ČR nesmí podcenit chystanou reformu vinařství v EU |
|
Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně Výboru EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, se 30.5. 2007 zúčastnila besedy k problematice evropské regulace trhu s vínem. V rámci diskuze se prezentovali i zástupci Svazu vinařů ČR, Vinařského fondu ČR a Národního vinařského centra ve Valticích. Návrh reformy společné organizace trhu s vínem má Rada EU projednat na začátku léta, pak ho schválí Evropský parlament. Reforma by měla být schválena koncem roku 2008.
|
|
[ 31. května 2007 | Autor: ] |
|
Evropský parlament v únoru zkritizoval návrh, vypracovaný Evropskou komisí, a doporučil zásadní úpravy – považuje za nezbytné reformovat vinařský trh ve dvou fázích v letech 2008-2011 a 2012-2015 a reagovat tak na změny v Unii: rozšíření o dva nové státy, vzrůstající konkurenční prostředí nebo rozvíjející se trh v tzv. třetích zemích (Nový Zéland, Austrálie a jižní Afrika) – zatímco v roce 1993 EU vyvezla 9 milionů hektolitrů vína, v roce 2004 to bylo více než čtyřikrát méně (a export z USA, jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu vzrostl v násobcích). „Unie může dováženým vínům konkurovat jen vyšší kvalitou, a proto musíme nejen českého spotřebitele naučit rozeznávat kvalitní vína,“ zdůrazňuje Zuzana Roithová. Evropská komise chce zlikvidovat na 400 tisíc hektarů vinic z celkových 3,4 miliardy hektarů a výrazně tak ušetřit. Z pohledu ČR je velmi neefektivní systém destilace, od kterého chce ale EU upouštět jen velmi zvolna; téměř 40% podpůrných prostředků spotřebuje Španělsko, hned za ním je Francie a Itálie (dohromady tyto země čerpají 90% z rozpočtu na vinné odvětví). Dotace výroby lihu z vinné nadprodukce (ročně téměř půl miliardy eur) totiž umožňuje výrobu nekvalitních a neprodejných vín. Nepřijatelný je i zákaz řepného cukru – použití hroznového moštu by zvýšilo náklady na obohacení českého vína troj- až čtyřnásobně, stejně tak by se mělo prosazovat i dokyselování vín, které se týká především vín z přímořských jižních států – nejen v tomto ohledu rozděluje reforma Evropskou unii na sever a jih. „Zatímco pro jihoevropské země je vinařství ekonomickou prioritou, „severní“ země, mezi řadím například Českou republiku nebo Alsasko, těží spíše z tradiční či kulturní důležitosti vinné produkce v regionu,“ vysvětluje europoslankyně. Stejné rozdělení vnímá Zuzana Roithová i v otázce konkurence: zatímco jižní státy bojují hlavně s konkurencí ze třetích vinařských zemí, naopak země střední Evropy, tedy vinařský „sever“, se potýkají s konkurencí uvnitř EU, která v hektolitrech přichází právě z jižní Evropy. „Taková diskriminace severněji položených výrobců vína je v rámci EU nepřípustná, i proto Evropský parlament upravil návrh Komise tak, aby lépe hájil konkurenceschopnost zemí s menší, zato kvalitnější produkcí,“ říká Roithová. V České republice spotřeba vína stoupá (18 litrů na hlavu za rok je ale pořád poloviční spotřeba oproti unijnímu průměru). České vinařství čeká změna vyvolaná celounijní reformou i změna související s expanzí na zahraniční trhy. Čeští vinaři podle ní musí apelovat na vládu, aby význam reformy nepodcenila – přestože nejde o klíčové odvětví české ekonomiky, prosperující vinařství je důležité pro udržení kulturního rázu celého kraje či inspirací pro rozvoj turistického ruchu, který dává vzniknout novým pracovním místům – i u nás už vznikají vinné stezky, které například v Alsasku patří ke standardní turistické nabídce. „Vinařství není jen zemědělským odvětvím, které přímo živí 1,5 milionu lidí v EU (Evropa produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejné množství i spotřebovává), ale je i významným zdrojem evropské kultury, o který musíme pečovat,“ říká Roithová.