Jiří Kohoutek (JK) Paní poslankyně, byla jste na čele evropského hnutí (v ČR jste byla iniciátorem aktivit), které v roce 2005 zvrátilo (oddálilo) platnost úplné liberalizace textilního obchodování. Výsledkem bylo zachování dovozních kvót z Číny do EU v 10 ti kategoriích (skupinách výrobků). Jak s odstupem času hodnotíte tuto etapu svého mandátu v Parlamentu EU?

Zuzana Roithová (ZR): Na toto období vzpomínám velice ráda, protože to byla jedna z prvních agend, kterou jsem se začala systematicky zabývat ve spolupráci s ATOKem po mém zvolení do Evropského parlamentu. Překvapilo mne, že Evropská střešní asociace je pasivní.  A když se mi podařilo zmobilizovat k činnosti komisaře pro obchod, prezident Euratexu  mi přišel poděkovat a svěřil se, že opravdu nevěřil, že se mi podaří změnit liberální postoj Evropské komise.  Výsledkem bylo zachování dovozních kvót z Číny na přechodné období. Tento výsledek byl hmatatelným důkazem, že spojí-li se tuzemští odborníci s europoslancem, lze jednání v EP ovlivnit. Na můj podnět vznikla meziparlamentní pracovní skupina pro textil v rámci Výboru pro zahraniční obchod. Kvůli textilu, který se ukázal jen špičkou ledovce, jsem požádala také o členství v tomto výboru. Obrat na ministerstvu průmyslu ovšem trval déle.

(JK) většina evropských textilních a oděvních výrobců vidí jako jeden z hlavních problémů špatnou pověst (image) celého odvětví. A to přesto,že pro to neexistují žádná objektivní fakta a argumenty (naopak, řada nezávislých studií hodnotí toto odvětví jako jedno z největším inovačním potenciálem). Evropskému textilnímu a oděvnímu průmyslu by pomohl celoevropský projekt na popularizaci odvětví. Myslíte si, že je možné něco takového v orgánech EU prosadit?

ZR: Obávám se, že u velkých evropských textilních firem a hlavně jejich majitelů převládá pragmatismus nad evropskou stavovskou hrdostí a kolegialitou. Kapitál těchto firem jde do Asie za levnou pracovní silou a nesrovnatelně nižšími náklady, které musí textilní výrobce vynakládat na pracovní sílu a ochranu životního prostředí v Evropě. V jejich zájmu tudíž není podpora domácí evropské výroby. Klíčové je ale prosadit reciprocitu- tedy možnost volby obchodovat také v Asii evropské textilie s vysokou přidanou hodnotou. Bohužel čínský trh není evropským výrobkům zdaleka tak otevřený, jako je tomu naopak, přestože to Pekingu ukládají pravidla Světové obchodní organizace (jejíž je členem).

(JK) Proč se to nedaří?

(ZR): Čína je velmi silný hráč na globálním obchodním hřišti i ve WTO. Dalšími silnými hráči schopnými  kontinuálně vyjednávat a pružně se rozhodovat jsou Spojené státy americké,  Brazílie, Indie a další. EU se nejdříve musí dohodnout uvnitř sedmadvacítky a hlavně nemá svého stabilního politického reprezentanta. Teprve po přijetí Lisabonské smlouvy budeme mít jednoho „ministra zahraničí“ na dva a půl roku. Nyní se ministři střídají po šesti měsících. EU prostě tahá za kratší konec provazu.

(JK) české textilní a oděvní výrobce trápí "nemravný" růst cen některých monopolních dodavatelů, elektrické energie a plynu zejména. Myslíte si, že existuje cesta jak jejich chování korigovat?

(ZR):Ceny lidské práce a energií jsou pro textilní průmysl nejvýznamnější nákladové položky a také stěžejní faktory konkurenceschopnosti. Ceny energií jsou u nás plně liberalizovány, i když trh má rysy monopolu. Budou-li však výrobci a distributoři energií dále zvyšovat ceny, i když světové ceny výrazně poklesly, a budou-li tímto zneužívat svého dominantního postavení na trhu, bude se tímto nenormálním stavem zabývat Evropská komise i Evropský parlament. Nyní naopak dochází k poklesu. My ale usilujeme o to, aby se energetická politika stala evropskou společnou politikou. Je totiž potřeba jednak postupovat jednotně pokud jde o vyjednávání cen za dovoz ropy a plynu. Ceny mohou klesnout jedině, když na trhu s energiemi vznikne skutečná konkurence a dokončí se plné propojení sítí. Dalším faktorem je rehabilitace jádra a další plány evropské energetické politiky. Prvním krokem již bylo schválení energetického balíčku.

(JK) Jak se díváte na globalizaci, je možné mít na její vývoj vůbec vliv?

(ZR):Kola dějin nelze otočit nazpět. Propojení světového obchodu je realitou a my musíme umět využít všech pozitiv, která globalizace přináší a efektivně bojovat proti všem nekalým praktikám, které narušují férovost na trhu.  Mrzí mne, když politici podléhají názoru, že globalizaci nelze ovlivnit. Například kdybychom důsledně trvali na dodržování lidských práv třeba právě v Číně, mnohem dříve by i tam došlo ke zvyšování sociálních a ekologických standardů a konkurenční výhoda nízkých výrobních nákladů by se rychleji snižovala a změnilo by se i postavení evropského textilního průmyslu.

(JK) víme, že patříte k poslancům, kteří se významně zasazují o ochranu spotřebitelů na trhu EU a dětí zejména. Co se podařilo v té věci udělat a co se dá ještě od orgánu EU očekávat?

(ZR):Problematikou ochrany spotřebitelů se zabývám po celou dobu mého působení v EP. Jsem místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Podařilo se mi prosadit do nové legislativy o uvádění výrobků na trh – a to je důležité i pro textiláky, aby i dovozci plně právně odpovídali za to, že jimi dovážené zboží splňuje veškeré standardy, které platí pro evropské výrobce. Prostě nebudou moci beztrestně dovážet nebezpečné zboží. Na zlepšení bude mít vliv i nová chemická legislativa REACH.

(JK) Kromě textilu jste se věnovala také dětským hračkám a čemu ještě?

(ZR): Úzce to souvisí s ochranou spotřebitele, mým hlavním portfoliem – dítě je nejohroženější, protože je závislé na úsudku dospělých kolem sebe. Přitom výsledky RAPEX (celoevropský systém varování před nebezpečnými výrobky) ukazuje narůstající trend výskytu nebezpečného zboží na evropském trhu – více než polovina z toho jsou hračky a výrobky pro děti! A počet nebezpečných výrobků pocházejících z Číny stoupl proti loňsku o 7 procent (šest z deseti čínských produktů bylo staženo z evropských obchodů). Dlouhodobě také prosazuji povinné evropské zdravotní standardy, které zajistí, že veškerá dětská obuv včetně dovážené z Asie bude hygienická a ortopedicky nezávadná – správné obouvání těch nejmenších je totiž klíčové, 99 procent dětí se rodí se zdravýma nohama, ale už třetina prvňáčků přichází do škol s vadami nohou, které způsobilo nesprávné obouvání. Zabývám se ale například i problematikou zhoubného vlivu některých počítačových her dostupných na internetu na děti. Nebo je to i potřeba zlepšit kvalitu a snížit ceny za využívání finančních služeb bankovních domů. Připravujeme legislativní podmínky pro plné spuštění jednotného Euro platebního prostoru. Díky této iniciativě se stane přeshraniční převod peněz pro země používající Euro stejně snadný a za stejnou cenu jako převod na národní úrovni.

(JK) Co jste si stanovila jako svůj hlavní cíl, pokud vám voliči znovu dají hlas a obhájíte mandát v EP?

(ZR): Určitě chci dál pokračovat v boji proti nebezpečným výrobkům z Asie a prosazování zdravotních standardů pro dětské boty vyráběné i dovážené do EU, chci zlepšit postavení rodin a bezpečí dětí – to znamená nekompromisní potírání všech forem zneužívání dětí, hlavně na internetu, potírání propagace hazardních her a sázení orientovaných na mládež, ale třeba i prosazení rodinných pasů (slevy na jízdné a vstupné pro rodiny s dětmi). Chci se soustředit i na snazší dostupnost nejúčinnějších léků či nejmodernějších lékařských postupů, stejně jako na práva pacientů, kteří čerpají péči v zahraničí. Obecně lze říci, že během na dlouhou trať je odstraňování překážek základních svobod EU (volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu) pro podporu zaměstnanosti v rovnováze s důslednou ochranou spotřebitele, já k tomu doplňuji boj proti chudobě a důsledné prosazování lidských práv v nestabilních režimech – usiluji, aby evropské mezinárodní smlouvy obsahovaly i lidskoprávní doložky.