ale odmítli návrh na úplný zákaz pesticidů na území EU jako nerealistický. Členské státy tak mohou uplatnit vyšší daň na potraviny podle rozsahu používání pesticidů, nebo podpořit pobídkami ekologické zemědělství. Z.Roithová prosazovala, aby byl zakázán dovoz potravin ze třetích zemí produkovaných za použití pesticidů, které nejsou na trhu EU povoleny.
·
Pravidla pro strukturální fondy na období 2007-2013 J. Březina se aktivně zapojil do projednávání nového legislativního rámce pro strukturální fondy ve Výboru pro regionální rozvoj. Zasadil se o to, že tato pravidla byla schválena v podobě výhodné pro nové členské státy EU, tedy se zachováním DPH jako uznatelného výdaje, možností započítání soukromých zdrojů a zvýšení maximální spoluúčasti EU na 85%. Nepodpořil myšlenku účelového vázání prostředků ze strukturálních fondů na cíle lisabonské strategie, což by zhoršilo možnosti investování do infrasktruktury, které je životní potřebou české republiky.
·
Patentová ochrana náhradních dílů. Poslanci prosazovali zachování ochrany průmyslových vzorů zejména náhradních automobilových dílů, důvodem je mimo jiné zachování standardů bezpečnosti. Výsledný kompromis spočívá v pětiletém přechodném období před zrušení ochrany je maximum možného. Z.Roithová očekává, že Rada poslanecký návrh odmítne.
·
Strategie EU o boji proti kouření. Poslanci podpořili výzvu členským státům k uzákonění zákazu kouření v restauracích a vyzvali EK k vypracování celoevropského zákazu kouření v restauracích v případě, že členské státy nezavedou zákaz samy.
·
Strategie EU proti alkoholismu. Poslanci podpořili preventivní programy zaměřující se na alkoholovou závislost u mladistvých a zamítli návrh na povinné zdravotní varování na etiketách lahví s alkoholem.
·
Snížování emisí CO2 u automobilů. Poslanci podpořili snižování emisí CO2 u automobilů. Zabránili ve svých výborech návrhu umisťovat varování o emisích na karosériích aut. J.Březina se dále postavil proti návrhu kolegy ve svém výboru na omezení konstrukční rychlosti aut na 162 Km/h.
·
Nová pravidla pro reklamu v TV. EP schválil novelizaci tzv. „televize bez hranic”, tj. reformu audiovizuálních a mediálních služeb v Evropě, což přinese moderní pravidla zejména pro digitální televizní vysílání a on line vysílání přes internet. Jednoznačněji jsou stanoveny podmínky pro tzv. „umísťování produktů” do vysílání. Z.Roithová se úspěšně zasadila o omezení reklam v časech, kdy televizní vysílání sledují děti.
·
Spotřebitelské úvěry Poslanci podporovali přijetí směrnice o spotřebitelských úvěrech, která zvýší ochranu spotřebitele. Nová legislativa se bude vztahovat na úvěry v rozmezí 200 - 75,000 EUR (zhruba 5000 Kč až 2 miliony Kč) a neměly by zahrnovat hypotéky a kreditní karty. Poslanci prosazovali jednoduchou a levnou možnost předčasně odstoupit od smlouvy. Banky budou povinně poskytovat standardizované informace o úvěru včetně celkových nákladů za celou půjčku, tedy nejen o výši úroků.
·
Dovozní tarify a cla v obchodu s Čínou Z.Roithová se věnovala řešení dovozu nekvalitního zboží z Asie zejména Číny do EU. Podporovala antidumpingová opatření, potírání pirátství a žádala EK o vyjednání recipročních podmínek pro obchodování s Čínou. Vyvíjela tlak na dodržování lidských práv v Číně a upozorňovala na porušování dohod WTO .
·
Bezpečnost hraček a dalších výrobků Z. Roithová se angažovala v kampani proti nebezpečným hračkám dováženým z Číny. Čína produkuje a dováží tak obrovské množství nekvalitního, ale hlavně nebezpečného zboží, že už není možné spoléhat se jen na záchyt zboží kontrolními orgány a jelikož je členem WTO nemůže být bezdůvodně bráněno importu obecně. Z.Roithová nicméně upozornila, že pravidla WTO umožňují z důvodu veřejného pořádku a ochrany zdraví blokovat import nebezpečných hraček.
·
Přísnější pravidla uvádění výrobků na trh Z.Roithová prosazovala přísnější a současně jednodušší pravidla pro výrobu, dovoz a distribuci zboží v EU. Upozornila na zneužívání evropské značky CE, která je označením pro výrobky splňující technické normy EU včetně požadavků na bezpečnost.
·
Registrace CE značky na evropském a zahraničních trzích Z.Roithová žádá po Evropské komisi registraci patnáct let staré značky CE jako Komunitární ochranné známky. Registrace by umožnila podávat žaloby na obchodníky, kteří pod touto značkou prodávají nebezpečné výrobky.
·
Zdravá dětská obuv. Z.Roithová usiluje, aby evropští spotřebitelé byly ochráněni před závadnými dětskými botami, které mohou způsobit nenávratné zdravotní poškození. Snaží se prosadit povinnou certifikaci zdravotní nezávadnosti dětských bot a dodržování zdravotních standardů v EU.
·
Europol. Posílení pravomocí Europolu povede k lepšímu boji s nadnárodním zločinem. Avšak euroskeptici chtěli posilování Europolu oddálit do ratifikace Lisabonské smlouvy. Z.Roithová se kategoricky postavila proti námitkám těchto kritiků, jelikož tento krok je nanejvýš aktuální v souvislosti s rozšířením Schengenského prostoru.
·
Gender politika. EP dlouhodobě hájí rovnou a důstojnou roli žen vespolečnosti. Z.Roithová prosazovala ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví: vyvážené pracovní podmínky žen (princip rovnocenného platu), zlepšení postavení žen ve světě, včetně arabského světa (opatření proti chudobě zejména rozvoj vzdělávání a zdravotní pomoc).
·
Rozvojová pomoc státům v Africe, Karibiku a Tichomoří Smíšené parlamentní shromáždění Evropského parlamentu a parlamentů 78 zemí z Afriky, Karibiku a Tichomoří (tj. nejchudší státy světa) je významnou mezinárodní iniciativou pro řešení rozvojové pomoci. Z.Roithová díky svému členství v Sociálním výboru tohoto shromáždění angažovala za dostupnost moderních léků pro tzv. třetí svět, za stavby protipovodňových systémů a zlepšení efektivity produkce a distribuce potravin. Mezi priority řadí podporu vzdělávání a činnosti nevládních organizací.
·
Zřízení Evropského institutu pro rovnost pohlaví J.Březina se při projednávání v EP vyjádřil proti tomuto záměru. Zřízení této instituce označil za nepovedený příspěvek evropské integraci a za ukázku plýtvání penězi evropských daňových poplatníků.
·
Zřízení agentury Galileo Z.Roithová prosazovala vznik agentury a usiluje o to, aby sídlo této agentury získala Česká republika. V prosinci 2006 uspořádala ve své režii presentační výstavu v prostorách parlamentu za odborné podpory CzechInvestu a České kosmické kanceláře .
3.2. Zpravodajství ke zprávám ve výborech :
Poslankyně Z. Roithová:
- iniciovala a vypracovala vlastní návrh Zprávy o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5319182 Upozornila, že podnikatelé odmítají třicetitřem procentům spotřebitelů prodat nebo doručit zboží a služby jen na základě toho, že mají bydliště v jiném členském státě. Navrhla se svým týmem (vedoucí J. Jirsa - člen KDU-ČSL) komplex opatření pro lepší právní ochranu pro nákupy přes internet včetně přeshraniční komunikace, pro elektronické bankovnictví, ochranu osobních údajů v počítačových sítích, rovné a spravedlivé podmínky smluv uzavíraných na dálku telekomunikačními prostředky. Navrhla chratu práv uživatelů a evropskou značku důvěry a další opatření pro podporu férových podmínek pro používání online obsahu v rámci duševního vlastnictví, omezení nevyžádané emailové reklamy apod.
- Vliv globalizace na vnitřní trh EU
http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5211262 Z.Roithová prosazovala vytvoření evropské obchodní strategie vůči Asii. Upozorňovala na externí dimenzi vnitřního trhu a na rozpor mezi vysokou regulovaností vnitřního trhu EU a pokračující liberalizací světového trhu. Požadovala legislativu EU garantující ekologické, sociální a další standardy, což je ku prospěchu evropských spotřebitelů, avšak zároveň ve zprávě žádala důsledné dodržování pravidel WTO ze strany rozvíjejících se ekonomik v jihovýchodní Asii a opatření proti někalé konkurenci, aby se zmírnil přesun kapitálu a výroby do zemí s nízkými nároky. Navrhovasla sektoriální průmyslové politiky, které by pomohly evropským podnikům lépe reagovat na výzvy globalizace a vyzvala k jednání o zaručení bezpečnosti a technických standardech výrobků vyráběných pro evroský trh. .
- Přezkoumání směrnice o zdravotnických prostředcích
http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5303022 Směrnice mění několik existujících směrnic tak, aby se zvýšila bezpečnost pacientů a zjednodušila se administrativa zdravotnických zařízení. Z.Roithová se zaměřila na oblast nasazení moderních IT technologií do léčby, kontaktní čočky a definování zdravotnických prostředků pro opakované použití.
·
Dovoz a vývoz psích a kočičích kůží http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5413232 Z.Roithová prosazovala omezení dovozu kočičích a psích kůží především z Asie - zásobující Evropu kůžemi údajně ze 2 milionů koček ročně. Kůže jsou často stahovány za živa. Produkty z kůží nejsou následně řádně označeny a jsou účelově zaměňovány za produkty z jiných materiálů, což klame řadu zákazníků. Klíčovým důvodem pro přijetí byla fragmentace trhu, kdy polovina členských států má legislativu v této oblasti, ale ostatní nikoli. Z.Roithová prosadila rozšíření působnosti směrnice.
·
Zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikacíhttp://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5563982 EK ve snaze zefektivnit fungování vnitřního trhu EU v oblasti telekomunikací a elektronických služeb navrhuje zřídit samostatný Evropský úřad pro trh elektronických komunikací. Z. Roithová upozorňuje na nejasné kompetence a riziko duplicity se Skupinou evropských regulátorů. Poslankyně rovněž poukázala na alternativní způsoby řešení užší spolupráce národních regulačních úřadů a na vysoké provozní náklady případného evropského úřadu.
·
Koordinace sociálních systémů
http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5473832 http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5311232 Novelizace nařízení a směrnice o koordinaci sociálních systémů modernizují pravidla pro platbu sociálních příspěvků a náhrad ze systémů zdravotního pojištění pro občany EU v jiném členském státě. Z. Roithová prosazuje širokou implementaci rozhodnutí Evropského soudního dvora do praxe členských států, což by vedlo k zlepšení právního postavení řady žadatelů. Zejména se jedná o právo euroobčanů na úhradu nákladů za zdravotní péči poskytnutou v jiném členském státě bez předchozího souhlasu pojišťovny.
Poslanec Jan Březina:
·
Nařízení EP a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/EShttp://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5447492 Nařízení zvyšuje právní jistotu při uplatňování tzv. zásady vzájemného uznávání při uvádění výrobků na trh v jiné členské zemi. J.Březina prosazoval stanovení jasných procesních lhůt, lepší právní postavení podnikatelů, kteří uvádějí své výrobky na trhy dalších členských zemí, lepší komunikaci mezi jednotlivými státními orgány, apod. Ačkoliv byla zásada formulována v soudním rozhodnutí již v roce 1979, členské země bohužel hojně využívají výjimky z této zásady a chovají se neoprávněně protekcionisticky. Je proto nutné účinně vymáhat uplatňování této zásady a stanovit jasná pravidla pro podnikatele i státní orgány.
·
Ochrana finančních zájmů Společenství – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2005http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5406872 Tato upozorňuje na nesrovnalosti při nakládání s prostředky ze strukturálních fondů. J. Březina zdůraznil potřebu rozlišovat mezi nesrovnalostmi a podvody, odpovědnost států za fungující kontrolní mechanismy a poukázal na důležitost důsledného postupu EK při vymáhání nesprávně použitých prostředků od členských států.
·
Rámec pro ochranu půdy – Tematická strategie pro ochranu půdyhttp://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=2&procnum=COD/2006/0086 Podle J.Březiny nejsou důvody pro přípravu této legislativy, legislativa by měla být řešena na úrovni národní, příkladem je třeba česká národní legislativa, která je v této oblasti dostatečná a projednávaný návrh by tak byl krokem zpátky.Ačkoliv připravil pozměňovací návrhy, rozhodl se na plenárním zasedání z výše uvedených důvodů zdržet hlasování.
·
Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou http://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=2&procnum=INI/2007/2089 J.Březina podporuje hlubší spolupráci energetických regulačních úřadů v zemích EU, která dále otevírají jednotlivé trhy a vedou k dokončení společného trhu s energiemi. K oddělení vlastnictví se poslanec staví rezervovaně, zvláště co se týče trhu se zemním plynem. Je důležité nejdříve důsledně zanalyzovat pozitiva a negativa, resp. hrozby plánovaného tzv. unbundlingu. Dále považuje za důležité efektivní zabezpečení energetických dodávek, další propojování elektrických rozvodných sítí nebo důsledné uplatňování volné soutěže na trhu s energiemi.
·
Bydlení a regionální politika - Přispění budoucí regionální politiky k inovační schopnosti Evropské uniehttp://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=2&procnum=INI/2006/2108 J.Březina při prosazoval, že by ve shodě s principem subsidiarity EU do otázek bydlení měla promlouvat co nejméně a pouze tam, kde její činnost může představovat přidanou hodnotu oproti činnosti členských států. To se týká zejména podpory renovace panelových domů nebo výstavby bydlení pro sociálně ohrožené skupiny jako jsou senioři, tělesně postižení nebo mladé rodiny s dětmi. Jako stínovému zpravodaji v rámci frakce se mu podařilo korigovat některé vyhraněné pozměňovací návrhy, které se odchylovaly od původního zadání a pojímaly bydlení jako sociální otázku, která má být řešena na úrovni EU.
·
Rozhodnutí Rady, týkajícího se specifického programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstracehttp://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5275042 Podle Březiny jde o jeden ze zásadních návrhů, které jsou součástí 7. rámcového programu pro vědu a výzkum. Společné výzkumné středisko, které má svá pracoviště v několika zemích EU provádí velmi důležitý výzkum v řadě oblastí, včetně energetiky, potravin nebo vývoji nových technologií. Podílel se na přípravě pozměňovacích návrhů a zvláště věnoval problematice propojení 7. rámcového programu s dalšími finančními možnostmi v EU, jako například regionální politikou a strukturálními fondy nebo komunitárními programy zaměřenými na aplikovaný výzkum.
·
Vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energiehttp://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=2&procnum=INI/2005/2122 Spotřeba energií patří podle J.Březiny mezi nejdůležitější témata současnosti nejen v EU. Z důvodu vysokého podílu spotřeby na vytápění a chlazení inicioval jeho výbor tuto novou zprávu žádající EK o novou legislativu. J.Březina se spolu se zpravodajkou p.Rothe podílel na přípravě kvalitní zprávy, která se jako první specificky věnuje využití obnovitelných energetických zdrojů jako alternativu vůči konvenčním zdrojům v oblasti vytápění a chlazení, které se týká zhruba jedné třetiny celkové energetické spotřeby.
·
Organizace trhu s banány http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5388242 J.Březina podpořil zrušení zvláštního režimu pro pěstování banánů a začlenění do režimu platného pro ostatní zemědělské plodiny a souhlasil s přechodem od podpory produkce k podpoře producentů.
·
Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a mořehttp://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5420622 Komplexní strategický přístup k námořní politice je podle Jana Březiny naprostou nutností pro další rozvoj přímořských regionů, námořní dopravy nebo konkurenceschopnost a zaměstnanost v přímořských oblastech. Konkrétní priority poslanec vidí například ve využití biopaliv v námořní dopravě, zavedení systému Galileo nebo nové informační a komunikační technologie v této dopravě. Jednotná námořní strategie má zároveň velký význam nejen pro množství přímořských regionů, ale pro veškeré občany EU.
·
Přezkoumání interoperability digitálních interaktivních televizních služebhttp://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5498582 Podle Březiny je interoperabilita digitálního televizního formátu a obsahu nezbytnou součástí dalšího dokončení přechodu z analogové na digitální televizi. Poté co bude vyřešen přechod jako takový a stanoveny pevné závazné lhůty, bude EU muset řešit technické normy a standardy. Podporuje otevřené interoperabilní technické normy pro digitální televizi, které zaručí celosvětovou plnohodnotnou výměnu obsahu. Zároveň je pro úspěch dle poslance důležité sdí