Stránky prezidentské kampaně:

Podle europoslankyně je ve hře také závislost Evropy na dovozu ropy  a plynu z Asie. V posledních letech se výzkum a podpora orientovaly  na rozvoj alternativních zdrojů a na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren a ukládání vyhořelých paliv. Evropa tak docílila toho, že 14% zdrojů  neznečišťuje ovzduší.
Evropský parlament diskutoval zajímavou zprávu Herberta Reula O konvenčních zdrojích energie, které jsou ve stínu zájmu o obnovitelné  zdroje. „Nelze ignorovat, že třetinu energetických zdrojů tvoří uhlí – dává práci 300 tisícům lidí, ale podílí se podstatně na znečišťování prostředí,“  podotýká Roithová.  Podíl fosilních energetických zdrojů na hrubé domácí spotřebě EU dosahoval v roce 2004 bezmála čtyř pětin, největší podíl připadal na ropu (37,2%), zemní plyn (23,9%) a uhlí (17,9%). Uhlí zůstává významným zdrojem výroby elektřiny, ropa je zase důležitá v dopravě. Vzhledem k absenci cenově srovnatelných a účinných alternativ budou fosilní zdroje energie podle prognóz hlavním zdrojem energie i v roce 2020 – náklady na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů jsou poloviční ve srovnání s výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Současně vzroste do roku 2030 u fosilních zdrojů energie závislost na dovozu z původních 47 % v roce 1990 přibližně na 70 %.
„Evropská energetická politika musí docílit rovnováhy tří pilířů: dostatek dodávky, konkurenceschopnost a současně též trvalé snižování emisí,“ podotýká Roithová. 
„V Evropském parlamentu jsme se shodli na tom, že zanedbáváme investice do výzkumu a modernizace technologií, které by dokázaly zvýšit účinnost a zejména snížit emise při výrobě energie z fosilních zdrojů. Otevírá to prostor pro rehabilitaci těžby evropského uhlí zejména v těch zemích, které dnes nemají dostatek energie z jaderných elektráren.“   
Ačkoliv se poptávka po elektrické energii od roku 1990 dost zvýšila, množství emisí CO2 uvolněných při její výrobě vzrostlo pouze mírně. Naproti tomu podíl dopravy na emisích v Evropě výrazně stoupl.