Jednání o rozpočtu unie na léta 2007 až 2013, na kterém se členské země po dlouhých sporech dohodly v prosinci loňského roku, se komplikují. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu rozpočet zásadně odmítá a navrhuje změny, vesměs v neprospěch nových členských zemí. Co z toho vyplývá pro Českou republiku? O tom jsme hovořili s českou europoslankyní Zuzanou Rothovou.


Jaká je aktuální situace v projednávání rozpočtu EU na léta 2007 až 2013 v Evropském parlamentu?
Rozprava začala teprve minulý týden. V pondělí se sešli zástupci Evropského parlamentu, konkrétně předseda a místopředsedové rozpočtového výboru, zpravodaj za EP, dále zástupci Rady, rakouský ministr financí Grasser, za Evropskou komisi se zúčastnili komisařka Walstromová a komisařka Grybauskaiteová. Musí dojít ke shodě zástupců Rady a Evropského parlamentu.

Jiná je situace v samotném Evropském parlamentu a v jeho rozpočtovém výboru. V rozpočtovém výboru jsou všichni proti přijetí rozpočtu. Ostatní poslanci nemají tak radikální názory. Za vážná považuji slova zpravodaje z rozpočtového výboru, že k hlasování o rozpočtu na plénu by mělo dojít až na konci května. To je velice dlouhá doba, pak už nebude čas na nějaké protesty proti změnám v rozpočtu, bude se muset schválit.

Jakých změn by mohl unijní rozpočet v Evropském parlamentu doznat?
V nejhorší variantě by mohlo dojít nabourání některých již dohodnutých výhod pro nové členské země, nejen ke snížení peněz pro ně. Například pravidlo n+3, tj. možnost čerpat v první polovině příštího období peníze ještě tři roky po schválení projektů, nejen dva roky jako dosud. Výhrady má rozpočtový výbor i k financování oprav paneláků a domů z evropských peněz. Připouští jen použití pro sociální bydlení. Rozpočtový výbor nesouhlasí ani se snížením spolufinancování projektů financovaných z evropských fondů. To je pro nás přitom klíčové.

Postoj europoslanců z rozpočtového výboru je až extrémní. Snad určitou nadějí je, že poslanci rozpočtového výboru požádali, aby se jednání účastnila širší skupina poslanců z různých politických uskupení, snad z jednotlivých výborů. Ale zatím to vypadá tak, že každý výbor bude chtít prosadit své želízko v ohni, takže těžko může dojít k nějaké dohodě. Předsedové hlavních politických frakcí jsou si ale vědomi zodpovědnosti toho, že rozpočet musí být nakonec odsouhlasen, i když se změnami a až na konci května.

Jaké budou nevýhody květnového hlasování o rozpočtu?
Obávám se, že pokud by došlo do té doby k posunům v neprospěch České republiky, nebude už možné proti němu protestovat, bude nutné rozpočet přijmout i v méně příznivé podobě. Protože i tak to bude pro nás výhodnější než rozpočtové provizorium. V takovém případě bychom dostali totiž méně a struktura by byla orientována pro nás nevýhodně.

Na obhajobu postojů Evropského parlamentu - ze všech evropských institucí měl nejprogresivnější požadavky na nový rozpočet, požadoval modernizaci, aby se snížily dotace na zemědělství a daly se místo toho například na rozvoj venkova. Chtěl také posílit konkurenceschopnost unie nárůstem prostředků na vědu a výzkum a prostředky na obranu. Ty jediné byly za britského předsednictví navýšeny.

Rozpočtový výbor EP se zdá být hodně zaměřen proti novým členským zemím?
Je to relativní, protože nové členské země budou čerpat několikanásobně více než dosud, takže v tomto nelze říci, že by byly nějak kráceny. Samozřejmě se nám ale už nechce ustupovat od výhodných podmínek, které se nám podařilo dojednat. Pravda je, že Česká republika si vyjednala v dalším plánovacím období nejvíce peněz na hlavu a v absolutní hodnotě druhou nejvyšší sumu po Polsku.

Naši vyjednávací pozici může ještě zhoršit nedávné vyjádření komisařky Danuty Hubnerové, že Česká republika a Slovensko čerpají se všech nových členských zemí nejméně, zatím jen 20 procent z přidělených prostředků...
To je dezinformace. Záleží na tom, jakým způsobem se posuzuje, co je vyčerpáno a co ne. Projektů je podáno velké množství, ale nejsou hotové a tudíž se na ně nemohly čerpat ještě peníze. Ale ještě je čas až do roku 2008 podle pravidla n+2. Od paní komisařky je to trochu účelové. Jestli se tak vyjádřila kvůli tomu, aby Česká republika byla ochotná k ústupkům v rozpočtu, je to od ni "podpásovka".

Nemyslim si, že by Česká republika byla na tom hůře než jiné země. V situaci, kdy se začalo znovu jednat o rozpočtu a Česká republika má na hlavu nejméně, se mi takové vyjádření velice nelíbí. Stejný tlak na nás byl vyvíjen nyní při jednání o výjimkách v DPH. Nemůžeme si udržet zřejmě výhody vyplývající z rozpočtu a ještě výjimky z DPH.

Opravdu na tom Česko není hůře než jiné země?
Pokud by stát v něčem mohl pomoci, měl by žadatelům o evropskou podporu usnadnit přístup k úvěrům, zejména malým podnikatelům a neziskovým organizacím. To je vykřičník pro vládu.

Bude tedy hlasování o rozpočtu EU v každém případě až na konci května?
Je to asi reálné, musíme tlačit na to, aby se ten termín zkrátil.

Postupují poslanci z nových členských zemí jednotně?
Bohužel ne, i když by to bylo na místě. Shodneme se s poslanci ze Slovenska a Maďarska, ale problém je s kolegy ze Slovinska, Lotyšska a hlavně z Polska. Poláci totiž budou bojovat o další finanční prostředky a zpoždění ve schvalování rozpočtu se nebojí.

Kdy musí být rozpočet schválen, aby se nemuselo přijímat rozpočtové provizorium?
Na podzim už musí být jasno, ale to je pozdě, protože se včas nestačí zpracovat a projednat konkretní operační programy a nebudeme moci začít čerpat od roku 2007, ale až mnohem později. Podle mne je zpoždění horší než samotný objem peněz. Ale Poláci si to nemyslí, proto Visegrádská čtyřka nemůže vystupovat jednotně. Poláci usilují o to, aby získali ještě něco ze sumy ve výši 4 miliard euro, která se nevyčerpá v tomto plánovacím období.

Pokud se rozpočet bude schvalovat až v květnu a bude se ještě měnit, tak asi zatím nemá cenu, aby vláda schvalovala Národní rozvojový plán a zpracovávala konkrétní operační programy...
To je pravda, může se připravovat jen předběžně. Navíc namísto přípravy projektů se úředníci budou muset věnovat vyjednávání s unií.

Rozhovor byl uveřejněn na www.euroskop.cz 30. 1.2006