Stránky prezidentské kampaně:

„Po třech letech sporů jsme dnes mohli vypustit do života Evropský inovační a technologický institut (EITI). Evropa tak zachovala šanci být i v porovnání s USA a Japonskem světovou špičkou v oblasti biotechnologií a nanotechnologií.“ Takto komentovala europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) 11. března závěr jednání Evropského parlamentu, na jehož základě vznikne v rámci Evropské unie institut zaměřený na podporu vědeckého výzkumu a jeho využití v praxi v průmyslu a ve zdravotnictví EITI bude mít dvojí strukturu: správní rada vybere vyšší vzdělávací zařízení, výzkumné organizace, společnosti a další zúčastněné strany, které vytvoří partnerství nazvaná „znalostní a inovační komunity“. Každá z nich by měla mít nejméně tři partnerské organizace nacházející se nejméně ve dvou různých členských státech, včetně nejméně jedné vysokoškolské instituce a jedné soukromé společnosti. Na období do roku 2013 poskytne EU na financování EITI 308,7 milionu €.
Do roka by měla Rada Evropy rozhodnout o sídle řídícího výboru institutu – v prvním čtení padly návrhy na Wroclaw, Budapešť nebo Mnichov. „Je škoda, že ČR své usilování v této věci patrně již vzdala. Je nejlépe připravena a už dnes je vyhledávaným konferenčním centrem pro komunikaci vědců a podnikatelů. Navíc Karlova univerzita je symbolem společných vzdělanostních kořenů staré a nové Evropy,“ argumentuje europoslankyně, která již před dvěma lety vyzvala českou vládu, rektora Univerzity Karlovy, prezidenta Akademie věd a další osobnosti k maximální aktivitě v usilování o sídlo institutu (tehdy ještě Evropského technologického institutu – ETI). „Opravňovaly nás k tomu např. výzkumné kapacity soustředěné kolem Biotechnologického centra v Brně, výzkum v rámci Akademie věd ČR a zázemí ČVUT,“ řekla Z. Roithová. Projekt EITI (a předtím ETI) má ale i řadu odpůrců. Například prezident ČR Václav Klaus jej v roce 2006 označil za virtuální a irelevantní a přirovnal tento záměr ke snahám „poručit větru, dešti“. Přímo na zmíněném jednání Evropského parlamentu 11. března vystoupila s odmítavým projevem i europoslankyně Jana Bobošíková. Projekt charakterizovala jako nesmyslný politicko-úřednický sen, v němž se neproduktivně utopí peníze poplatníků.