Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

O mně v médiích


Pod parlamentní pokličkou

Již více než rok je Česká republika součástí Evropské unie. Máme své poslance i v Evropském parlamentu. O aktuálně připravované legislativě, lobbingu v parlamentu, výzkumu jako záchraně konkurenceschopnosti i úskalích ochrany spotřebitele si na společné schůzce s představiteli Potravinářské komory ČR povídala s novináři česká europoslankyně Zuzana Roithová.
 
[ 28. listopadu 2005 | Autor: Libuše Alterová, Zemědělec ]
 
Nová nařízení na obzoru Kromě povinných údajů na obalech potravin, které uvádějí, co daná potravina obsahuje, se na etiketách v doprovodných letáčcích či v reklamě v různých médiích objevují některá prohlášení výrobců, podle nichž je daná potravina z různých důvodů zdraví prospěšná. O tom, kdy bude možné takováto tvrzení jako součást značení potravin uvádět a jakou mají mít podobu, má rozhodnout připravované nařízení Evropské unie. Podle Roithové by mělo začít platit zhruba v polovině příštího roku. Neklamat konzumenty Evropský parlament (EP) projednával podle Roithové nařízení o tvrzení na potravinách a nařízení o přidávání vitamínů a minerálů do potravin. Obě normy mají podle poslankyně podobný cíl: chtějí sjednotit optimální požadavky na přidávání vitamínů a jiných z pohledu výživy důležitých látek do potravin a pravdivě informovat spotřebitele o tom, jaký význam mají tato aditiva i jednotlivé přirozené složky potravin pro výživu. Jde o informaci pravdivou a srozumitelnou pro průměrného spotřebitele. Podle Roithové EP použil raději místo formulace „průměrný spotřebitel“ výraz „laik“. Parlament chce, aby všechna tvrzení byla srozumitelná a každý spotřebitel měl možnost z nich vyjít při svém rozhodování, zda si má danou potravinu koupit. Proto musí všechna výživová tvrzení vycházet z dostupných vědeckých závěrů. Omezit náklady Podle původního návrhu nařízení by na výrobku měl být přesně vyznačen obsah cukrů, tuků, nenasycených kyselin a dalších v dietě příznivých i naopak nepříznivých látek. Pro velkého producenta, který má úzký sortiment v poměrně velkých objemech, by to nebyl takový problém. Drahé by to však bylo pro malé a střední výrobce. Proto EP navrhl jiné pojetí. Podle jeho návrhu by se v nařízení mělo specifikovat, jaký maximální obsah cukru může mít ve 100 gramech nebo mililitrech potravina, která má snížený obsah cukrů či potravina „bez cukrů“. Stejně tak tomu bude v případě tuků, nenasycených mastných kyselin a dalších složek potravin. Na náklady pro výrobce budou mít samozřejmě vliv i lhůty, v nichž bude muset novému nařízení vyhovět. Zatímco v původním návrhu Evropské komise se objevovala přechodná období do šesti měsíců, parlament tyto lhůty prodloužil na 12 a někde až na 18 měsíců. Například pro potraviny s výživovými tvrzeními vyráběnými před účinností nařízení požaduje parlament 18měsíční přechodné období na to, aby jejich výrobci upravili etikety a obaly podle jeho požadavků. „Je nutná vyváženost mezi nároky na zvýšenou ochranu zdraví spotřebitelů z hlediska značení a možností vnitřního trhu EU vyrovnat se se zvýšenými náklady,“ poznamenala k tomu Roithová. Problémem jsou podle ní severské země unie, které mají přísnější parametry než ostatní. Jak uvedla, hrozí proto nebezpečí, že při projednávání v radě EU by mohly chtít, aby nové nařízení členským zemím umožnilo jít nad jím stanovené požadavky. Nařízení by se tak minulo účinkem, protože se od něj očekává, že nejen ochrání spotřebitele, ale také zavede rovné podmínky na trhu. Pokud si země budou moci klást přísnější požadavky, zablokují tím vstup na svůj trh producentům z ostatních členských států. Lobbing organizací se vyplatí Podle prezidenta Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslava Camplíka podávala komora své připomínky k nařízení prostřednictvím nadnárodní federace výrobců potravin. Tím podle Roithové získala obrovskou naději na možnost ovlivnit politiky v Evropském parlamentu i Evropskou komisi. „Obě tyto instituce vnímají velice dobře, mnohem více, než jsem byla zvyklá v ČR, vyjádření odborné veřejnosti a navíc veřejnosti, která je organizovaná a dovede formulovat své názory,“ konstatovala poslankyně a dodala: „Pokud jsem porovnávala vaše pozměňovací návrhy s tím, co prošlo v parlamentu, pak jsem došla k závěru, že většina vašich návrhů byla stejná, dokonce i některé formulace byly naprosto totožné.“ Jak na vědu Závažným problémem se dnes podle Roithové stává konkurenceschopnost Evropy. Na jedné misce vah jsou ekologické a sociální standardy Evropské unie, na druhé pak její konkurenceschopnost vůči třetím zemím, zejména Spojeným státům americkým a jihovýchodní Asii. Proto se unie snaží dát v příštím finančním období více peněz na výzkum. Roithová má však po jednání s některými výzkumnými i podnikatelskými subjekty u nás obavy, zda tyto prostředky dokáže ČR využít. Je totiž nutné, aby se podnikatelé propojili s výzkumnými pracovišti a zpracovali kvalitní projekty, jejichž výsledkem má být zvýšení přidané hodnoty jejich produkce. Za velký problém považuje Roithová právě komunikaci s výzkumníky, kteří se obávají „dát své nápady na stůl, aby jim je náhodou někdo nevzal.“ Stejnou zkušenost získala poslankyně i v zahraničí. Problém spolupráce výzkumu s praxí řeší i PK. Podle Camplíka je záměrem komory ustanovení technologické platformy, která by měla toto propojení zajistit. Zároveň PK vytipovává úkoly, které by se u nás měly v potravinářství řešit. Proto oslovila již kolem 120 podniků, od nichž chce vědět, kam směřují, co by je ve vědě a výzkumu zajímalo apod. Ochrana spotřebitele Roithová konstatovala, že ČR již dávno přijala řadu pravidel týkajících se ochrany spotřebitele, z nichž některá teprve nyní projednává EP. Země původní evropské patnáctky však stále mají představu, že u nás stejně jako v ostatních nově přistoupivších státech není dostatečná ochrana spotřebitele i bezpečnost potravin. Roithová přitom upozornila na praktiky, s nimiž se u nás setkáváme právě u výrobců z některých starých členských zemí, které by si doma dovolit nemohli. Na druhé straně jdou naši zákonodárci některými svými požadavky nad rámec legislativy unie. Příkladem jsou podle poslankyně nejen balené koblihy, ale i bezdotykové vodovodní baterie v potravinářských provozech. Ve srovnání se zeměmi původní patnáctky je u nás, jak podotkla, nestandardní i systém kontroly, který by měl být průhlednější. Ochranu spotřebitele naše legislativa sice zajišťuje, ale spotřebitelé jsou v obraně svých práv málo aktivní. Jsou zvyklí nechávat vše na státní správě, sami se nechtějí angažovat.

Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled