Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

Ze Sjezdu KDU-ČSL


Zpráva o činnosti poslanců v EP za KDU-ČSL 2004-2005

Historicky prvními poslanci v EP za KDU-ČSL se po vstupu ČR do EU v květnu 2004 stali tři politici delegovaní PČR : senátor Josef Vaculík a poslanci Vilém Holáň a Jaroslav Lobkowicz. Jejich mandát byl vymezen od května 2004 do zvolení poslanců v přímých volbách v červenci 2004.Již před tím však působili jako pozorovatelé a byli považováni za nejaktivnější politiky z české delegace.

 
[ 15. listopadu 2005 | Autor: Zuzana Roithová, Jan Březina ]
 

1. Úvod:
Historicky prvními poslanci v EP za KDU-ČSL se po vstupu ČR do EU v květnu 2004 stali tři politici delegovaní PČR : senátor Josef Vaculík a poslanci Vilém Holáň a Jaroslav Lobkowicz. Jejich mandát byl vymezen od května 2004 do zvolení poslanců v přímých volbách v červenci 2004.Již před tím však působili jako pozorovatelé a byli považováni za nejaktivnější politiky z české delegace. V historicky prvních volbách dvacetičtyř českých poslanců do EP v červnu 2004 získala t.č. vládní strana KDU-ČSL 9, 57%, což je historicky nejvyšší dosažené procento. Naproti tomu ostatní dvě vládní strany utržily výrazný debakl . Při účasti 28,% bylo odevzdáno 2, 3 mil. hlasů. Z toho bylo 223 tisíc pro KDU-ČSL. Tento výsledek při nižší volební účasti znamenal pro KDU-ČSL zisk 2 mandátů. Pouze 10 tisíc hlasů chybělo k získání třetího mandátu. O zvolení konkrétních poslanců rozhodovaly počty preferenčních hlasů. Voliči potvrdili pořadí prvních tří kandidátů zvolených v tajných volbách na Sjezdu KDU-ČSL v listopadu 2003. (Zuzana Roithová 52,1 tis.hlasů, Jan Březina 27,8 tis. hlasů, Pavel Jajtner 24,5 tis. hlasů). Zprávu o volbách a analýzu volební kampaně projednala CK na dvou zasedáních a uveřejnila podrobnou zprávu na webových stránkách. Nově zvolení poslanci Evropského parlamentu (dále jen EP) zahájili svou činnost v Evropském parlamentu v červenci 2004, kdy EP vstoupil do svého 6. legislativního období trvajícího do roku 2009. Tato předkládaná zpráva se týká roční práce obou poslanců.

2. Politicko- institucionální rámec práce v EP: 24 českých poslanců jsou členové následujících politických frakcí (klubů): Evropská lidová strana- Evropští demokraté (ELS- ED): 14, Evropští socialisté: 2, Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (tj. komunistický klub): 6, skupina Nezávislí – Demokracie: 1, Nezařazení: 1. Většina poslanců deklarovala vstřícnost pro spolupráci, pokud vznikne potřeba, nehledě na rozdílné politické přístupy. K bilaterální výměně stanovisek dochází běžně na půdě výborů i mimo. Důvod pro společné formální jednání však ve skutečnosti dosud nenastal. Oba poslanci za KDU- ČSL Zuzana Roithová a Jan Březina jsou členové nejsilnější frakce ELS-ED (266 poslanců). V této frakci tvoří Českou národní delegaci společně se třemi poslanci za SNK-ED a devíti poslanci zvolených za ODS. Poslanci KDU-ČSL a SNK-ED patří k pilíři frakce- ELS, zatímco ODS se společně s britskou Konzervativní stranou a portugalskou Lidovou stranou hlásí k části poslaneckého klubu označované jako Evropští demokraté (ED). Jejich povinnosti i odlišná práva od ELS jsou upraveny článkem pět jednacího řádu frakce, který říká, že se poslanci mohou stát přidruženými členy frakce, pokud podporují základní politiky ELS-ED. Mají právo podporovat a rozvíjet své odlišné názory pouze v oblasti ústavní a institucionální budoucnosti Evropy. Před přijetím ODS do frakce požádala Z.Roithová dopisem předsedu H.G. Poetteringa, aby formulované podmínky pro politickou spolupráci s ODS byly stvrzeny podpisem předem. Před hlasováním o přijetí ODS do poslaneckého klubu ELS-ED byl podepsán závazek, že ODS bude respektovat Česko-německou deklaraci, podpoří mezinárodní smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem a podpoří Evropskou ústavní smlouvu v souladu se stavem ratifikací v ostatních členských zemích. Zbývajících pět českých poslanců (včetně KDU-ČSL) jsou členy většinové části poslaneckého klubu rozlišovaného jako ELS. KDU-ČSL je navíc jako jediná česká strana řádným členem nadnárodní Evropské lidové strany. Působí nezávisle na poslaneckém klubu. Na jednáních zastupuje KDU-ČSL Jan Březina a Marek Hannibal. Česká národní delegace ve frakci ELS-ED Uvnitř frakce nejsou zakládány poslanecké kluby poslanců za jednotlivé národní politické strany, ale existují zde jejich více či méně formální koalice nazývané Národní delegace. Proto společně s dalšími českými poslanci, kteří byli s podporou poslanců za KDU-ČSL přijati do frakce ELS-ED, tvoří dohromady čtrnáctičlennou Českou národní delegaci (ČND) uvnitř ELS-ED. Národnostní struktura uvnitř frakce má napomoci koordinaci případných společných národních postojů uvnitř frakce. ČND se formálně schází 2x měsíčně a řídí se vlastním jednacím řádem. Poslance za ELS a ED dělí odlišné postoje ke vstupu Turecka do EU, vztah k integraci a názory v oblastech hodnotové politiky. V ekonomické oblasti jsou postoje blízké. Do funkcí v ČND byli zvoleni J. Zahradil (předseda), Z. Roithová (místopředsedkyně), J Zielienec (místopředseda), H. Fajmon (pokladník). Čtrnáctičlenná ČND je sedmou největší delegací uvnitř poslanecké frakce ELS-ED a druhou největší delegací mezi novými členskými zeměmi. Čeští poslanci za ELS-ED mají tyto volené funkce v orgánech EP: místopředseda EP( M. Ouzký), místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (Z. Roithová ), místopředseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu (P. Duchoň), předsedkyně Delegace pro vztahy s Izraelem (J. Hybášková), místopředseda Delegace pro vztahy s Japonskem ( J. Zvěřina). Těžiště politické i odborné legislativní práce není v národních delegacích, ale ve výborech a zejména v pracovních skupinách frakce. Tam lze demokraticky prosadit názor a ovlivnit tak konečný postoj celé frakce před společným hlasováním v plénu. Řada schůzí probíhá paralelně a tak při počtu dvou poslanců úspěch KDU-ČSL závisí na ujasnění priorit a hlavně pak na osobní angažovanosti na odpovídajících jednáních. Klíčem k úspěchu je spolupráce s odborníky z řad KDU-ČSL i mimo a zejména včasná koordinace s českými resorty a to jak na vládní tak na nevládní úrovni, t.j.zástupci podnikatelů i spotřebitelů vnitřního trhu v jednotlivých regionech, s akademickou obcí a neziskovým sektorem.

3. Postoje poslanců za KDU-ČSL k vybraným institucionálním tématům: Parlamentní činnost poslanců EP zvolených za KDU-ČSL za uplynulé období ovlivnily následující hlavní události v rámci evropských institucí či evropské integrace: - volba předsedy Evropské komise 22.7.04 poslanci KDU-ČSL podpořili nominaci portugalského křesťanského demokrata José Manuela Durão Barrosa do čela Evropské komise (byl zvolen 413 hlasy pro a 251 hlasy proti). Po dlouhých letech úsilí tak konečně stanul v čele Komise konzervativní politik, který by měl být zárukou pro naplnění ambiciozních cílů EU ( vyšší konkurenceschopnost, reforma administrativy a zejména posílení hodnotových principů EU)
-hlasování o postupu ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu a komunikační strategie související s touto Smlouvou 14.10.2004. Poslanci KDU-ČSL se angažovali v diskusích, jež vedly k formulování pozice EP. Výsledný návrh vyzývá ke koordinaci termínů konání národních ratifikačních postupů na celoevropské úrovni, formuluje přínos ústavní smlouvy pro evropské občany i okolní svět. Návrh komunikační strategie obsahuje i způsob rozdělení finančních prostředků na celoevropskou informační kampaň. Po neúspěšném francouzském referendu zastává frakce převládající názor, že ratifikační proces má pokračovat. ELS formuluje strategický dokument, jenž by měl umožnit občanům vyjádřit nejen své ANO/NE, ale také vyjádřit postoj k budoucímu vývoji Evropy.
-hlasování o Evropské komisi navržené jejím předsedou J.M.D.Barrossem, 27.10.2004 a slyšení komisařů - podzimní politická krize. Hlasování o složení komise se stalo záminkou k otevřenému politickému výpadu liberálů a socialistů proti konzervativní a křesťanské politice v Evropě. Motivací byla "odveta" za úspěch konzervativců ve volbách do EP a při volbě křesťanského komisaře. Pokus o vyvolání politické krize provázely hrubé projevy militantního sekularismu jak na půdě v EP, tak v evropských mediích. Kampaň byla vedená proti designovanému italskému komisaři – katolíkovi, profesoru Rocco Buttiglione, který po svém slyšení v právním výboru sklidil uznání pro svou vysokou odbornou připravenost na funkci komisaře. Následně byly účelově, ideologicky a nefér způsobem překrouceny jeho výroky ohledně postavení homosexuálů a role žen ve společnosti. Byl skandalizován za prohlášení, která vůbec během jeho slyšení ve výborech nepadla, což dokumentují veřejně dostupné stenozáznamy. Kampaň rozehraná politickou oposicí se stala demonstrací odporu proti křesťanství. Poslanci za KDU-ČSL i ostatní konzervativní členové české, polské, slovenské a dalších delegací byli otřeseni netolerancí socialistů a liberálů a zelených vůči designovanému komisaři, který se veřejně hlásí ke katolicismu. Poslanci Roithová a Březina viditelně vystupovali proti této štvavé kampani, která eskalovala až do plenárního hlasování o komisi. Těsně před tímto hlasováním stáhl předseda EK z pořadu schůze bod o hlasování, neboť hrozilo zamítnutí celé komise nominované vládami pětadvacítky. Politickou krizi ukončil sám prof. Buttiglione, který se vzdal nominace a umožnil tak zvolení nové komise pod stejným komisařem. V souvislosti s rekonstrukcí návrhu komise se poslanci KDU-ČSL postavili proti nominaci maďarského komisaře L. Kovácse, který byl parlamentním výborem kritizován pro svou neodbornost a šokoval ELS-ED svou angažovaností v komunistickém Maďarsku před rokem 1989. Ani dnes nehodlal přehodnotit své schvalování invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Problematickou nominací byly ještě designované komisařky za Nizozemsko a Lotyšsko, u kterých panovaly obavy ze střetu zájmů a otazníky nad účastí při neprůhledném financování mateřské politické strany. V rámci rekonstrukce Komise byl L. Kovács přesunut z resortu pro ekonomiku na rezort daňové politiky a Itálie a Lotyšsko nominovaly své nové komisaře. Komise byla pak zvolena širokou většinou poslanců EP. To, že poslanci KDU-ČSL i politického klubu ELS-ED (92% pro) komisi podpořili, bylo vyjádřením podpory J.M.D.Barrosovi a nutností ukončit politickou krizi. Pokud by krize pokračovala, vedlo by to ke změně předsedy komise. Případným novým předsedou Evropské komise by se stal někdo z tábora socialistů či liberálů, přičemž složení komise by zůstalo již nezměněno.
- hlasování o zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem Poslanci KDU-ČSL opakovaně zdůraznili, že rozšíření EU o jakýkoliv evropský stát je podmíněn splněním všech závazných politických kritérií. S tím souvisí průkaznost dodržování lidských práv, politické kultury, svobody a demokracie v jednotlivých státech. Turecko tyto podmínky nenaplňuje dostatečně. Dokonce se zdráhá uznat stát Kypr, který je členem EU. Na druhou stranu poslanci velmi ocenili množství kladných dalekosáhlých reformních kroků, která učinila turecká vláda i občané pod vlivem EU. Poslanci EP za KDU-ČSL preferují dlouhodobě jinou formu spolupráce s Tureckem, než je členství v EU. Tou je strategické partnerství o bezpečnosti, obchodu a některých společných postupech na základě mezinárodních smluv. Ze všech těchto důvodů poslanci KDU-ČSL nehodnotili zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem jako pozitivní krok, neboť povede spíše k desintegraci EU. Což je naopak motivem, který vede české euroskeptiky (poslanci EP za ODS) k podpoře rychlého vstupu Turecka do EU. Faktem ale je, že se EU zavázala jednoznačně Turecko přijmout již před mnoha lety, a že tento závazek nemůže jednostranně vzít zpět. Takže diskuse se vedou o tom kdy a za jakých podmínek se Turecko přičlení a zda bude schopno náročné podmínky splnit. ELS prosadila i přes výhrady socialistů v kompromisní rezoluci parlamentu požadavek, aby Turecko jednoznačně uznalo Kypr, přihlásilo se k odpovědnosti za arménskou genocidu. Parlamentu se daří nikoli velkou většinou poukazovat na kontroversní hodnocení pokroku, kterého Turecko dosahuje pokud jde o dodržování lidských práv. Problémem je zejména zacházení s ženami, rovný přístup ke vzdělání, svobodu vyjadřování a zacházení s vězni. Tlak konzervativních politiků včetně za KDU-ČSL má nesporně významný vliv na pokrok v těchto otázkách. O přístupu Turecka budou v budoucnosti v konečné fázi rozhodovat občané v referendech v mnoha zemích. Takže otázka členství či privilegovaného partnerství s významným sousedem, který tvoří hranici Evropy s Asií, je svým způsobem přesunuta do delší budoucnosti.
-hlasování o rozpočtu EU pro rok 2005 Poslanci EP zvolení za KDU-ČSL podpořili návrh rozpočtu EU pro rok 2005 zejména pro jeho zvýšenou podporu vůči novým členským státům, pro jeho důraz na pomoc potřebným regionům obecně, jakož i jeho hospodaření s vyrovnaným účetním zůstatkem. Současně oba poslanci vyjádřili ve svých výborech nesouhlas s řadou sporných nákladů, zejména se stávající deformovanou podobou Společné zemědělské politiky EU a s některými novými opatřeními pro čerpání ze strukturálních fondů. Obojí znevýhodňuje Českou republiku. 
  -hlasování o jmenování Evropského veřejného ochránce práv (ombudsman) Poslanci za KDU- ČSL podpořili znovuzvolení evropského ombudsmana pana Nikiforose Diamandourose, který svědomitě hájil dosud práva evropských občanů.
- zahájení přístupových jednáních s Bulharskem a Rumunskem, Poslanci za KDU-ČSL podpořili zahájení jednání a v září 2005 přijali mezi sebe zástupce národních parlamentů v úloze nových pozorovatelů.

4. Legislativní práce poslanců: Poslanci vycházejí zejména z volebního programu KDU-ČSL a z programových priorit ELS-ED a také ze svých předvolebních závazků, které postupně podle možností naplňují. Poslanci si jsou vědomi, že nižší počet mandátů v EP musí být kompenzován vysokou aktivitou tak, aby si KDU-ČSL udržovala svou viditelnou posici v evropské politice jak v ČR tak v EU.
Oblasti zodpovědnosti/funkce:
Zuzana ROITHOVÁ Členka rozšířeného předsednictva poslaneckého klubu ELS-ED (funkce sdílená s J. Zieleniecem) Místopředsedkyně České národní delegace Místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Zastupující členka Výboru pro mezinárodní obchod (do února 2005 zastupující členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku) Zastupující členka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Členka Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění Afrických, Karibských a Tichomořských států – EU (v rámci tohoto shromáždění členství v sociální komisi) Dále pracuje v parlamentních skupinách pro bioetiku, zdravotně postižené, zdraví, čestný obchod, textil, Tibet a křesťansko-demokratické hodnoty programu ELS. Zuzana Roithová je místopředsedkyní parlamentní skupiny pro práva dětí.
Jan BŘEZINA Člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Zastupující člen Výboru pro regionální rozvoj Člen Delegace pro vztahy se státy jihovýchodní Evropy
Přehled stěžejních oblastí, které ovlivnili poslanci KDU-ČSL: Evropský parlament nemůže předkládat vlastní legislativní normy, ale mnohé návrhy významně upravuje na základě politického konsensu ve výborech, politických frakcích a na plénu. Poslanci tak mají vliv na konečnou podobu legislativy a také svými projevy, resolucemi a interpelacemi ovlivňují exekutivní kroky, které činí Evropská komise. Významná pozornost ze strany poslanců EP zvolených za KDU-ČSL byla věnována stěžejním legislativním návrhům, které zásadně ovlivní život občanů, živobytí malých a středních podnikatelů, rozvoj regionů, jakož i prosperitu jednotlivých průmyslových odvětvích, volný obchod služeb, ochranu spotřebitelů a zdraví. Nad tento rámec se poslankyně Roithová soustřeďuje na řešení globálních problémů, jako je bezpečnostní a hospodářský střet Evropy a Asie, rovnou soutěž, cílenější pomoc rozvojovým zemím a dodržování lidských práv. Poslanec Březina se soustřeďuje na problematiku strukturálních fondů. Díky tomuto postoji se poslanci věnovali zejména ovlivnění následující legislativy Podíleli se na formulování a prosazování mnoha desítek textů legislativních i nelegislativních :
• Finanční rámec rozpočtu EU 2007-2013 stanovuje dlouhodobé nakládání s finančními prostředky EU poslanci intervenovali ve svých výborech ve prospěch odstranění rozdílů mezi starými a novými členskými státy J. Březina úspěšně intervenoval na regionálním výboru ve prospěch zachování navrženého objemu prostředků pro strukturální fondy, které jsou klíčové zejména pro nové členské státy. Poslankyně Roithová se ve svém výboru se mimo jiné podílela na posílení rozpočtu pro malé a střední podnikatele, přeshraniční pomoc a podporu výzkumu.
• Víceletý program pro podnikání - J. Březina se jako stínový zpravodaj v rámci frakce ELS-ED významně podílel na navýšení rozpočtu na období 2001-2006 o 7 mil. eur. O tyto dodatečné prostředky se v roce 2006 budou moci ucházet i malé a střední podniky z ČR. S pomocí poslance za KDH Hudackého se J. Březinovi podařilo prosadit zavedení podpory rizikového kapitálu ze strukturálních fondů. Rizikový kapitál představuje důležitý finanční zdroj pro malé a střední podniky a jako takový je rovněž důležitým faktorem regionálního rozvoje.
• Reforma strukturálních fondů - J. Březina patřil v regionálním výboru k iniciátorům pozměňovacích návrhů, které by zlepšily možnosti českých subjektů čerpat v období 2007-2013 prostředky ze strukturálních fondů. Ostrý a sobecký nesouhlas s těmito změnami ze strany "jižních" států EU a některých "čistých plátců" však měl za následek, že většina z těchto návrhů neprošla při závěrečném hlasování v plénu. Za jediný, zato zásadní úspěch lze považovat prolomení dosavadního zákazu poskytovat ze strukturálních fondů dotace na bydlení. V období 2007-2013 by tak mělo být možno z evropských peněz opravovat například panelové domy. Změnu se poslanci Březinovi podařilo prosadit ve společném úsilí s poslancem ODS Vlasákem a kolegy z nových členských států bez rozdílu stranické příslušnosti.
• Podpora neziskového sektoru - poslankyně Roithová usiluje o změnu pravidel pro spoluúčast neziskových organizací při financování projektů realizovaných s podporou veřejných zdrojů jak EU tak státního rozpočtu. Nedostatek vlastních zdrojů významně limituje účast neziskových organizací na projektech v nových členských zemích, přitom neziskový sektor je klíčový pro rozvoj sociálních, zdravotních a dalších služeb a je nezastupitelný i v oblasti ochrany spotřebitele. Navrhuje, aby pravidla umožnila započítání práce dobrovolníků v nákladech, které nese nezisková organizace.
• Liberalizace služeb - Směrnice o službách (tzv. Bolkensteinova směrnice) je stěžejním tématem garančního Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, kde Z. Roithová intenzivně usiluje o její prosazení. Analýzy dokladují významný vnitřní potenciál pro růst evropské ekonomiky právě ve službách. Tato směrnice odstraňuje administrativní bariéry a zakazuje praktiky, které jsou v rozporu s principy Unie a jež omezují přeshraniční poskytování služeb (zejména ve starých členských státech). Má přinést přes půl milionu nových pracovních míst, zvýšit růst o 0,6% a zvýšit reálné mzdy o 0,4% a je součástí Lisabonské strategie. Směrnice je však již rok zásadním evropským politikem. Zejména němečtí socialisté a Francouzi blokují její přijetí. Hlavní zpravodajkou je německá socialistka, která navrhovala odmítnutí či alespoň vyprázdnění směrnice s odůvodněním na riziko sociálního dumpingu. Oponenti se brání konkurenci z nových členských zemí. K dumpingu však vede nelegální trh, kterému napomáhají právě zmíněné administrativní bariéry. Z. Roithová jako místopředseda garančního Výboru kritizuje toto pokrytectví a obhajuje cíle směrnice nejen na půdě EP, kde pořádala mimo jiné též slyšení o dopadu směrnice do zdravotních služeb a práv pacientů. Přednášela na půdě Hospodářské komory ČR a obhajovala postoj před Senátním výborem v ČR a na dalších fórech. pravidleně koordinuje pokrok v projednávání v EP s Ministerstvem průmyslu ČR, které formuluje konstruktivní posici ČR na Radě. Z. Roithová je spoluzodpovědná za komplexní pozměňovací návrh ELS-ED frakce. Účelem těchto změn jsou jednoznačnější formulace, které též reagují na mediálně šířenou chybnou interpretací jednotlivých článků. Směrnice nikde nezasahuje do subsidiarity, ať už jde o zdravotní a sociální služby nebo daně či kulturu. Proto cílem komplexního návrhu ELS je explicitní ujištění, že tomu tak je, že soukromé smluvní právo má přednost a že specifické směrnice o vysílání pracovníků, o vzájemném uznávání kvalifikací, televize bez hranic, koordinace sociálních aktivit či daňová opatření a další nebudou směrnicí dotčeny. Z.Roithová dále podporuje jedinou věcnou změnu a tou je vynětí loterií a her z působnosti směrnice. Prosadila přesnější formulace chránící suverenitu profesních komor při udělování licencí poskytovatelům regulovaných profesí. Dále navrhuje zpřesnění podmínek úhrady nemocniční péče, neboť to souvisí s právní jistotou pacientů při léčbě v zahraničí. Významně se angažuje za zachování zdravotních a sociálních služeb v působnosti směrnice, což odstraní neodůvodněnou byrokracii při usazování lékařů a ošetřovatelek v zahraničí i u nás a naplní právo pacienta na úhradu zdravotní péče za stanovených podmínek kdekoli v EU. Ideologický odpor a šíření účelové desinterpretace jednotlivých článků přinesly smršť pozměňovacích návrhů.( 1550). Z působnosti směrnice jsou již v původním návrhu Komise vyňaty finanční služby, daně, exekutivní služby a služby, které řeší sektoriální směrnice např. dodávky energií, telekomunikace apod. J. Březina ve svém výboru prosadil, aby z působnosti směrnice byla vyňata sice užitečná, ale neobratná anitidiskriminační formulace, kterou mnozí považují za možný zásah do národních kompetencí v oblasti daní. Frakce ELS-ED nachází spojence pro schválení směrnice v konstruktivním znění u frakce liberálů, nezařažených a u některých socialistů z nových zemí. O schválení směrnice v prvním čtení svádí jak Evropský parlament, tak Rada téměř dvouletý tvrdý ideologický zápas. EU tak přešlapuje na své důležité křižovatce. Přitom se rozšířená Evropa již dnes otevírá službám ze třetích zemí.
• Výzkum a inovace - J. Březina se ve výboru aktivně účastní projednávání návrhu 7. rámcového programu pro výzkum a rozvoj, jehož účelem je podpořit podniky usilující o inovace a zavádění nových technologií. Usiluje o jeho propojení s ostatními programy EU a o snížení byrokracie.
• Bioetika -Řešením eticky citlivých otázek v oblasti výzkumu se zabývá Meziparlamentní komise pro bioetiku, jejímž členem je Z. Roithová. EU má vybudované mechanismy, které jsou pojistkou proti používání evropských peněz na eticky kontroverzní výzkumné projekty. Je však potřeba udržovat hráz proti bezbřehým názorům. Proto křesťanskodemokratičtí poslanci ELS odmítají formulace v různých rezolucích, které představují odklon od dosud zažitých etických principů a nejsou v souladu s křesťanskou morálkou. Ačkoli konzervativní poslanci tvoří v EP zřetelnou menšinu, dosahují znatelného úspěchu díky společnému hlasování v ELS. EU ani USA z federálních peněz nefinancují či takový výzkum, jehož cíle či důsledky pro budoucnost lidstva jsou nepředvídatelné, či eticky nepřijatelné jako je výzkum lidských embryí. EU však má minimální vliv na výzkumné programy, které financují jednotlivé členské státy či soukromé subjekty, zvláště provozují-li jej mimo Evropu, v kontinentech, kde žádná pravidla neplatí. Globalizace přináší i v oblasti výzkumu velké výzvy, ale také hrozby. Z. Roithová prosazuje, aby se posílily pojistky proti zneužití výzkumu. Mezinárodní dohody o etických pravidlech pro výzkum jsou jen jednou nikoli jedinou formou. Také není možné vyčkávat, že asijské a africké země budou samovolně ratifikovat již existující smlouvy. Je třeba použít politických a ekonomických nástrojů k tomu, aby se včas i rozvojové země přihlásily ke svému dílu zodpovědnosti za kontrolu etických pravidel pro globalizovaný výzkum. Také poslanci J. Březinovi není lhostejný etický rozměr vědy a výzkumu. Podílel se proto na vypracování dopisu předsedovi Komise Barossovi upozorňující na etický aspekt výzkumu (výzkum embryonálních kmenových buněk, klonování). Předseda Komise uvedl, že si je této odpovědnosti vědom a že se Komise při vypracování specifických programů výzkumu bude řídit i nadále přísnými etickými pravidly. Poslankyně Roithová se angažovala,při nominování odborníka na křesťtanskou bioetiku jako nového člena z ČR do Etické komise - poradního orgánu předsedy J.Barrosa.
• Textilní průmysl- poslankyně Z. Roithová významně intervenovala ve prospěch ochrany textilního průmyslu proti nekalým soutěžním praktikám ze strany států vně EU. Jako první v EP již na podzim 2004 upozorňovala na výborech, v plénu, dopisy i rezolucí na ohrožení jednoho milionů pracovních míst v EU a dalších tří milionů v rozvojových zemích. Spolupracovala s odborníky z České i Evropské Asociace textilního a kožedělného průmyslu a s KDU-ČSL V Královéhradeckém kraji. Později spolu s dalšími poslanci z EP přispěla k tomu, že Evropská komise změnila svůj přístup k tomuto odvětví. Po 1.1. 2005, kdy vypršely kvóty na dovoz zboží a Evropské trhy byly skutečně zaplaveny Čínským zbožím, komisař vyjednal nové postupné limity na dovoz. Bohužel reakce komise byla pomalá a tak v červnu došlo k zablokování evropských přístavů zbožím dovezeným před uzavřením dohody. Evropa musela zboží vpustit opět na své trhy. Z.Roithová usiluje o prodloužení dohody o jeden rok a současně vyzývá Komisi, aby získaný čas využila pro vytvoření moderní evropské průmyslové strategie, restrukturalizaci textilního průmyslu, ale zejména pro narovnání obchodních podmínek v rámci WTO.
• Obchodní vztahy EU s Čínou- Poslankyně Roithová považuje postoj Unie k čínskému stylu obchodování za lehkovážný a veřejně upozorňuje, že po přijetí Číny do WTO si Unie už v roce 2002 mohla ověřit dopad přechodné liberalizace. Ceny klesly například u textilu na 40 % a Čína obsadila bleskurychle 75 % trhu díky cenovému dumpingu. Ten není jen důsledkem pověstné čínské pracovitosti, je umožněn minimálními náklady na výrobu díky nízkým ekologickým a sociálním standardům, včetně využívání dětské práce. Agresivní exportní politika se opírá též o státní subvence a řízené podhodnocování měny. Hrubé porušování duševního vlastnictví v automobilovém, elektrotechnickém, textilním a dalším spotřebním průmyslu ničí evropský průmysl. Čína také nemilosrdně válcuje nejchudší země Asie a Afriky. To vše by mělo být signálem ke změně obchodní politiky Unie, ale neděje se tak i přesto, že obchodní politiku svěřily státy do výlučné pravomoci Unie, neboť sami by ničeho nedosáhly. Proto se Z. Roithová ve Výboru pro zahraniční trh podílela na této nelegislativní zprávě EP. Navrhla a prosadila text, který vyzývá Radu a Komisi, aby uplatnily politický a ekonomický vliv zemí EU pro dosažení změny přístupu Číny k dodržováni mezinárodních obchodních pravidel a transparentnosti při poskytování čínských státních dotací podnikům, reciproční otevření trhu i pro Evropu. Vyzývá Čínu, aby přijala do svého zákonodárství Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a tím mimo jiné též docílila zajištění minimálních sociálních a ekologických standardů. Dále vyzývá Čínu, aby se přihlásila k zodpovědnosti za zavedení ekologických standardů do výroby a odpadového hospodářství a ke spoluúčasti při odstraňování ekologických škod. Podporuje naopak Radu a Komisi v úsilí na dosažení flexibility a reálné hodnoty čínské měny ve vztahu k světovému finančnímu trhu po zavedeni Eura. Z. Roithová tedy všemožně usiluje, aby Unie použila své ekonomické a politické nástroje, pokud je ještě má, a přiměla Čínu k dodržování pravidel férové soutěže. A to kvůli udržitelnosti rozvoje na planetě, kvůli hodnotám, pro něž regulujeme evropský trh s vědomím, že zvyšujeme náklady evropské výroby a snižujeme tak naši konkurenceschopnost. Také kvůli důvěře občanů v integraci musí být Unie jednotná a stát se silným hráčem na světovém hřišti. • Reforma tzv."cukerného pořádku". Zejména poslanec J. Březina tvrdě kritizoval v plénu, ve výboru i protestní akcí původní návrh komise, který by ve své nejčernější verzi znamenal velký problém pro celý sektor cukerného průmyslu v ČR. Výbor pro zahraniční obchod ( Z.Roithová ) pak podporuje ve své zprávě k zemědělské reformě zohlednění již proběhlé cukerné reformy v nových členských zemích při stanovení nových kvót, což by mělo odstranit podle Potravinářské komory návrhy nevýhodné pro ČR. Výsledek cukerného pořádku však je v gesci EK přičemž záleží na rozumné dohodě 25 členských států.
• Směrnice o vzájemném uznávání kvalifikací. Směrnice byla projednávána již ve druhém čtení a tak se nepodařilo Z. Roithové získat podporu pro její návrhy, které měly umožnit systém nezávislých auditů kvality vysokých škol Pro zdravotnické profese byl princip vzájemného uznávání kvalifikací zaveden již před naším vstupem do EU. Tato směrnice dnes rozšířila působnost i na širší spektrum regulovaných profesí.
•  Energetika a podpora obnovitelných zdrojů energie J. Březina intenzivně usiloval o prosazení principu veřejno-soukromého partnerství do směrnice o energetické účinnosti. To zvýší příliv soukromého kapitálu do energetických služeb je předpoklad, že k úsporám energie bude docházet více na základě hodnocení efektivity a méně administrativními zásahy. Rovněž se zasazuje o to, aby směrnice o obnovitelných zdrojích energie neobsahovala jednotné limity, které by ztěžovaly jednotlivým státům zohlednit svá specifika.
• Vliv globalizace na vnitřní trh EU. Z.Roithová za odborné podpory českých i evropských podnikatelských svazů z různých rezortů vyvíjí tlak na EK pro vytvoření evropské obchodní strategie vůči Asii. Iniciovala nelegislativní zprávu a veřejné slyšení k tomuto tématu a stala se stínovou zpravodajkou. Jejím cílem je upozorňit na externí dimenzi vnitřního trhu a dosáhnout postupného souladu mezi vysokou regulovaností vnitřního trhu EU a pokračující liberalizací světového trhu. Dnešní politika vnitřního trhu EU není připravena čelit globálním trendům. Legislativa EU nadále zvyšuje vysoké nároky na ekologické, sociální a další standardy, což je sice ku prospěchu evropských spotřebitelů, avšak zvyšuje současně jejich nezaměstnanost, neboť růst nákladů na výrobu vede ke ztrátě milionů pracovních míst v Evropě a přesunu kapitálu do zemí s nízkými nároky. Tento trend rozevírá nůžky mezi Evropu a Asií a ohrožuje evropský sociální model . • Směrnice REACH. Zavádí nová pravidla pro povinnou registraci a testování chemických sloučenin. Tento legislativní návrh je výrazným krokem vpřed v ochraně životního prostředí, zdraví i práv spotřebitelů, a proto je vítán. Na druhou stranu původní návrh by znamenal zbytečné navýšení byrokracie a nákladů a další snížení konkurenceschopnosti EU. To se netýká jen chemického průmyslu (včetně ČR) ale téměř všech rezortů. Proto poslanci KDU-ČSL podpoří návrh pouze v přepracované a vyrovnanější variantě, o niž usilují ve svých výborech.
• Softwarové patenty - nezdařený , nejednoznačný návrh sektorové směrnice vzbudil vážné obavy u právnické a počítačové veřejnosti i v akademické obci. Menší firmy a také například český Senát i odborná komise KDU-ČSL pro IT upozornily na nejednoznačnost směrnice a tím riziko extenzivního výkladu s vážnými důsledky pro malé a střední podnikatele i spotřebitele. Navzdory žádosti parlamentu nebyla vypracována dopadová studie. Nasazení Zuzany Roithové a polského poslance Jerzy Buzka umožnily nejdříve získat podporu pro 51 zásadních změn v textu umožnující patentovalenost řídících softwarů pouze jako součást stroje. Po té přispěli k získání většiny napříč frakcemi v EP a zamítnutí celého návrhu směrnice. Toto velké vítězství nad kontroverzním návrhem, který se vymkl původnímu účelu, uchránilo mnoho malých a středních podnikatelů takže dosavadní vysoká dynamika v sektoru informačních technologií se může dál rozvíjet. Z. Roithová apeluje na přijetí obecné evropské úpravy patentového práva odpovídající potřebám moderních ekonomik 21. století.
• Směrnice o nekalých obchodních praktikách. Zuzana Roithová se podílela na dovedení této směrnice ke schválení, jelikož znamená výrazné posilnění a vyjasnění práv spotřebitelů vůči agresivním či nefér praktikám obchodníků a reklamních agentur.
• Prorodinná politika a přístup ke vzdělání- Ve Výboru pro gender politiku podporuje Z. Roithová zejména opatření vedoucí ke zlepšení přístupu ke vzdělání ženám ve třetích zemích a podporuje takové návrhy, které jsou ku prospěchu rodiny. Odmítla zprávu o diskriminaci žen v přístupu ke zdravotním službách v zemích EU, protože byla neadresná v kritice nových členských zemích a nesplnila svůj účel. Zpráva nebyla v plénu schválena.
• Rozvojová pomoc - Z. Roithová se stala členkou parlamentní delegace ACP, kde se angažuje v boji proti chudobě, přenosným chorobám, občanským válkám a za demokracii v nejchudších zemích světa. Současně usiluje o to, aby rozvojová politika nebyla na okraji pozornosti Evropanů. Na zasedání ACP v Mali, nejchudší zemi Afriky, se účastnila revize neuspokojivého plnění Rozvojových cílů milenia , což vedlo delegaci k přehodnocení priorit. Její výbor pro sociální věci prosadil do zprávy, že prioritou bude přístup k základnímu vzdělání pro co největší počet dětí. Zejména dívky nemají rovný přístup ke vzdělání a jsou navíc často sexuálně zneužívány a prodávány do "otroctví". Delegace si je vědoma, že největším problémem vedle pitné vody, je šíření infekčních nemocí, hlavně AIDS a malárie, jež ohrožují vážně nejen Africký kontinent. Její osobní návštěva vesnic a vakcinačních center ji přivedla k přesvědčení, že je nutné usilovat o výchovu k zodpovědnosti za zacházení s odpady , které nejsou likvidovány a zůstávají všude na místě. Bude usilovat o zahrnutí výchovy k hygieně do škol.
• Embargo na dovoz zbraní do Číny - Z.Roithová byla mezi prvními politiky, kteří se postavili v plénu i na výborech proti záměru Rady uvolnit embargo. Apeluje, aby EU nerezignovat na své hodnoty a ambici hájit účinně lidská práva ve světě. Nezávislé organizace svědčí o vraždách, pronásledování a únosech ideologických oponentů v Číně. Varovala, že by Evropa ztratila vliv na positivní vývoj v Asii i v Africe, což by byl i bezpečnostní hazard. Jaký kredit by EU měla, pokud by zrušila embargo, aniž by pominuly důvody, pro které je uvalila. Vždyť Unie ani neučinila vlastní šetření o změně přístupu k lidským právům v Číně. Pod politickým tlakem Rada odložila jednání o uvolnění embarga odložena.
• Systém veřejných zakázek v oblasti obrany: Zuzana Roithová podpořila a navrhla změny pro budoucí legislativní změnu dané oblasti, což by vedlo k větší efektivitě, hospodárnosti i kvalitě v rámci evropského trhu s obranným materiálem. Tato změna bude mít za cíl vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu na světových trzích, ale zejména povede k výrazně lepším obranným kapacitám členských států, tj. k větší bezpečnosti pro nás občany.
• Pojištění motorových vozidel: V této směrnici se poslankyni Roithové podařilo ve výboru prosadit změny, které by mají zabránit skokovému zvýšení povinného pojištění v nových členských zemích včetně ČR. Zpravodajství ve výborech Zuzana Roithová se stala stínovou zpravodajkyní pro Zprávu EP o stavu ochrany spotřebitelů v nových členských státech a pro Zprávu EP o dopadech globalizace na vnitřní trh, kterou sama iniciovala. Zodpovědnost za veřejné slyšení o posici ELS-ED pro oblast zdravotních a sociálních služeb k návrhu Směrnice o Službách na vnitřním trhu. Jan Březina byl stínovým zpravodajem ke zprávě o víceletém programu pro podnikání
5. Nelegislativní činnost poslanců v EP: Z.Roithová se mnohokrát vyjádřila na podporu míru, svobody a demokracie ve světě. Podpořila opoziční hnutí v Bělorusku v nominaci na cenu Sacharova za mír a svobodu myšlení. Podpořila mír a aktivisty lidských práv na Kavkazu, ve Vietnamu, Východním Timoru apod. Jednoznačně se vyjádřila pro podporu opozice na Kubě, Bělorusku a proti zrušení zbrojního embarga vůči Číně. Organizovala konferenci o evropské ústavní smlouvě – Křesťanské hodnoty v současné evropské politice, konferenci a o právech pacientů  – Ochrana a bezpečí pacientů v EU. Dala několik přednášek k evropským tématům v ČR a Bruselu. Podepsala požadavek na vlády států EU o zanesení odkazu o křesťanských základech evropské společnosti do národních ratifikačních zákonů o Evropské ústavní smlouvě. Z.Roithová usiluje o formulování a následně zavedení závazných evropských standardů pro výrobu a prodej ortopedicky nezávadné dětské obuvi ve spolupráci s českými odborníky ze Zlínska. J.Březina organizoval protestní akci k cukernému pořádku a přispěl tak k popularizaci tohoto tématu na půdě EP i mimo ni. Interpelace Poslanci EP zvolení za KDU-ČSL intervenovali Evropskou komisi v následujících věcech: Jan Březina předložil 2 parlamentní ústní otázky č. H-0355/04 a H-0114/05 Evropské komisi ohledně reformy organizace trhu s cukrem. -dále intepelaci ohledně chybějících českých překladů dokumentů EK. - obrátil se spolu se slovenským poslancem za KDH Mikolášikem dopisem na předsedu Komise Barrosa s žádostí, aby byla v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj respektována etická pravidla. Zuzana Roithová předložila společně s Ch. H-Harrisem a dalšími otázku č. E-1999/05 o sdílení informací v souvislosti se směrnicí o odborné kvalifikaci. Zuzana Roithová společně s J. Van Heckem a dalšími písemnou deklaraci č. 0047(2004) o budoucnosti evropského textilního průmyslu. -podala dále dvě písemné parlamentní interpelace vůči Evropské komisi č. 2390/05 na oblasti zdravotní závadnosti dětské obuvi dovážené z Asie a interpelaci P-2389/05 o zpoždění realizace informačních kampaní o spotřebitelských právech v nových členských státech a o spoluúčasti na projektech (dobrovolnická práce) u organizací na ochranu práv spotřebitelů. - intervenovala za odstranění administrativních překážek pro české poskytovatele služeb ve starých členských zemích a za práva pacientů při úhradě nákladů vyvolaných jejich léčením v zahraničí v souladu s rozsudky Evropského soudního dvora. ( Ve prospěch Směrnice o službách) - vyžádala stanovisko komisaře k výkladu směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikacích po té, co MZ ČR přijala účelové opatření v neprospěch aspirantů na lékařských fakultách a to s odkazem na EU směrnici. Komisař podpořil názor poslankyně. Další činnost Poslanci o své práci pravidelně informují na svých webových stránkách a osobně při návštěvách v regionech. Dále vydali několik vlastních informačních brožur, v nichž jsou přibližována občanům stěžejní témata. Realizovali semináře, podporují rozvoj evropské politiky KDU-ČSL v několika regionech v ČR, které dle možností navštěvují a referují o nich též ve vydaných brožurách. Organizují také stáže a pobyty voličů a členů KDU-ČSL v EP.
Jsou aktivní v českých i zahraničních mediích.


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled