Roithova.cz -
poslankyně Evropského parlamentu
poslankyně Evropského parlamentu
czech english
Evropanka roku 2006

O mně v médiích


Znáte je? - článek o europoslancích v časopise Instinkt

 
[ 19. května 2011 | Autor: 19.05.2011, Instinkt č. 20/11, autor: Andrea Votrubová ]
 

Dobře placená pohodička našich europoslanců

Kdysi jsme je viděli na pár billboardech, některým jsme dali svůj hlas. Dnes si jejich existenci uvědomíme až ve chvíli, kdy z Bruselu ohlásí zas nějaký zákaz. Zatímco o fízlovských poměrech na domácí politické scéně máme jasno díky každodennímu přísunu informací, čeští europoslanci pozornosti víceméně unikají. Co je těch dvaadvacet lidí, které jsme vyslali do Evropy, vlastně zač?

 

Potkáte tu ostřílené mazáky, šedivé myši, zašíváky, celebrity, na slovo vzaté odborníky i nenápadné dříče. Prosklená budova parlamentu ve Štrasburku, kam se všichni europoslanci přesouvají na plenární zasedání každý měsíc z Bruselu, působí vskutku majestátně. Ovšem jen do chvíle, než se ve spleti chodeb spojujících různé části komplexu pokusíte zorientovat.

Pro nováčky - mezi Čechy jich předloni po volbách bylo osm - je ale ještě těžší „se najít" v houštině regulí a procedur, které nastavují mantinely europoslanecké práce. Mnohým to zabere měsíce. Těm méně zdatným třeba i celé volební období. Kdo tohle zvládne a svých pět let navíc korunuje úspěchem znovuzvolení, zase těžko hledá prostor, kde se plody své práce pochlubí. Prostý evropský lid (a Češi v tom nejsou výjimkou) totiž evropské problémy nijak zvlášť nezajímají - k volebním urnám se u nás předloni obtěžovalo jít necelých třicet procent občanů. Natož aby tušilo, kdo se za jejich zájmy kromě „profláknutých" tváří typu Zahradila, Ransdorfa či Roithové pere v Bruselu. Je to o to větší paradox, že evropská legislativa, z níž vychází kolem sedmdesáti procent domácích zákonů, ovlivňuje v životě lidí kdeco - od délky mateřské až po cenu elektřiny. Téměř by se dalo říci, že tahle parta je pro náš život důležitější než soubor téměř tří stovek místních poslanců a senátorů. 

 

Miliony a čárky na barometru

Doby, kdy měl europarlament pověst pouhé nezávazné žvanírny, jsou už nějaký ten pátek pryč. Jeho moc roste. A přestože naše dvaadvacítka je v 736členném tělesu jen pouhou kapkou v moři, oproti kolegům z první české pětiletky má jednu velkou výhodu - Lisabonská smlouva, která platí od prosince 2009, ji vyzbrojila mnohem vyšší pravomocí. A navrch štědřejším ohodnocením, které s náhradami a příspěvkem na asistenty činí téměř milion korun měsíčně.

Právě tahle sumička spolu s mediální „neviditelností" je dobrou záminkou, abychom se pokusili zhodnotit efektivitu vynaložených investic. Jenže  právě tady všichni, kdo se o to pokoušejí, svorně narazí. Statistik, které měří píli a aktivitu europoslanců, sice na internetu existuje spousta (včetně té oficiální na stránkách Evropského parlamentu), vypovídací hodnota je však stejná jako knižní pokus Petry Paroubkové předat veřejnosti věrohodný obrázek o české politické scéně.

Svízel je už v tom, že čárka, kterou podobné barometry přidělí dotyčnému třeba za projev na plenárním zasedání, neříká o skutečném vlivu europoslance zhola nic. Ilustrativním příkladem je bývalá eurosposlankyně Jana Bobošíková, která v záři televizních kamer nevynechala jedinou příležitost k plamenné kritice práce českých kolegů i celého Bruselu. Sama ovšem měla coby nezařazená reálný vliv na evropskou legislativu takřka nulový.

Stejně efektně se jeví také počet čárek, které za poslední dva roky nasbíral sociální demokrat Libor Rouček. Ovšem jen do chvíle, než zjistíte, že jako místopředseda parlamentu (což je veskrze ceremoniální funkce) řídí zasedání a jeho „projevy" jsou v reálu jen předáním slova.

Zklamání zvědavců pak jen dovrší fakt, že ani samotná účast na zasedání (navíc motivovaná vyplácením denních diet ve výši 298 eur za podpis na prezenčním archu) vám o aktivitě poslanců příliš neřekne.

To hlavní se bez čárkování barometrů odehrává docela jinde - totiž ve výborech, do nichž se poslanci na začátku volebního období upisují podle zájmu a odbornosti, případně, co na ně „zbude". Právě tady se bojuje o přidělení zpravodajství k  legislativním kouskům, tady se hraje o posty stínového zpravodaje, jímž ostatní frakce tlumočí ke zprávě svoje stanovisko, tady se debatuje o pozměňovacích návrzích.

Co přitom vítězí, je síla argumentu, odbornost a vliv, jímž dotyčný vládne ve vlastní politické skupině. Hlasování na plénu pak většinou jen formálně stvrdí dohody, k nimž se dospělo tvrdým zákulisním jednáním měsíce předtím. A tím často bývá i zdánlivě kavárenské tlachání. „Ještě nám ale nedali píchačky, kdo tu v kavárně kolikrát seděl," zavtipkuje lidovec Jan Březina, když se během dubnového „Štrasburku" sejdeme v europoslaneckém baru - který je i přes probíhající jednání na plénu příznačně zaplněn debatéry v oblecích.

Jenže ani počet přidělených zpráv nakonec efektivitu poslance spolehlivě nezměří. Je totiž rozdíl mezi nevýznamným usnesením, kterých během volebního období vyzobáte třeba dvacet, a zásadním legislativním kusem, na němž „ztratíte" celý jeden rok. Suchá statistika neřekne ani to, nakolik zpravodaj v ataku pozměňovacích návrhů uhájil původní podobu dokumentu. A ošidný je i samotný počet podaných pozměňovacích návrhů - stačí, že svým podpisem podpoříte kolegu z frakce, a na světě je další čárka.

 

Kdo jsou a co dělají

 

Dvaadvacet českých europoslanců se rekrutuje ze čtyř stran, z nichž každá patří do jiné politické rodiny. Včetně dvou nejsilnějších - v Evropské lidové straně působí dva členové KDU-ČSL, u socialistů je sedm členů ČSSD. Novou frakci Evropské konzervativní a reformní skupiny, která se co do síly řadí na čtvrté místo, obohatilo devět členů ODS. Čtveřice komunistů náleží do skupiny Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice.

 

JAN BŘEZINA (KDU-ČSL)

Pravicový pragmatik. Mediálně známý získáváním ochranných značek pro české potravinářské speciality typu Olomouckých tvarůžků. Za svůj největší letošní úspěch považuje angažmá na záchranu dotací pro velké české farmy.

 

ZUZANA ROITHOVÁ (KDU-ČSL)

V české delegaci považována za jednu z nejpracovitějších. Mimořádný úspěch - prosazení deklarace na podporu zrušení kanadských víz pro ČR. Angažuje se v otázce ochrany spotřebitelů, známá je snahou na omezení dovozu nekvalitních hraček z Číny.

 

ZUZANA BRZOBOHATÁ (ČSSD)

Vystudovaná technička se zkušeností z ministerstva financí je v europarlamentu nováček, který zatím čeká na vlastní zprávu. Jistá v kramflecích si je ve finančnictví. Překvapila názorem, že v případě jednoho sídla by měl europarlament sídlit místo Bruselu ve Štrasburku.

 

ROBERT DUŠEK (ČSSD)

Ačkoli v eurovolbách získal vůbec nejméně preferenčních hlasů z celé české delegace, počet jeho projevů na plénu je úctyhodný. Jak totiž napsal ještě coby kandidát na blogu - z Bruselu zmůže víc. Co zmohl, ovšem nevíme. Zápisky jeho zvolením končí.

 

RICHARD FALBR (ČSSD)

Podle barometrů je mezi Čechy jeden z nejméně aktivních europoslanců. Bývalý senátor a zástupce odborů nedávno hodně zvláštně vysvětloval, proč nepodpořil deklaraci Zuzany Roithové ke zrušení kanadských víz.

 

JIŘÍ HAVEL (ČSSD)

Podle loňské studie Analytického centra má z české delegace nejvyšší počet mediálních výstupů. Ekonom s dlouholetým působením na univerzitách vede v europarlamentu delegaci ČSSD.

 

PAVEL POC (ČSSD)

Aktivní nováček, jehož úspěchem je prosazení deklarace v boji proti rakovině tlustého střeva. Povoláním biolog a etolog. Přesvědčením federalista. Jeho snem jsou Spojené státy evropské.

 

LIBOR ROUČEK (ČSSD)

Drží formálně významnou funkci místopředsedy parlamentu. Podle znalců Bruselu mu dopřává sluchu i vedení evropských socialistů.

 

OLGA SEHNALOVÁ (ČSSD)

Profesí lékařka a dlouholetá členka Sociálně demokratických žen si evidentně libuje v projevech na plénu, coby parlamentní nováček už stihla vystoupit devětačtyřicetkrát.

 

MILAN CABRNOCH (ODS)

Profesí lékař se zdravotnictví věnuje i v europarlamentu. Podle barometru nepříliš aktivní poslanec, jehož stopa se ztrácí přímo úměrně délce jeho působení v Bruselu.

 

ANDREA ČEŠKOVÁ (ODS)

Nováček. Zpočátku čelila útokům médií kvůli „zamlčenému" těhotenství a podpoře ze strany kontroverzního exstarosty Prahy 5 Milana Jančíka. Ve Výboru pro práva žen bojuje proti snaze socialistů vnutit podnikatelkám povinný odchod na mateřskou.

 

HYNEK FAJMON (ODS)

Ze statistik sice moc dobře nevychází, podle aktivit na webu ale evidentně ví, co v europarlamentu dělá. Kromě poslancování má funkci pokladníka frakce.

 

EDVARD KOŽUŠNÍK (ODS)

Proslavil se europoslaneckým entrée, když do Bruselu přijel z Prahy na kole, což si ostatně nechal nakreslit i na vizitku. Bojuje proti byrokratizaci, federalismu a jako ojedinělý případ nemá v Bruselu žádného asistenta.

 

MIROSLAV OUZKÝ (ODS)

Zasloužilý funkcionář a vlivný politik. V prvním období zastával funkci předsedy Výboru pro životní prostředí, dnes je ve stejném výboru koordinátorem frakce konzervativců a mimo to i šéfem evropského klubu ODS. Inicioval tradici společných snídaní české delegace.

 

IVO STREJČEK (ODS)

Vedle kolegy Maštálky je Strejček zřejmě další bojovník za práva českých řidičů obtěžovaných na hranicích německými policisty. Podle webové stránky, na níž v anketě zjišťuje důvěryhodnost tuzemských politiků, se čile zajímá hlavně o domácí scénu.

 

EVŽEN TOŠENOVSKÝ (ODS)

V eurovolbách získal nejvíc preferenčních hlasů. Aktivní nováček, který se ke své první a hned významné zprávě k systému Galileo dostal už po třech měsících. Je místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

 

OLDŘICH VLASÁK (ODS)

Odborník v otázce měst a strukturálních fondů. Pomohl také prosadit ochrannou známku České pivo a v Bruselu nám dělá PR pořádáním výstav o historii ledního hokeje či třetím odboji.

 

JAN ZAHRADIL (ODS)

Veterán evropské politiky ODS, vede novou frakci konzervativců. Oproti prvnímu období ho teď více vidíme i slyšíme, za sebou má dvě zprávy ve Výboru pro mezinárodní obchod.

 

JAROMÍR KOHLÍČEK (KSČM)

Často je slyšet na plénu, zajímá ho přeshraniční doprava a své předvolební desatero proti krizi končí mottem Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kohlíček zatím podle barometrů něco dělá.

 

JIŘÍ MAŠTÁLKA (KSČM)

Bod si zapsal loňskou interpelací Komise v otázce ponižujících kontrol českých občanů ze strany německých pohraničníků.

 

MILOSLAV RANSDORF (KSČM)

Multilingvista známý svými encyklopedickými znalostmi. Přičítá si prosazení výhodného volání ze zahraničí (roaming), v minulosti aktivní jako místopředseda Výboru pro průmysl a energetiku.

 

VLADIMÍR REMEK (KSČM)

Dodnes těží ze své minulosti prvního nesovětského a neamerického kosmonauta - problematice vesmírných technologií a letectví se věnuje i v Bruselu. Angažuje se v otázce navigačního systému Galileo.

 

Originál článku naleznete zde: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/tema/znate-je-dobre-placena-pohodicka-nasich-europoslancu_26091.html


Chci být informován o aktualitách - RSS
Webhosting a SEO pro server www.roithova.cz zajištuje Rozhled